Spalničky, očkování a facebookové diskuze

Spalničky, očkování a facebookové diskuze. Jaká je aktuální situace se spalničkami v Evropě a kdo může za narušení kolektivní imunity?
Bojíte se, že očkování způsobuje autismus? Bojíte se zbytečně
Bojíte se, že očkování způsobuje autismus? Bojíte se zbytečně
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

72 úmrtí je hodně, nebo málo?

Evropou se prohnala spalničková epidemie nebývalých rozměrů, což vzhledem k tomu, že jde o onemocnění, proti kterému existuje očkování, na první pohled zvláštní. Ale jen na první pohled. V 53 zemích evropského regionu na spalničky loni zemřelo 72 lidí, což v porovnání třeba s „obyčejnou“ chřipkou či automobilovými nehodami vypadá jako extrémně malé číslo.

V sezoně 2017/2018 zemřelo jen v České republice v souvislosti s chřipkou 260 lidí a vlivem automobilových nehod přišlo v ČR v roce 2018 o život dalších 565 lidí. Samozřejmě je to srovnávání spolu naprosto nesouvisejících věcí, klasických „hrušek s jablky“, nicméně jedna společná myšlenková linka se dá najít. Pro rodinu každého zemřelého, a je zcela jedno, zdali se jedná o mrtvého cyklistu sraženého autem, nemocného chřipkou či nakaženého spalničkami, jde o tragédii. A často zbytečnou. Smrt se vzít zpátky nedá. 

Chceme, aby bylo mrtvých co nejméně?

Na zavádějící otázku „chcete, aby na silnicích umíralo více lidi“, by se bezesporu nenašel nikdo, kdo by odpověděl kladně. Přesto se najdou zákonodárci prosazující myšlenku alkoholu za volantem, což je v zemi, v níž pivo je často nejlevnějším nápojem, poněkud zvláštní. Podobné je to v případě očkování. Aby celá společnost mohla aktivně čelit nákazám některých nemocí, musí u ní fungovat tzv. kolektivní imunita (ve zdravotnickém slova smyslu), takže lidé, kteří aktivně zpochybňují či přímo odpírají nutnost očkování přímo narušují princip kolektivní imunity, a tím vlastně podporují šíření viru v populaci. |

V roce 2017 přitom WHO zaznamenala pouze 25 836 případů (spalniček pozn. red.), v roce 2011 do té doby nejhorším roce dekády, 33 254  případů,“ píše časopis Vesmír v čísle z dubna 2019, přičemž se opírá o data publikovaná Světovou zdravotnickou organizací. Jenže loni to bylo jen v evropském regionu 82 596 případů, tedy mnohonásobně více než v předchozích letech. „Tématu se chopily i ruské trollí farmy a na Twitteru šíří konspirační teorie a hoaxy spojené s očkováním,“ dodávají autoři Vesmíru s odkazem na studii Weaponized Health Communication: Twitter Bots and Russian Trolls Amplify the Vaccine Debate, která vyšla v odborném magazínu American Journal of Public Health.

Hoaxy a mýty se samozřejmě šíří dál a své dopady mají i v českojazyčném prostředí. Tam se jich chápou a posílají dál do světa méně informovaní čtenáři a čtenářky (ženy častěji než muži), přičemž pro podporu své argumentace používají celou řadu neférových a manipulativních technik. Dál se tím zvyšují řady odpůrců očkování.

(Ne)obyčejná diskuze na obyčejném facebookovém profilu 

Jeden příklad za všechny. Ve facebookové diskuzi na toto téma jedna z diskutujících, Eva Vejmělková, doslova tvrdí: „ ...rodiče mají zkušenost, že očkování zapůsobilo jako spouštěč, to jest, že po vakcíně nastaly nějaké obtíže a po nich změny v chování...“ a že se „oficiálně připouští vliv očkování jako spouštěče“. V nastalé smršti dotazů, kde, tedy v které relevantní studii, se oficiálně připouští, že očkování je spouštěčem změn chování (diskuze se vedla na lince autismu) pak následovalo jen mlžení, napadání diskutujících a výmluvy. Mnohokrát v diskuzi zazněla prosba: držme se věcné podstaty, uveďte prosím studii.

Výsledek? Odkaz samozřejmě žádný, neboť podobná studie neexistuje, zato následovala celá přehlídka argumentačních faulů: od vytrhávání z kontextu přes napadání diskutujících (měli byste si o tématu něco přečíst), což mělo být naznačení, že o tématu nic nevědí. Vtipné na celé situaci bylo, že diskutující byli lidé dlouhodobě se zabývající popularizací vědy a právě tématu očkování věnovali nejeden příspěvek. Jakkoli se jedná o jeden příklad, podobný princip diskuze se v českém internetovém prostředí vyskytuje k tématu očkování velmi často. 

Povinné očkování – nastoupili jsme do řad, nikdo se na nic neptal

Podobných diskuzí bezesporu běží na českých sociálních sítí mnoho a bylo by nefér na základě jedné vyvozovat nějaké zevšeobecňující závěry. Ovšem situace v Evropě, kde se zásadním způsobem mění přístup k očkování, ukazuje, že právě podobné diskuzní kanály mění povědomí společnosti. „Pamatuji si, jak nás coby děti postavili ve škole do řady a doktor nám jednomu po druhém dával dávku očkování. Bez jakéhokoli optání či diskuzí. Výjimku měli jen ti, kteří se báli, ty si doktor vzal stranou a proočkoval je jako poslední na chodbě. Jednak proto, aby nedělal scény před ostatními, a jednak tam asi působil psychologický faktor, že všichni už to mají za sebou a daný jedinec pak vypadal jako zbabělec. A všichni víme, jak mohou být děti uštěpačné a kruté. Faktem ale je, že si nepamatuji, že by pak následně ve škole někdo chyběl nebo z ročníku vypadl, protože by mu očkování způsobilo nějaké nemoci. Brali jsme to jako nepříjemné a trochu bolestivé vytržení z vyučování. A pokud se očkování trefilo do zkoušení či písemky, vlastně jsme za to byli trochu vděční,“ vzpomíná Tomáš Vrána na zážitky ze svých školních let. 

Nebezpeční diskutující a kolektivní imunita

Aby fungovala kolektivní imunita, měla by být proočkovanost populace nejméně 95 %. Právě rozmělňující diskuze na sociálních sítích jsou pro zdravou populaci extrémně rizikové a vědci je hluboce podcenili. Dá se říci, že nezodpovědní diskutéři šířící mýty a neověřené zprávy, které vydávají za „vědecké studie“ či „závěry vědců“, jsou jedním z nejrizikovějších faktorů, který RNA virus spalniček udržují v populaci. Znejisťují tím nerozhodné rodiče, zvyšují počet neočkovaných, a tak aktivně narušují kolektivní imunitu. 

"V řadě zemí se díky vhodné strategii očkování podařilo snížit incidenci spalniček a v letech 2007–2009 bylo dosaženo historického minima výskytu méně než 10 případů spalniček na milion obyvatel evropského regionu. V následujících letech však došlo k opětovnému nárůstu případů onemocnění, zejména z důvodu existence podskupin společnosti, u kterých se nepodařilo ze sociálních či náboženských důvodů docílit potřebné úrovně proočkovanosti. V září 2010 byla 53 státy náležejícími k evropskému regionu WHO podepsána nová dohoda posouvající datum eliminace spalniček na rok 2015, tento termín se rovněž nepodařilo dodržet a byl následně odsunut na rok 2020,“ píše na svých stránkách Státní zdravotní ústav.

 Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama