Umělá inteligence řekla, jaký film je vůbec nejvlivnější. Fanoušci Star Wars jsou děsně zklamaní

Star Wars, Indiana Jones nebo třeba Pulp Fiction? Nic z toho není nejvlivnějším filmem.
Star Wars - vše v jednom
Star Wars - vše v jednom
20th Century Fox/20th Century Fox/Lucasfilm
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Až na druhém místě skončila slavná sága Hvězdné války v žebříčku nejvlivnějších filmů, který vytvořili experti na analýzu dat. Porazil je stařičký film Čaroděj ze země Oz.

Americké filmy vedou

Normálně nevědecky se popularita a vliv filmů určují podle toho, jak vysoko si snímky stojí v nejrůznějších žebříčcích na webu – například na IMDB, Rotten Tometoes nebo českém CSFD. Tato čísla ale vlastně vypovídají mnohem méně, než by se mohlo zdát. A tak italští vědci z Turínské univerzity vymysleli mnohem lepší systém a zveřejnili ho v odborném časopise Applied Network Science.

Vymysleli si velmi zajímavou metodiku, pomocí níž hodnotili 47 tisíc filmů obsažených v databázi IMDB. Jejich skóre vycházelo z toho, jak moc odkazovaly různé filmy na ty předcházející. Je logické, že díky tomu měly starší filmy výhodu – ale je to také současně správné, starší filmy totiž reálně měly více času na to, aby ovlivnily dostatek diváků.

IMDB je sice databáze mezinárodní, ale výsledky této rozsáhlé studie ukázaly, že světovému filmu jednoznačně dominují Spojené státy. Všech dvacet nejvlivnějších filmů vzniklo před rokem 1980 – a drtivá většina právě ve Spojených státech amerických.

Jak změřit vlivný film

Hlavním autorem práce je profesor Livio Bioglio, který smysl studie popsal takto: „Navrhli jsme alternativní metodu, jak počítat vliv filmu. Doposud používaný systém založený na tržbách nebo popularitě má totiž slabiny – například se do něj promítají faktory, jako je marketing nebo recenze. A to všechno je subjektivní,nás zajímaly opravdu objektivní faktory, které určují vlivnost filmového díla. Vyvinuli jsme proto algoritmus, který dokáže vyhledávat vztahy mezi filmy a z toho odvodí jejich vliv. Také jsme ho naučili rozpoznávat vliv kariéry režisérů, herců a hereček podle toho, na jak úspěšných filmech se podíleli.“

Tento algoritmus je v podstatě jednoduchou formou umělé inteligence – dokáže sám procházet rozsáhlé databáze a z informací, které jsou v nich obsažené, vyhodnocovat spoustu důležitých faktorů. Tomu mu pomáhá schopnost porozumět přirozené řeči – právě z ní odvozuje nejdůležitější informace o vlivu filmů nebo jednotlivých osobností.

Filmový sexismus

Robot určil jako nejdůležitější film všech dob Čaroděje ze země Oz, na druhém místě skončila série Star Wars, na třetím pak Psycho. Mezi režiséry vyhrály Alfred Hitchcock, Steven Spielberg a Stanley Kubrick. Jako nejvlivnější herce dějin program rozpoznal tuto „svatou trojici“: Samuel L. Jackson, Clint Eastwood a Tom Cruise. Program si pozoruhodně moc všímal mužských herců, ženy-herečky v podstatě zanedbával. Jako nejvlivnější vyhodnotil ženu, kterou téměř nikdo dnes nezná, ale ani ve své době rozhodně nepatřila k těm největším hvězdám. Je jí Lois Maxwellová, která několikrát hrála vedlejší roli slečny Moneypennyové ve filmech o agentu 007 Jamesi Bondovi.

Ano, skóre ženských hereček byly výrazně nižší než u jejich mužských kolegů.“ Platilo to podle něj ve všech žánrech, s výjimkou muzikálů, kde byly hodnoty více méně rovnocenné – a také, a to dokonce ještě výraznější, u filmů, které vznikly ve Švédsku. Tam si totiž herečky vedly dokonce ještě lépe než muži-herci.

Gigantická kulturní síť

Umělá inteligence, která na analýze 47 000 filmů pracovala, chápala jednotlivé filmy (nebo filmové série jako celky) jako uzlové body v obrovské síti, kterou známe jako „kulturu“. Revoluční přístup spočíval v tom, že program (a po něm vědci) počítal a hodnotil množství spojení mezi jednotlivými filmy. Čím více spojení mezi filmy existovalo, tím jasnější byl vliv. A protože novější snímky logicky vychází z těch starších, bylo jasné i to, co je příčinou a co následkem, tedy, jaký film měl vliv na další snímky.

Jde zřejmě o první rozsáhlejší analýzu tímto způsobem, který se ale už rozsáhle používá v jiných oborech, například při hodnocení vlivu vědeckých článků nebo novinářských publikací.

Autoři práce také zdůrazňují, že se jim tato technologie velmi osvědčila – a že by ji nyní rádi použili také na další humanitní obory, například na divadlo nebo na dějiny umění. Současně ale upozorňují, že výsledky této práce silně zvýrazňují západní kulturní vlivy – jejich studie reflektuje jen jedinou databázi, která má data převážně amerických a evropských uživatelů. Pro českého filmového fanouška je tato práce spíše smutná – žádný film s výraznějším českým podílem se do první stovky TOP vlivných filmů nedostal...
Text: MK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama