Stojí Facebook za xenofobií? Víc, než by se zdálo

Nenávist a xenofobie je ve zdánlivé anonymitě internetu jako doma, a tak není divu, že se třeba na Facebooku setkáváme se spoustou velmi agresivních projevů. Jenže evidentně nezůstává jen u slov...
Vzbuzují ve vás diskuze na Facebooku nenávist? Xenofobie se snadno převede i do činů...
Vzbuzují ve vás diskuze na Facebooku nenávist? Xenofobie se snadno převede i do činů...
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Asi všichni jsme se setkali s projevy nenávisti na sociálních sítích. Přestože anonymita už není na takové úrovni jako v dřívějších dobách internetových diskuzí, v nichž se kdokoli skrýval pod přezdívkou (a často ne jen jednou), ani lehce identifikovatelná totožnost většině z nás nebrání v tom, abychom si občas ve virtuálním prostoru nevylili trochu té negativní žluče. Některé temnější kouty Facebooku jsou toho důkazem a můžeme v nich narazit na opravdu velké množství nenávistných příspěvků. Co je však horší, zřejmě ne vždy zůstane pouze u slov.

Rizika xenofobie na Facebooku

Vědci z anglické University of Warwick sledovali více než tři tisíce útoků, které se během posledních dvou let odehrály v Německu. Důležitým pojícím prvkem byly xenofobní motivy, potažmo obecně se jednalo o zločiny z nenávisti. Ty byly obvykle namířené proti uprchlíkům, jež se v různých německých regionech postupem času objevili. A ukázala se vpravdě děsivá souvislost.

Vědci totiž analyzovali obyvatele daných regionů podle mnoha kritérií – ekonomické situace, sociálního postavení, dalších demografických údajů, množství přijatých uprchlíků, historie násilných zločinů, konzumace médií a řady dalších. Z výsledků vyplynul jasný závěr – častější užívání Facebooku souvisí s mírou xenofobního násilí v komunitě. V těch městech, kde místní obyvatelé používali Facebook častěji a více se zapojovali do nenávistných diskusí proti uprchlíkům, byl vysledován i vyšší počet útoků právě proti této skupině. Ostatní charakteristiky jako bohatství či historická situace přitom neměly významný vliv, avšak sociální sítě zřejmě dokázaly posloužit jako prostředek k šíření xenofobie.

Odraz společnosti?

Bezesporu se jedná o situaci související s celou společností, ne pouze shlukováním radikálních podivínů na internetu; nejen v Německu v posledních letech stouply preference krajně pravicovým politickým stranám a hnutím, ruku v ruce s tím šel i nárůst času v mediálním prostoru pro prezentaci extremistických názorů. Facebook pak mohl sloužit jako katalyzátor frustrace obyvatelstva a navíc se na něm mohli nespokojení občané utvrzovat v názorech a podněcovat k činům.

Samotné užívání Facebooku přitom problematické není, spíše je stále obtížnější vyhnout se radikálním názorům online diskutérů. Čím více se lidé uzavírají v bublině virtuálního světa, tím více propadají představám o nebezpečnosti a tragičnosti světa skutečného. Takže, mějme se na pozoru a nezapomeňme, že internet (a v rámci sociálních sítích to platí dvojnásob) je specifickým prostředím, které rozhodně neodráží vnější svět bez zkreslení, nýbrž naopak vytváří svou vlastní realitu. Která je leckdy docela děsivá a nebezpečná.

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama