Minulost nebyla špatná a Milada Horáková se stala obětí studené války, tvrdil Miloš Jakeš

Miloš Jakeš vládl Československu posledních 23 měsíců existence komunistického režimu. Takhle vypadal život před rokem 1989 očima posledního nejvyššího komunisty.
Přesvědčit lidi, aby se postupně zřekli soukromého vlastnictví, nebylo lehké, přiznával Miloš Jakeš.
Přesvědčit lidi, aby se postupně zřekli soukromého vlastnictví, nebylo lehké, přiznával Miloš Jakeš.
Realfilm Production

reklama

Jakeše do koše! skandovali účastníci demonstrací po 17. listopadu 1989. Nejmocnější muž hroutícího se režimu v pomyslném odpadkovém koši skončil překvapivě rychle – už večer 24. listopadu 1989 rezignoval na post generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ, který mu mimo jiné umožňoval povolat a případně nasadit do akce Lidové milice.

O čtyři dny později ho tehdejší prezident Gustáv Husák uvolnil z funkce předsedy Rady obrany státu a 3. prosince Jakeš rezignoval i na post předsedy ÚV Národní fronty. Finále pak přišlo 7. prosince 1989, kdy „rodná strana“ věrného aparátčíka vyloučila ze svých řad.

Praha 1989 a portrét Miloše Jakeše doplněný o slogan vyzývající ke generální stávce
Autor: Wikimedia Commons Praha 1989 a portrét Miloše Jakeše doplněný o slogan vyzývající ke generální stávce

Možná byste očekávali, že po tak rychlém "odhození do koše“ Jakeš vůči komunistům zahořkl. Omyl. Poslední generální tajemník ÚV KSČ, autor nezapomenutelného projevu v Červeném Hrádku ze 17. července 1989 a do své smrti zarputilý a asketicky působící důchodce Miloš Jakeš, nedal ani třicet let po pádu režimu na socialismus dopustit. „Trochu bych přitvrdil ve smyslu obhajoby minulosti a principů socialismu. Minulost špatná nebyla, dodnes z toho žijou…,“ tvrdil na sklonku života.

Důchodce z pražské Hanspaulky

Švestkové knedlíky si vařil do zásoby, do hospody nechodil. Zato komunistické oslavy 1. máje v pražských Holešovicích nevynechal nikdy. Důchodce Miloš (vlastním jménem Milouš) Jakeš měl svou ženu Květenu (zemřela 2013) v urně v obývacím pokoji. Jinou ženu ostatně podle svých slov neměl, prožil s ní 70 let života. Pracovala v elektroodělení ve Zlíně u Bati, kde navíjela cívky na transformátory – stejně jako Jakeš.

Miloš Jakeš a vlastní portrét z KLDR
Autor: Realfilm Production Miloš Jakeš a vlastní portrét z KLDR

Až do roku 2016 Jakeš žil ve vile na pražské Hanspaulce. Jeho dva synové poté vilu prodali a Jakeše odstěhovali do luxusní novostavby v pražských Dejvicích.

Jakeš ve svém původním domě, kde bydlel 35 let, schraňoval množství artefaktů připomínajících jeho nejlepší roky v čele československých komunistů, které vedl bezmála dva roky. Hrdě ukazoval mimo jiné svůj portrét v nadživotní velikosti, který dostal od Kim Ir-sena při návštěvě KLDR a také vycpanou hlavu sajgy, kterou neobratně střelil v Mongolsku.

Rolník Jakeš

Doma i ve škole mu říkali Milda. Rodina měla v šumavských Českých Chalupách dva a půl hektaru, dvě krávy a dvě prasata. Jakeš se v 15 letech začal učit v Baťově Škole práce ve Zlíně, později pracoval v Baťových závodech. Přes všechno, co od Bati dostal, ani na okamžik nepochyboval o nutnosti firmu Baťa znárodnit.

Poslechněte si, jak Jakeš v Červeném Hrádku 17. července 1989 mluvil o ekonomice:

Miloš Jakeš 17. července 1989

Zlínu, po únorovém komunistickém převratu přejmenovaném na Gottwaldov, zůstal Jakeš věrný. Jako předseda Jednotného národního výboru, což byla spojená funkce primátora Gottwaldova a předsedy Okresního národního výboru, bylo Jakešovým prvním velkým úkolem ve službách nového režimu združstevnění zemědělství. „Přesvědčit lidi, aby se postupně zřekli soukromého vlastnictví, nebylo lehké,“ přiznával Jakeš, který se o to snažil dva roky (1950–52).

V dalších letech Jakešova stranická hvězda stoupala až na faktický vrchol moci – v roce 1987 se stal generálním tajemníkem ÚV KSČ.

Milada Horáková byla obětí studené války

„Takové věci se děly, vždyť budování socialismu probíhalo v podmínkách studené války,“ komentoval bývalý generální tajemník ÚV KSČ politické procesy z 50. let. Podle něj se nemohlo stát, že by skončil stejně jako Milada Horáková, protože „věděl, co dělá“.

„Je zajímavé, že lidem nevadí zločiny Spojených států, ale nějaká hloupost se vydává já nevím za co,“ reagoval Jakeš na otázku, zda by se neměl od procesů distancovat. Popravu Milady Horákové označoval za omyl, za který můžeme poděkovat studené válce. „Země se nějak bránila. Někdy se bránila dobře a někdy to prostě neměla udělat,“ shrnoval.

Milada Horáková
Autor: Cassius Chaerea CC BY-SA 3.0 Milada Horáková

I když byl po listopadu 1989 aparátčík Jakeš z tehdy ještě KSČ vyloučen, nikdy nepřestal být věrný myšlence kolektivní práce a budování socialismu. I proto jsme ho mohli každý rok vidět na oslavách Svátku práce na Výstavišti v pražských Holešovicích nebo jako v roce 2019 na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Jakeš zemřel 10. července 2020.

reklama

reklama