10. února 2022 18:15

Čeští muži páchají sebevraždy častěji a jinak než ženy. Který den si obvykle bereme život?

Lidé v Česku si sáhnou na život častěji, než je evropský průměr. Roli hraje styl práce i způsob provedení.

I když počet sebevražd v Česku klesá, přesto si u nás sáhnou lidé na život častěji, než je evropský průměr.

V roce 2020 bylo spácháno 1 224 sebevražd, což je 11,4 sebevražd na 100 tisíc obyvatel (poslední dostupný údaj za EU v roce 2017 činil 10,1) a tyto skutky se tak podílely z 0,95 % na všech úmrtích,“ píše Jan Cieslar na stránkách Českého statistického úřadu. Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ k tomu dodává, že „podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století. V roce 2020 muži spáchali 82 % všech sebevražd.“

Sebevraždy mohou souviset s podnikáním

Mužské sebevraždy mohou mít souvislost s prudkým nárůstem podnikání, přičemž zdaleka ne všechny podnikatelské plány se vydařily. Přišly dluhy, ekonomické ohrožení rodiny… a nápad na definitivní odchod. Muži navíc volí jistější způsob sebevraždy. V případě zastřelení a oběšení, což je nejčastější způsob sebevraždy u můžů, je mnohem větší pravděpodobnost smrti, než při požití léků, který volí ženy. Druhým způsobem, který ženy volí pro odchod ze života, je skok z výšky. „Mužský“ způsob sebevražd je dán i inklinací mužů ke zbraním. Mezi držiteli zbrojních průkazů tvoří ženy jen necelých 10 %.

Nešťastné pondělí

Pokud bychom se podívali na frekvenci sebevražd během kalendářního týdne, nejrizikovanějším dnem je pondělí. V průběhu týdne chuť skoncovat se životem evidentně klesá a nejbezpečnějším dnem je sobota.

V obecném povědomí pak je, že Vánoce jsou zejména pro osamělé lidi natolik stresujícím obdobím, že si sáhnou na život. Podíváme-li se ale na tvrdá data, prosinec je měsícem s nejmenším množstvím takovýchto činů. „Za období 2014–2018 je evidováno v měsících březen-červen 1,1krát více sebevražd než v průměrném měsíci a naopak nejnižší index byl za dané období v prosinci (0,8) a únoru (0,9),“ říkají jasně data z ČSÚ. Statisticky dochází k jedné sebevraždě každých sedm hodin.

Statistiku sebevražd vede Český statistický úřad od roku 1876, takže se dá vysledovat trend zvýšeného množství sebevražd během velké hospodářské knize, ale zároveň i zkreslení v době Protektorátu Čechy a Morava, kdy jsme přišli o pohraniční oblasti. Další zkreslení jsou v období první i druhé světové války.

ZDROJ: Český statistický úřad

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom