Vědci z Harvardu zkoumají štěstí už 80 let. Co je klíčem ke spokojenosti?

Harvardova univerzita načíná osmou dekádu zkoumání lidského štěstí. Jaké jsou po takové době známé výsledky? Překvapivě lze vypozorovat jeden klíčový faktor vedoucí ke spokojenosti.
Jak dosáhnout životního štěstí a spokojenosti srovnatelných s lidmi z ilustračních fotografií?
Jak dosáhnout životního štěstí a spokojenosti srovnatelných s lidmi z ilustračních fotografií?
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Většina publikovaných studií si vystačí s několika měsíci práce, nanejvýš pár lety. Takzvané longitudinální výzkumy, které sledují vybraný jev po delší dobu, jsou samozřejmě o poznání náročnější. Přesto se občas objeví studie pokrývající třeba dvě či tři dekády vědecké práce. Vždy se jedná o velmi zajímavá zjištění, neboť takto rozsáhlé vědecké snahy bývají poměrně vzácné. Harvardským odborníkům se však podařilo něco neskutečného - výzkum zabývající se životním štěstím se jim daří udržovat těžko představitelných 80 let.

Životní spokojenost napříč dekádami

Odborníci na lidské zdraví z americké Harvard Medical School v roce 1938 rozhodně nepočítali s tím, že se jim podaří postavit základy jednoho z nejdéle probíhajících výzkumů v dějinách. Zpočátku vybrali několik stovek dobrovolníků jednak z řad bostonské chudiny, dále i z harvardských absolventů. Tato druhá skupina je historicky obzvláště zajímavá, neboť zahrnovala i prezidenta Johna F. Kennedyho, editora deníku Washington Post Bena Bradleeho (který byl zpodobněn třeba ve filmech Všichni prezidentovi muži či Akta Pentagon: Skrytá válka) a řadu dalších, velmi úspěšných lidí.

Vzorek zpočátku obsahoval pouze muže, jelikož tou dobou ještě ženy na univerzitě nebyly. To se však časem změnilo a navíc se výzkum rozšířil i na děti a manželky původních dobrovolníků. Aktuální velikost vzorku tak už jde do tisíců. U všech lidí byl (a je) průběžně sledován zdravotní stav, socio-ekonomická situace, životní spokojenost, kariérní i soukromé vrcholy a pády.

Štěstí díky lásce

Psychiatr Robert Waldinger, který má již řadu let výzkum na starosti, shrnul dosavadní výsledky do jednoho klíčového doporučení: zdravé vztahy jsou zcela zásadní pro dlouhý a spokojený život. Peníze, sláva, inteligence, geny, životní úspěchy - to vše je ve srovnání s dobrými vztahy s blízkými lidmi jasně vedlejší; aspoň co se týče dlouhověkosti a životní spokojenosti. A platí to i opačně - samota je v pokročilém věku stejným nebezpečím jako alkoholismus či kouření. A asi vás nepřekvapí, že spokojené vztahy a dostatečné obklopení druhými lidmi souvisí i s výrazně pomalejším zhoršováním kognitivních funkcí; lidem ve společnosti to prostě myslí o poznání lépe.

Dílčích výsledků je samozřejmě spousta a další budou pokračovat, jelikož Waldinger má v plánu ve výzkumu pokračovat i pro další generace. Ty budou přínosné především díky vyrovnanějšímu vzorku, neboť začátek výzkumu pouze s mužskou populací je pro současné ženy jen složitě vztažitelný. Avšak vedle sledování toho, jak se proměnil přístup k životním otázkám i vědeckým metodám napříč dekádami, zůstává především velmi sympatické poselství: láska a přátelství jsou pro spokojený život klíčové.

Text: MS

Reklama
Reklama