Tajné služby Západu: Jak fungují špionské organizace USA, Francie nebo Velké Británie?

Nejen východní mocnosti používají tajné služby jako mocný politický nástroj. Spojené státy, Francie či Velká Británie mají také celou řadu špionážních služeb, jejichž náplň práce jste možná ani neznali.
James Bond samozřejmě neexistuje, jeho domovská organizace MI6 ale vymyšlená není
James Bond samozřejmě neexistuje, jeho domovská organizace MI6 ale vymyšlená není
Getty Images / Metro-Godwyn-Mayer

reklama

Práci špionů si často představujeme jako akční film. Ve skutečnosti je ale jejich činnost často poměrně nudná a zdlouhavá a mnohdy vyžaduje i byrokratickou spolupráci napříč nejrůznějšími organizacemi. Dokonalou ukázkou jsou Spojené státy americké, jejichž členění tajných služeb připomíná spletitou pavučinu, která se snaží lapit nejrůznější hrozby. 

USA: Spletitá síť tajných služeb

Paradoxně zřejmě nejméně známou tajnou službou USA je ta, která má toto označení přímo ve svém názvu. Tajná služba Spojených států amerických (United States Secret Service, zkráceně USSS) je federální agentura s poměrně dlouhou historií. Spadá pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti a byla založena už roku 1865. Její agenty obvykle vidíte televizi, kterak doprovázejí hlavy státu, a je to právě příslušník tajné služby, jenž ve videu níže leze zezadu do auta, aby kryl v té době už smrtelně raněného prezidenta J. F. Kennedyho.

Agenti USSS jsou rovněž nasazováni k ochraně finanční i kritické infrastruktury včetně kybernetických zločinů. Ostatně boj proti zneužívání a padělání měny byl náplní práce agentů USSS od začátku, až později se k této činnosti přidala ochrana prezidenta a ústavních činitelů. Spolu s FBI v rámci týmu Joint Terrorism Task Force (JTTF) rovněž vyšetřují zločiny národního i mezinárodního terorismu. Za toto nasazení jsou odměňováni sumou okolo 145 000 dolarů ročně.

Napojení na USSS má mimochodem i Česká republika. Američtí agenti totiž používají u nás vycvičené služební psy.

Protidrogová DEA

Drug Enforcement Administration (DEA) je americká tajná služba zaměřená na potírání zločinů spojených s výrobou a distribucí drog nejen na území USA. V roce 2017 bylo u DEA zaměstnáno 4 650 speciálních agentů, jejichž počáteční plat se pohybuje mezi 49 746–55 483 dolary. Po čtyřech letech práce však agent dosáhne i na roční plat přesahující 92 000 dolarů.

Součástí výcviku agenta DEA je střelba, osobní ochrana i taktické rozhodování. Není divu, že je prověřování na tuto pozici nesmírně přísné a jakékoli historické spojení s těžkými drogami znamená pro kadeta automatické vyřazení. DEA uděluje výjimku pouze v případě mladistvého užití marihuany.

Agenti takzvaného protidrogového nepůsobí jen na zemi. Mají dokonce i vlastní leteckou divizi disponující více než stovkou letadel, jejíž velitelství je umístěné v Texasu. Připadá vám to jako náhoda? Nezapomeňte, že nejčastější aktivitou DEA je potírání drogových mafiánů v Mexiku a Kolumbii. Obě země jsou v podstatě za rohem.

Vojenská rozvědka INSCOM

Každá země má svou vojenskou rozvědku a USA nejsou výjimkou. U.S. Army Intelligence & Security Command (INSCOM) má kvůli rozsáhlým geopolitickým zájmům své příslušníky na 180 místech ve 45 zemích světa a neustále přijímá informace od spojenců včetně České republiky. Ústředí této organizace sídlí ve Fort Belvoir ve Virginii a má zhruba 17 500 vojáků.

Hlavním úkolem INSCOMu je hromadění informací, na základě kterých synchronizuje celosvětové multidisciplinární zpravodajské a bezpečnostní operace. Z toho důvodu má INSCOM obrovskou škálu využitelných zdrojů. Od obyčejných agentů v terénu po družicové zpravodajství.

Nejslavnější CIA

Zdaleka nejslavnější tajnou službou v rámci USA je bezpochyby ústřední zpravodajská služba CIA (Central Intelligence Agency), která vznikla 18. září 1947 na základě Zákona o národní bezpečnosti a nahradila válečnou OSS. Jedná se de facto o špionskou organizaci, která má vnější působnost. Proto úzce spolupracuje s tajnými službami členských zemí NATO včetně České republiky. Sám ředitel BIS Koudelka dokonce obdržel cenu George Teneta (bývalého ředitele CIA), která je nejvyšším oceněním za zahraniční spolupráci.

Možnosti CIA jsou neuvěřitelně široké. Má k dispozici vše od satelitů přes odposlechy téměř libovolné elektronické komunikace až po lidi v terénu. Ačkoli se může zdát, že technika je dnes doslova všemocná, CIA se stále velmi spoléhá na lidské zdroje. Z nepřehledného množství vojenských zkratek si zapamatujte hlavně HUMINT (HUMan INTeligence). Nejde o nic jiného, než o vytěžování lidských spolupracovníků a využívání lidské špionážní síly. 

Platy agentů CIA nejsou nikterak sjednocené. Při nástupu můžete počítat s částkou okolo 50 000 dolarů ročně. Při postupu na vyšší pozice pak lze dosáhnout až dvojnásobku této sumy., Pro CIA jsou mimochodem velmi důležité cizí jazyky, za které se dokonce dávají příplatky. Mezi nejvíce žádanými jazyky jsou zcela logicky ruština, arabština a mandarínská čínština, neboť právě tyto východní země považují Spojené státy za největší potenciální hrozby.

V posledních letech si CIA vysloužila zájem celého světa kvůli svému bývalému zaměstnanci Edwardu Snowdenovi, který nedovoleně odcizil a zveřejnil ožehavé interní informace o sledování amerických občanů tajnými službami, a je také častým terčem špionážních filmů. Tom Cruise by jako agent Ethan Hunt mohl vyprávět o tom, jak se v roce 1996 úspěšně vkradl do budovy CIA v Langley...

Přehlížená DIA

Jestli se některá z tajných organizací USA často přehlíží, je to DIA, a to především z toho důvodu, že je často zaměňována s již výše uvedenou protidrogovou službou DEA. DIA (Defence Intelligence Agency) je nicméně velice důležitá. Jedná se o obranné zpravodajství, které se zaměřuje na sběr špionážních informací a nejednou bylo zapleteno do kontroverzních akcí. Jelikož je práce pro DIA vysoce riziková a utajovaná, zaměstnanci musí projít přes detektor lži a získat prověrku na zacházení s utajovanými informacemi. Rozpočet i přesný počet zaměstnanců nepatří mezi veřejné informace.

Velká Británie: Domov (nejen) MI5 a MI6

Když se řekne Velká Británie, snad každý si vybaví Jamese Bonda a jeho domovskou tajnou službu MI6, která se zabývá mezinárodní působností. Rodnou půdu má pak na starost MI5. Jen dvě organizace by ale ochranu královny a vlasti určitě nezvládly, a proto na půdě Velké Británie a mimo ně působí celkem 10 tajných služeb s rozličnými funkcemi. 

Většina z nich se zabývá terorismem, extremismem a organizovaným zločinem (například OSCT či NEDEDIU). Najdete zde ale i organizace zaměřené na ekonomické zločiny (NFIB) a samozřejmě i typickou vojenskou rozvědku (DI).

MI5

Jedna z nejslavnějších tajných služeb světa byla založena již roku 1909 jako Secret Service Bureau a zaměřuje se primárně na vnitřní záležitosti Spojeného království. Hlavním úkolem je ochrana Britské parlamentní demokracie, ekonomických zájmů státu a v neposlední řadě boj s terorismem a špionáží na území vlasti.

MI5 nepracuje odtrženě od ostatních bezpečnostních složek. Naopak s nimi zůstává v těsné spolupráci, obzvlášť po útocích islámských teroristů přímo na britské půdě. Organizace je řízena Spojeným výborem výzvědných služeb (JIC) a v současnosti zaměstnává přes 4 000 osob, které stojí daňové poplatníky přes 3 miliardy liber ročně.

Ani MI5 se čas od času nevyhne kontroverzním činům. V minulosti byla kupříkladu obviněna z vytváření složek levicových politiků včetně premiéra Harolda Wilsona. Anebo z bezdůvodného sledování nevinných osob po útocích z 11. září. V říjnu 2020 byla MI5 obviněna z toho, že se podílela na nedovoleném mučení teroristy Al-Káidy Rangzieba Ahmeda. Tato obvinění však nejvyšší soud zamítl.

MI6

Secret Intelligence Service (SIS) je ve světě mnohem známější pod titulem MI6 (Military Intelligence, Section 6), kterou bez diskuze nejvíce proslavila postava Jamese Bonda ze špionážních románů Iana Flemminga. I tato organizace byla vybudována již v roce 1909, a to s jasným cílem provádět zahraniční špionáž.

Mise jsou organizovány z břehu Londýnem plynoucí řeky Temže z budovy Vauxhall Cross, kterou jste ostatně mohli vidět i v řadě špionážních filmů s agentem 007. Zajímavostí je, že se o MI6 až do poloviny 90. let vůbec nevědělo. Alespoň ne oficiálně. Až v roce 1994 byl britským parlamentem schválen zákon o tajných službách, který vedl k odtajnění existence špionážních služeb, které měly výrazný podíl i na aktivitách během druhé světové války a samozřejmě i během studené války.

MI6 má aktuálně okolo 3 000 zaměstnanců, z nichž dva zaměstnanci v roce 2006 v rozhovoru pro BBC Radio 1 potvrdili, že MI6 skutečně má například pozici tzv. Q, který má v bondovkách na starost technologické vychytávky. Šéfem však podle všeho není M, ale osoba přezdívaná C. A ačkoliv kultovní povolení zabíjet nebylo oficiálně nikdy potvrzeno, realita cestování a života v luxusu prý není příliš daleko od pravdy. Alespoň pro některé z výše postavených agentů, kteří mají získávat informace a navazovat vztahy s potenciálními informátory.

Vše ale není jen jako ve filmech. I MI6 má ve své minulosti obvinění z neoprávněného mučení zadržených osob, a dokonce i plánované únosy pod záminkou budoucí výměny. Jak vidno, protřepané Vodka–Martini je potřeba něčím vyvažovat.

Francie: Nenápadná, ale silná 

Pod francouzskou tajnou službou si řada lidí nepředstaví vůbec nic. O to větším překvapením je, že právě milovníci vína a sýrů disponují velmi schopnými tajnými jednotkami, které se občas připletou ke kontroverzním misím. 

Problémy opředená DGSE

Direction générale de la sécurité extérieure (DGSE) má sice v rodném jazyce velice atraktivní, skoro až hladivé jméno, ve skutečnosti ale nejde o nic jiného než o sběr mezinárodních informací – a tudíž o špionáž. Její kořeny jsou ve válečném roce 1943, kdy byla založena Direction générale des services spéciaux.

Agenti této služby se neštítí ani násilných akcí. Velmi známý je mimo jiné útok z 10. července roku 1985 na vlajkovou loď hnutí Greenpeace Rainbow Warrior, při kterém zahynul fotograf Fernando Pereira. Francouzi tímto činem chtěli zabránit protestům proti jaderným zkouškám, kde organizace Greenpeace hrála důležitou roli.

DGSE má historicky za sebou i další skandály, proto byla část jejích pravomocí převedena na Ředitelství vojenského zpravodajství známé pod zkratkou DRM.

Rozvědka DRM

Direction du renseignement militaire (DRM) je silná francouzská zpravodajská agentura, která má za úkol shromažďovat a centralizovat informace o vojenském zpravodajství pro francouzské ozbrojené síly. Byla vytvořena v roce 1992 po válce v Perském zálivu a její role se příliš neliší od americké DIA nebo ruské GRU.

Francouzská rozvědka v posledních letech utěšeně roste. V roce 2013 zaměstnávala dle dostupných informací okolo 1 600 osob, z nichž 24 % tvořily ženy. V roce 2016 byla pracovní síla DRM už téměř 1 800 vojáků a civilistů, na které je vyčleněn rozpočet okolo 150 milionů eur.

Austrálie: Špioni od protinožců

Tajná služba Austrálie ASIS (Australian Secret Intelligence Service) byla založena v květnu 1952 jako zpravodajská agentura získávající informace primárně z indopacifického regionu. Austrálie sice není součástí NATO, má však s touto organizací podepsanou dohodu, a je tudíž zapojena do výměny zpravodajských informací. Velitelství se nachází v Canbeře a roční rozpočet sahá k 500 milionům australských dolarů.

7. ASIS, Australia Australia’s intelligence agency ranks number seven. It is known as the Australian Secret...

Zveřejnil(a) Lakhoo Cyberistic dne Sobota 27. července 2013

Ani ASIS se v minulosti nevyhnula některým kontroverzním záškodnickým akcím, když byla mimo jiné osočena z toho, že trénovala vojáky Papuy Nové Guiney s cílem potlačit tamní hnutí za nezávislost. Zajímavostí je pak bezpochyby logo ve znaku této služby, která oficiálně spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu. Dostaly se do něj totiž obě kultovní australská zvířata – klokan a pták emu.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama