Stres může zhoršit paměť a zmenšit mozek

Pokud si dopřáváte velké dávky stresu, hodně si ubližujete a může to odskákat váš mozek. A to vůbec není dobrá zpráva.
Mozek a stres - to nejde dohromady
Mozek a stres - to nejde dohromady
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Výčet negativních účinků stresu na naše zdraví je zase o něco bohatší. Studie amerického vědce dr. Justina Echouffo-Tcheugui totiž naznačuje, že stres nejenom zhoršuje paměť, ale v jeho důsledku se může dokonce mírně zmenšit mozek a v pozdějším věku zhoršit jeho poznávací funkce. 
Studie, která byla letos na podzim zveřejněna v časopise Neurology, zkoumala více než dva tisíce zdravých dobrovolníků ve středním věku. Lékaři zjistili, že pacienti s vyšší hladinou hormonu kortizolu v krvi – což je indikátor stresu – vykazovali slabší výsledky v paměťových testech a měli rovněž mírně zmenšený objem mozku ve srovnání s pacienty s normální hladinou hormonu. Tento efekt byl výraznější u žen. 
Pro ty z nás, jimž je stres každodenním pracovním společníkem, je tu naštěstí i lehce uklidňující zpráva. Výzkumníci se pro časopis Live science dušovali, že jejich zjištění neznamená, že stres způsobuje poškození mozku. Jen prý odhaluje souvislost mezi stresem a funkcí mozku, která je navíc v souladu s laboratorními studiemi na myších.

Stres zachránce i zabiják

Pojďme se na stres podívat podrobněji. Je součástí našich životů, protože bez něj bychom nepřežili. Organismus totiž musí umět reagovat na nebezpečí. A reaguje zcela správně stresem. Klíčovým hráčem je přitom právě kortizol. Jeho hladina v krvi v krizových okamžicích stoupá a společně s dalším hormonem adrenalinem signalizují tělu, že má utéct nebo bojovat. Kortizol zvyšuje množství glukózy v krevním oběhu. Glukóza je zdrojem energie pro svaly a další orgány, které mají podat zvýšený výkon. Jejich prokrvení se proto zvyšuje, zatímco z momentálně neužitečných částí těla, jako je třeba trávicí systém, se krev odvádí. Aby distribuce živin krevním oběhem byla co nejefektivnější, stimuluje krev i srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak. 

Jakmile však stres opadne, mělo by se vše vrátit k normálu. I hladina kortizolu. Podle dr. Justina Echouffo-Tcheugui z Johns Hopkins School of Medicine v Baltimoru se to ale pokaždé nestane. Všechny příčiny trvale vyšší hladiny kortizolu v krvi nejsou známy, jedna z nich však dozajista může být každodenní stres v práci či doma. A jeden ze známých důsledků je možnost poškození srdce a kůže. 
To, že dalším nepříjemným dopadem trvalého působení kortizolu může být zhoršení paměti a funkce mozku, naznačilo podle Echouffo-Tcheugui onemocnění s názvem Cushingův syndrom. Při něm dochází k nadměrné tvorbě kortizolu (většinou v důsledku nádoru nadledvin nebo hypofýzy). Nemocní Cushingovým syndromem často trpí špatnou pamětí, nedostatkem pozornosti, výkyvy nálad i depresemi.

Pro jistotu se nestresujte

Nová studie dr. Echouffo-Tcheugui zkoumala 2231 osob s průměrným věkem 49 let. Nikdo z nich netrpěl demencí. Na začátku studie každý účastník absolvoval psychologickou zkoušku a testování paměti a myšlení. O osm let později pak byli otestováni znovu. Na konci studie také účastníci poskytli vzorek krve a většina z nich (asi 2000) měla i řadu snímků mozku z magnetické rezonance (MRI) kvůli posouzení objemu mozku. Výzkumníci zjistili, že lidé s vysokou hladinou kortizolu dosahovali horších výsledků v paměťových testech. Vysoký kortizol byl rovněž spojen s nižším celkovým objemem mozku. „Náš výzkum odhalil ztrátu paměti a smrštění mozku u lidí ve středním věku předtím, než se příznaky začaly projevovat v běžných každodenních činnostech,“ prohlásil k studii dr. Echouffo-Tcheugui. „Je proto důležité, aby lidé našli způsoby, jak se stresu vyvarovat nebo ho zmenšit.

Zároveň připustil, že studie je pouze obrazem účinků kortizolu v jednom časovém období pro jednu skupinu lidí, z velké části evropského původu. Vzhledem k již známým škodlivým účinkům zvýšených hladin kortizolu na různé tělní tkáně však rozhodně není od věci, aby lékaři i veřejnost věnovali pozornost i možnosti poškození mozku. Než bude zodpovězena většina otázek ohledně vlivu kortizolu na funkci mozku, je lepší pro jistotu stres snižovat. Ať už toho dosáhneme kvalitnějším spánkem, cvičením či relaxačními technikami, přinese nám to jen samé výhody. 

Jana Patková

Mechanismus, který dodává tělu výjimečnou sílu, zatím vědci úplně přesně nepopsali

Hysterická síla. Kdy je člověk schopný zvednout auto nad hlavu?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama