Ruské bezpečnostní síly používají psí klony vyprodukované v Koreji. Přibudou i Američané?

Co má společného DNA mamuta, korejští vědci a ruští psi určení k hledání drog?
Belgický ovčák malinois na americkém bojovém vozidle M2A3 Bradley
Belgický ovčák malinois na americkém bojovém vozidle M2A3 Bradley
U.S. Air Force photo by Staff Sgt. Stacy L. Pearsall
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Podle zjednodušené představy mají mít klony naprosto stejné vlastnosti. Mají stejnou DNA, takže z na první pohled není důvod, proč by měli disponovat odlišnými schopnostmi. Touto úvahou se zřejmě řídí ruské bezpečnostní síly, které začaly používat klony psů k vyhledávání drog.

Maliňáci

Nejprve přiznejme, že informaci, byť existují fotografie, se nepovedlo ověřit. Jak ruské, tak anglicky psané zdroje se chlubí fotografiemi krásných belgických ovčáků malinois, ale ty serioznější zdroje píší o „údajných“ klonech. Malinois jsou ve světě uznávanými pro jejich jedinečné schopnosti. Dají se vycvičit k naprosté poslušnosti (obrana i útok, zadržení pachatele) i vyhledávání podle pachů – od člověka pod lavinou, přes drogy až po ukryté výbušniny. Není proto divu, že v ozbrojených složkách pestré palety zemí, od Ruska po USA jsou v oblibě. A není na závadu dodat, že svou zásluhu na tom mají i čeští chovatelé, kteří patří mezi světovou špičku.

Ne šlechtit, ale klonovat

Princip hledání ideálních jedinců je na první pohled jednoduchý. Z vrhu štěňat se ti nejlepší, kteří ve výcviku a zkouškách vynikají, stanou otci budoucích vítězů. Jejich cena a cena jejich potomků s každou další medailí rapidně stoupá. Jenže to je běh na dlouhou trať a nemusí se vždy doběhnout do cíle. Stačí nemoc, zranění, genetické poškození potomků... a je po nadějích i vložených investicích. Ovšem vzít pár buněk ze „šampiona“ a naklonovat si ho, to může vypadat jako mnohem rychlejší cesta k úspěchu.

Kde je problém?

Problém není v samotném klonování, technologie je zvládnutá, klony myší (tedy savců) zvládají vědecké ústavy „běžně“. Problém je v osobě, která ho měla provést. Profesor Woo Sung Hwang byl vědeckou superstar a klonování „má v malíčku“ a klon psa přivedl spolu s dalšími vědci už v roce 2005. Hwangovu kariéru ale naprosto potopilo zjištění, že jeho zásadní práce a objevy byly falzifikáty. Zkrátka zkreslil vědecké výsledky, aby se dostal na výsluní, což ve vědeckém světě vyvolalo obrovský skandál. A právě tento vědec daroval ruským bezpečnostním silám klony tří psů, který by každý sám o sobě stál 100 000 dolarů. Co je v pozadí? Nejspíše snaha o získání biologického materiálu k dalšímu klonování, jenže nejde o psy, ale o mamuty. Na nich totiž jihokorejský profesor se svým týmem aktuálně pracuje. Hwang spolupracuje s Sooam Biotech Research Foundation, což není nic jiného, než firma na klonování psů. A není zrovna laciná, byť o sobě tvrdí, že jde o „neziskovou organizaci pracující na poli biotechnologií“. Právě oni se vyjádřili ve smyslu, že toto plemeno je pro polici „tím nejlepším vůbec“.

Pravděpodobnost, že Tom, Mark a Jack, jak se darovaná štěňata jmenují, jsou skutečné klony, je poměrně vysoká. Pokud prokáží ve službě vynikající výsledky, tak se můžeme domnívat, že byl překročen další Rubikon. A státy, respektive jejich bezpečností složky, si začnou své psy možná více klonovat a méně šlechtit.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama