Rozumíte politice? Nejspíš ne, i když si to myslíte

Politika je oblíbeným hospodským tématem a každý si rád přisadí. Jenže co když jí nerozumíme tak, jak si myslíme? Zdá se, že se jedná o mezinárodní jev...
Demonstranti bývají o svých politických názorech silně přesvědčeni - třeba jako tato žena z brazilského São Paula.
Demonstranti bývají o svých politických názorech silně přesvědčeni - třeba jako tato žena z brazilského São Paula.
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

S politikou je to jako s hudbou či sportem - každý správný Čech jí přece rozumí! Nač studovat školy a do hloubky se zajímat o nejednoznačná témata, že? Takhle bohužel uvažuje řada z nás, nejedná se však pouze o tuzemský problém - v zahraničí je tento nešvar rozšířený úplně stejně.

Dunning a Kruger věděli

Odborník na politologii Ian Anson z americké University of Maryland je fascinován Dunning-Krugerovým efektem, o němž jsme nedávno také psali. Ten spočívá v tom, že lidé s malými znalostmi často oplývají velkou sebejistotou; zato skutečně vzdělaní jedinci si lépe uvědomují své nedostatky v poznání, a tak své kvality snižují. Je smutným důsledkem, že sebevědomější lidé jsou častěji povyšováni a s větší pravděpodobností považováni za skutečné kapacity v oboru, zatímco pochybovační intelektuálové mají smůlu.

Jedná se opravdu o téma, které nás provádí téměř celou civilizací - vždyť i nejcitovanější myšlenka antického filosofa Sókrata zdůrazňuje, že s rostoucími znalostmi se zvyšuje i pochybování o sobě samém. Pokud se tedy někdo tváří v komplexních oblastech příliš suverénně, měli bychom se mít na pozoru - což potvrdil i Ansonův výzkum.

Složitost rozumění politice

V jeho rámci byly prostřednictvím dvou online dotazníků otestovány více než dva a půl tisíce dospělých Američanů. V tom prvním zkoumal Anson znalosti aktuální politické situace - například kdo je aktuálně v americkém Kongresu či na jakou politiku vláda utrácí nejvíce peněz. Jak se dalo očekávat, konkrétní znalosti nebyly nikterak valné, a to přestože se většina lidí domnívala, že na tom vůbec není špatně.

Ve druhém dotazníku lidé hodnotili znalosti fiktivních sympatizantů druhé politické strany - tedy konzervativci hodnotili demokraty a naopak. Výsledky ukázaly, že čím je člověk radikalizovanější (tedy více sympatizuje se "svou" stranou), tím odmítavěji se staví nejen k příznivcům druhé strany, ale dokonce i k těm, kteří svou pozici vyjadřují spíše neutrálně - a to bez ohledu na konkrétní znalosti, které tito lidé předvedou! Nejsilnějších odsudků se tak nedoupouštějí ti, jež by na to mohli mít právo (tedy ti nejvzdělanější), nýbrž ti nejradikálnější.

Přestože situace vyplňování online dotazníků je velmi odlišná od interakce tváří v tvář, lze říci, že se jedná o potvrzení Dunning-Krugerova efektu na úrovni politických názorů. Až se tedy budete příště s někým do krve hádat o tom, že ta či ona politická otázka je přece jasná, zamyslete se nad tím, zdali se příliš krátkozrace neupínáte jen k jedné interpretaci; svět je totiž mnohem barevnější.

Text: MS

Reklama
Reklama