Od Kursku k Černobylu, od Fukušimy k Hirošimě. Jak probíhá nemoc a smrt z ozáření?

Filmové blockbustery tvrdí, že z vás radioaktivita udělá superhrdinu. Ve skutečnosti vás čeká pomalá a bolestivá smrt.
Jaká je nemoc z ozáření?
Jaká je nemoc z ozáření?
Pixabay

reklama

Exploze jaderné elektrárny Černobyl způsobila smrt tisíců lidí. Někteří zemřeli, neboť se přímo účastnili odklízení radioaktivní suti v první linii. Jiní byli vystaveni radioaktivnímu spadu, který se začal z postižené oblasti šířit poryvem větru. Ptali jste se někdy, jak taková smrt z ozáření probíhá? Tady je nepěkný popis celého procesu, jenž se samozřejmě nedotýká jen Černobylu, ale i řady dalších (větších či menších) atomových katastrof.

Nebezpečná úroveň radiace

Jisté úrovni záření je člověk během svého života vystaven pravidelně. Za běžných okolností se však jedná o zlomkové množství, které nemá na vývoj těla žádný vliv. Mluvíme zde například o létání nebo rentgenu. V případě nemoci a smrti z ozáření však mluvíme o výrazně vyšších hodnotách radioaktivního vlivu, přesněji o 1 Grayi (Gy). Jeden Gray odpovídá energii záření jednoho joulu absorbované jedním kilogramem látky. 

Někteří lidé se do oblasti Černobylu vrátili, i když jim hrozí nebezpečí
Autor: iStock Někteří lidé se do oblasti Černobylu vrátili, i když jim hrozí nebezpečí

Po ozáření se postiženému začne hroutit krevní obraz, dostavuje se zvracení a celková nevolnost. Typickými příznaky jsou krvácející dásně, případně krvavé výrony pod kůží. Bílé krvinky postupně z těla mizí a krev přestává plnit jednu ze svých funkcí. Pokud byla dávka ozáření mezi 6–10 Gy, nastává smrt kolem 20.–30. dne po expozici. Do té doby však člověk prožívá vrcholně bolestivé stavy, při kterých trpí krvavými průjmy, slabostí organismu a zhroucením imunitního systému. 

Při zvýšené dávce v oblasti desítek Gy je proces ještě rychlejší. „Bezprostředně po ozáření se dostaví psychická dezorientace a zmatenost, porucha koordinace pohybů, křeče a konečně hluboké bezvědomí. Smrt nastane do několika hodin nebo dnů,“ píše na svých stránkách Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Při zásahu radioaktivním zářením se zastavuje krvetvorba
Autor: Pixabay Při zásahu radioaktivním zářením se zastavuje krvetvorba

Buněčná smrt

Proč je smrt z ozáření tak bolestivá? Při zásahu radioaktivitou dochází k poškození dělení buněk, či přímo k jejich usmrcení, přičemž nejvíce zasaženy jsou ty tkáně a orgány, v nichž se buňky dělí rychle. Primární dopad tudíž radiace má na plody v děloze, střevní výstelku či krvetvorbu, čímž je v podstatě zahájena nezastavitelná degenerace těla.

Změna DNA uvnitř buněk nese naprosto nevypočitatelné riziko budoucího vývoje. Od zhoubného bujení po tělesné deformity. Záření totiž může změnit jen jedno „písmeno“ ve dvojšroubovici DNA, pozměnit jeden či několik genů nebo poškodit celý chromozom. Změna jediného genu může zapříčinit kolaps celého organismu. 

Nejčastějšími důsledky i při mírnějším ozáření tudíž jsou nejrůznější mutace, genetické změny, případně rakovina střev. 

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama