Tornádo na Moravě rozmetalo desítky hektarů vinic. Jak dlouho potrvá jejich obnova?

Zničené vinice nejdou zachránit jako pole pšenice, které se rozorá a za rok už plodí znova. Vybudovat vinici a sklidit první panenskou úrodu, to je práce na několik let. Tornádem zničené vinice mezi Břeclaví a Hodonínem právě taková obnova čeká.

Sklizeň nejdříve za 3 roky

„Jsou to roky práce bez jistoty, že bude nakonec zisková. Nemusí jít o tornádo, stačí špatné počasí nebo přemnožení škůdců. Přiletí špačci, zobonoska nebo vlnovník a čas i dřina přijde nazmar,“ říká Václav Šalša, vinař z Kyjova poté, co přišla řeč na škody způsobené tornádem. Podle svazu vinařů se škody pohybují kolem 150 milionů, ale to je jen ta část, která se dá vyčíslit. Stovky hodin práce, které se nakonec promění v láhev vína, se vyčíslují špatně. Nicméně vytrhané sloupy i s drátovím, na které se réva uvazuje, jsou jasným znamením, že z některých vinic letos víno rozhodně nebude. A nejspíš ani napřesrok.

Tornádo zasáhlo i přilehlé vinice. Místo vína tak sklízíme dráty, kusy stromů a nepořádek. pic.twitter.com/7vWDU6OxaJ

— Tereza Kráčmarová (@LosTerezos) June 28, 2021

„Sklízet budou nejdříve za tři až čtyři roky,“ zaznělo v podcastu Českého rozhlasu věnovanému škodám, které jihomoravské tornádo způsobilo. Desítky tisíc litrů kvalitního vína se muselo vylít, protože ho tornádo znehodnotilo. Ani ti z vinařů, jejichž vinice unikla zkáze, neměli vyhráno, neboť větrná smršť poškodila vybavení, rozbila lahve a zničila výrobní linky. „Laik si neumí představit, že vinařství nejsou jen vinice a lisovna, ale vybavení v hodnotě desítek milionů, od traktorů nebo stáčírny či provozů, kde víno zraje,“ upřesňuje vinař Šalša.

Léta práce jsou pryč

Pokud je potřeba vysadit novou vinici, tak i v případě, že máte pozemek, je potřeba počítat s obrovskou investicí. Od samotných sazenic, kdy se cena liší mimo jiné podle odrůdy, přes podnože, na které se bude réva roubovat, drátové vedení až po výstavbu sloupků. V případě tornádem zničených vinic je potřeba vyklíčit zničené keříky a znovu vyčistit pozemek od zbytků věcí, které si větrný vír přinesl sebou. Půdu budoucí vinice je potřeba zkypřit, prohnojit a pak teprve se může sáhnout k samotné výsadbě. „Náklady jsou asi milion korun na hektar, což je ale cena před současným zdražením materiálu, sloupků či drátů,“ řekl ČTK prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray. „U nás platí, že průměrný hektar vinice má asi 4 500 keřů,“ upřesňuje na svých stránkách Vinařský dům Kopeček. Na Moravě padly za oběť tornádu desítky hektarů vinic, z nichž některé čeká totální rekonstrukce. To znamená několikaletou ztrátu úrody a zničení mnohaleté práce.

Každý rok má ale víno trochu jinou chuťovou charakteristiku a žádný vinař neřekne, jaký ročník bude za čtyři roky. Zdali bude počasí přát a víno se vydaří, nebo úrodu zničí silné jarní mrazíky, nebo silné deště před sklizní. Technická stránka věci, jakou je výsadba vinice a praktické ošetřování vína, se dá zajistit, ale počasí zajistit nelze.

Ve hře o víno je tak obrovský faktor nejistoty a už dávno neplatí, že víno se dělí na červené a bílé, či dá se pít a nedá se pít. V posledních letech strmě vzrostla informovanost konzumentů a milovníci vína jsou stále náročnější. Kvalitní víno si rád vychutná téměř každý, nicméně zdaleka ne každý za plnou sklenkou vidí onen velký roky trvající proces, než vinice vydá první kvalitní úrodu. Míru podnikatelského rizika pak nevidí téměř nikdo.