Špatná zpráva nejen pro odpůrce očkování: Evropa čelí epidemii spalniček

Spalničky se dají očkovat, tedy i vymýtit. Jenže situace v Evropě ukazuje spíš nárůst, než ústup.
Zachrání nás očkování?
Zachrání nás očkování?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Spalničky, příušnice, zarděnky - očkování MMR

Kapénková infekce, tedy kýchání a „rozprašování“ infikovaných kapének, je pro spalničky typická. Jiným vektorem nákazy může být například líbání, kdy dojde ke kontaktu kontaktem s nosními či nosohltanovými sekrety nemocných osob. Na první pohled je řešení jednoduché – očkování. Jenže právě o něj, respektive užitečnosti vakcinace, se vedou ostré spory. MMR vakcína je kombinovaná živá vakcína obsahující oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek (anglicky Measles, Mumps, Rubella).

Postižení spalničkami
Autor: Wikimedia Commons Postižení spalničkami

Plošné očkování proti spalničkám bylo v ČSSR zavedeno roku 1969 vakcínou Movivac. Tehdy byla proočkovanost dětí do 2 let pouze 33 %. Proočkovanost se zvyšovala pomalu, v roce 1985 byla 76 %, teprve v 90. letech dosahovala 90 %. Již kolem roku 1954, tedy plných 15 let před zavedením plošného očkování proti spalničkám, začala rapidně klesat úmrtnost na spalničky, a to napříč takřka všemi rozvinutějšími zeměmi. Na snížení úmrtnosti se očkování nijak zásadněji nepodílelo, nicméně některé grafy dokládají, že se mohlo podílet na snížení výskytu onemocnění,“ píše server poockovani.cz. Vpichem jehly se do krevního řečiště očkovaného dostávají nejen oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek, ale i další látky, jež jsou předmětem silných diskuzí.

Co způsobili odpůrci očkování

Není náhoda, že vezmeme-li všechny Američany, kteří v letech 2001 až 2015 onemocněli spalničkami, bylo cca 70 % neočkovaných. Odpůrci očkování slaví úspěchy, což dokládá nárůst počtu nemocí, které je možné očkovat. „V roce 1950 bylo u nás evidováno ještě více než 60.000 případů pertuse, za 4 roky po zavedení vakcinace již jen polovina a v roce 1960 jen cca 5.500. Od druhé poloviny 70. let se incidence pohybuje mezi několika desítkami až maximálně 187 případy v roce 2000… V rozvojových zemích patří pertuse spolu se spalničkami a tetanem novorozenců k nejčastějším a nejzávažnějším infekcím, onemocní řádově miliony dětí a umírají statisíce. Na spalničky i pertusi (dávivý kašel) tam umírají stále ročně stovky tisíc dětí (v roce 2000 např. více než 770.000 dětí).“ udávají Jan Janda a Jitka Škovránková v Časopisu lékařů českých. odborné fórum lékařů a farmaceutů k tomu ve svých tiskovinách dodává, že "v Maďarsku bylo povinné plošné očkování zavedeno v r. 1955, proočkovanost byla téměř 100%. Incidence klesla ze 100/100 tisíc před očkováním na méně než 1 na sto tisíc po očkování, a byla na této téměř nulové úrovni udržována po dobu třiceti let. Podobný vývoj byl i v NDR a v Polsku, kde byla v r. 1989 proočkovanost 95% a incidence 1–2 případy na 100 tisíc/rok (v sousední SRN byla proočkovanost kolem 11% a incidence pertuse 100x vyšší)“.

Aktuální stav

Spalničky jsou nemocí potenciálně smrtelnou, byť se na ni u nás umírá méně, než na „obyčejnou“ chřipku. „Poté, co se v roce 2016 objevilo nejnižší množství případů spalniček za uplynulé desetiletí, vidíme dramatický nárůst infekce a rozšiřování ohnisek nákazy. Dobré zdraví všech začíná očkováním, a pokud toto onemocnění není eliminováno, nejsme schopni dosáhnout Cílů udržitelného rozvoje,“ uvedla Zsuzsanna Jakabová, regionální ředitelka WHO pro Evropu. Světová zdravotnická organizace selhává ve svém plánu vymýtit spalničky, protože sílí hnutí odpůrců očkování.

Zdaleka se nejedná o banální chorobu, by´t by tak mohlo na první pohled vypadat. „Pokud onemocní 100 osob, pak se u sedmi až devíti dětských pacientů objeví infekce uší, která může vést a ke ztrátě sluchu, a u jednoho až šesti pacientů dojde k zápalu plic, což je nejčastější příčina úmrtí u malých dětí. U jednoho z 1000 nemocných infekce napadne mozek a rozvine se encefalitida, jež může vést k nevratnému mentálnímu poškození dítěte. Jeden z 1000 nemocných pak v důsledku infekce spalničkami zemře,“ píše Ludmila Hamplová ve Zdravotnických listech. Odpůrci očkování se často odvolávají na někdy jen stěží uvěřitelné důsledky očkování, jako je zvýšení množství očních vad a tedy zvýšená potřeba nošení brýlí, nebo větší kriminalita mládeže. Gerhard Buchwald, jeden z lidí, který svou knihou Očkování – obchod se strachem vydatně podpořil argumenty odpůrců, mimo jiné tvrdí, že hromadné očkování má naopak na svědomí vzestup, nikoliv pád  hlášených případů neštovic.

Česká republika obklopena země s menším výskytem spalniček, čímž jsme vlastně pro naše sousedy ohrožením.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama