4. dubna 2019 15:00

Rudý příliv je nezastavitelný, varují přírodovědci

Pobřeží Floridy se čas od času zbarví doruda, vypadá to, jako by se do oceánu vylily miliony tun krve. Ve skutečnosti jde o takzvaný rudý příliv způsobený přemnoženými vodními organismy.

Rudý příliv pokvete

Pro Floridu přináší krvavý příliv spoustu problémů, ničí její turistický ruch, protože v takovém moři se nedá koupat, poškozuje i život, který využívá tamní vody. A nová studie ukazuje, že je to ještě větší problém, než se zdálo. Američtí ekologové zkoumali, jaký vliv bude mít na rudý příliv zvyšování koncentrace oxidu uhličitého. Že se jejich koncentrace zvyšuje, je prokázáno zcela přesvědčivě, a že je hlavním viníkem tohoto procesu, tvrdí 98,8 procent všech publikovaných studií. Zatím se vědci domnívali, že přemíra tohoto plynu ve vzduchu povede k umírání organismů, které rudý příliv tvoří. Jenže nový výzkum ukazuje přesný opak: zatímco spousta mořských tvorů tuto změnu nezvládne, rudý příliv bude nebývale prosperovat.

Řasa s hezkým jménem Karenia

Za jeho existenci je zodpovědná Karenia brevis – a nový výzkum ukázal, že se jí daří jak v dobách, kdy koncentrace CO2 v moři klesají, tak i v momentech, kdy jsou extrémně vysoké, dokonce i kdyby se zvýšily na dvojnásobek proti dnešku. “Došlo k výraznému zvýšení koncentrací CO2 oproti předprůmyslovým dobám a očekáváme, že se v budoucnu ještě zvýší,” konstatoval spoluautor práce Sven Kranz. “Starší studie nám říkaly, že by to mohlo mít dopad na tyto jednobuněčné organismy, a tak jsme se to rozhodli pořádně prozkoumat,” dodal. Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Progress in Oceanography. “I když to vypadá, že rudých přílivů na Floridě přibývá, nebyla tu zatím žádná práce, která by tento fenomén prozkoumala s ohledem na budoucí vývoj planety,” uvádí se v práci.

Detailní analýza metabolismu tohoto organismu ukázala, že mikroskopická řasa Karenia brevis dokáže nečekaně dobře využívat nadměrné množství oxidu uhličitého, což nikdo z vědců nečekal. Ale současně jí příliš nevadí, když se jeho hodnoty sníží, dokáže prosperovat i v takové situaci, prostě přepne metabolismus na jiné zdroje energie.

Podle biologů je to fascinující ukázka schopnosti některých jednobuněčných organismů přizpůsobovat se rychle se měnícím vnějším podmínkám. A současně to ukazuje, proč právě jednobuněčné organismy, jako je právě Karenia brevis, přežily na Zemi tak dlouho – jen tak něco je totiž neporazí.

Špatná zpráva

O něco horší je tato novinka pro lidstvo; oceány totiž budou nadměrným množstvím CO2 trpět značně; navíc je budou negativně ovlivňovat stoupající teploty vody a ubývání kyslíku v ní – všechno různé stránky jedné klimatické mince. A v tomto prostředí se bude rudému přílivu dobře dařit. A bude se množit.

A co hůř, navíc se ukazuje, že ušetřenou energii Karenia brevis při vyšších koncentracích CO2 investuje především do produkce brevetoxinu, nebezpečného neurotoxinu, který se může při vyšších koncentracích akumulovat v nejrůznějších mořských tvorech, a tak proniknout i do lidského organismu. Text: MK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom