Vědci popsali, proč se lidé začali líbat. Je to opravdu nechutné

Líbání nemusí ani zdaleka souviset se sexem.
Líbání je chemie
Líbání je chemie
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Líbání je proces rozšířený v téměř všech lidských kulturách - a známe ho také od několika druhů zvířat, především primátů. Ale proč se něco tak podivného vlastně dělá?

Líbání je super? Ale proč?

Odpověď “protože je to super” je sice pravdivá, ale vědcům přirozeně nestačí. A tak už řadu let spekulují, k čemu by nám vlastně líbání mohlo být prospěšné a kdo s ním vlastně v minulosti začal.

Existuje dokonce samostatný vědecký obor, který se na líbačky a jejich analýzu specializuje, jmenuje se philematologie. Vědci, kteří tento obor přibližně před sto lety zakládali (a byli to z nějakého důvodu všechno muži) hledali pravdu o líbání u opic. Už roku 1915 poprvé upozornili, že líbání zřejmě vzniklo kvůli jídlu. Bylo podle nich způsobem, jak dopravit předžvýkanou potravu do úst blízké bytosti - například, když byla nemocná nebo slabá na to, aby jídlo žvýkala sama. Postupně se pak mělo stát žvýkání natolik intimní činností, že získalo smysl samo o sobě.

Chemie líbání

Později, s tím, jak se stále lépe poznávaly detaily o životě zvířat, si ale vědci všimli, že líbání provozují i třeba šimpanzi - a žádnou potravu si z úst do úst nepředávají. Nelíbaií se sice ani zdaleka tolik jako lidé, a navíc ne v tak romantickém smyslu. To vědce vedle k takzvané chemické teorii. Ta je založená na tom, že člověk je z chemikálií schopen získávat různé informace - jen si vzpomeňte, kolik se zkušený sommeliér dozví poválením vína na jazyce…

Je tedy možné, že lidé si pomocí slin sdílených při líbání sdělovali něco důležitého, například to, jaký je jejich zdravotní stav - což by mělo zásadní vliv na potomka, který by se z takového vztahu narodil, ale obecně i na reprodukční schopnost obou takových jedinců. Podobně signalizuje řada živočišných druhů svou touhu se pářit tím, že močí všude kolem a jejich potenciální partneři si z toho berou informace.

Roku 2007 menší studie potvrdila, že sliny opravdu obsahují látky spojené se sexualitou (například testosteron) a je tedy možné, že nějak takhle líbání vzniklo - když ještě byly receptory v našich ústech citlivější než nyní.

Překvapivě nejzajímavější fakta o líbání přinesla kriminalistika. Sliny zanechané v ústech totiž zajímají tyto experty jako důkazní materiál. Zjistili pozoruhodnou věc: mužské sliny vydrží v ústech partnera mnohem déle než sliny ženské - jedná se až o 60 minut. Ženy jsou přitom vůči chemickým signálům obecně citlivější a vnímavější.

Text: MK

Reklama
Reklama