Rozmrzání věčně zmrzlé půdy vypouští do vzduchu smrtelně nebezpečné bakterie

Globální oteplování přišlo s novým nebezpečím. Bakteriálním!
Jak nebezpečné viry a bakterie skrývá věčně zmrzlá půda?
Jak nebezpečné viry a bakterie skrývá věčně zmrzlá půda?
iStock

reklama

Tryzna za Okjökull

Okjökull byl ledovec na vrcholu štítové sopky v západní části Islandu. Minulý čas je na místě, neboť tam, kde vydával po staletí mrazivý chlad, je dnes pamětní deska oznamující, že se jedná o první islandský ledovec, který padl za oběť klimatickým změnám a zcela zmizel. Na plaketě je datum srpen 2019 a množství oxidu uhličitého v atmosféře – 415 ppm (částic na milion).

Pamětní deska na ledovec Okjökull
Autor: Rice university Pamětní deska na ledovec Okjökull

Za posledních 10 let oteplování v Arktidě předstihlo předpovědi tak rychle, že vědci nově naznačují, že póly se oteplují čtyřikrát rychleji než zbytek světa. To vedlo k tání ledovců a rozmrazení permafrostu, u kterého se nepředpokládalo, že k tomu dojde do roku 2050 nebo později. Na Sibiři a v severní Kanadě toto prudké rozmrazení vytvořilo potopené reliéfy známé jako termokras, kde je nejstarší a nejhlubší permafrost poprvé po stovkách či dokonce tisících let vystaven teplému vzduchu,“ píše populárně naučný magazín Scientific American.

Permafrost – nádherná zmrzlá příroda v sobě skrývá nechtěná tajemství
Autor: istock.com Permafrost – nádherná zmrzlá příroda v sobě skrývá nechtěná tajemství

Pohřbené oběti neštovic

Rozmrzání půdy sebou nese celou řadu negativních jevů. Do atmosféry se dostává tisíce let v ledu zadržovaný uhlík, navíc se uvolňují obrovská kvanta metanu. Obojí dále zesiluje skleníkový efekt a s ním spojené změny klimatu. To ale zdaleka není všechno. Z věčně zmrzlé půdy se na povrch dostávají nejen bakterie, ale i mrtvoly.

Dítě postižené neštovicemi
Autor: CDC/James Hicks Dítě postižené neštovicemi

V minulosti už jsme psali o těžbě mamutoviny, neboť na Sibiři z půdy vylézají celá těla pleistocenních chobotnatců, a není vyloučeno, že i těla obětí neštovic či moru. Nově se ukazuje, že se díky rozmrzání permafrostu mohou dostat ven i viry či bakterie, které věda nemá zmapované a tudíž neví, co mohou způsobit.

Antrax testovaný na opicích
Autor: Public domain Antrax testovaný na opicích

Sibiřský antrax

Sněť slezinná (antrax) způsobená bakterií Bacillus anthracis tvoří spory v půdě či tkáni mrtvých zvířat. Rozmrzáním permafrostu na Sibiři se znovu objevila sněť slezinná a v jejím důsledku zemřely stovky tisíc sobů. Došlo dokonce i k obětem na lidských životech, a to včetně dětí.

Sob polární - samec
Autor: Alexandre Buisse CC BY-SA 3.0 Sob polární - samec

Tato epidemie se dokonce dostala na stránky prestižního měsíčníku Nature, který mimo jiné v článku publikovaném 7. října 2020 píše: „Nedávné propuknutí antraxu, které vážně zasáhlo stáda sobů na Sibiři, bylo údajně spojeno s přítomností infikovaných zdechlin nebo spór uvolňovaných z aktivní vrstvy nad permafrostem, který se s rostoucím tempem rozmrazuje... Anthrax je globální zoonotické a epizootické onemocnění s vysokým poměrem případů úmrtí u infikovaných zvířat. Jeho přenos je zprostředkován kontaminací prostředí prostřednictvím vysoce odolných spor, které mohou v půdě přetrvávat několik desítek let.“

V britském časopise The Guardian označili před čtyřmi lety jednu z epidemií antraxu za „sibiřský mor“, ale v rozmrazování dochází na celé severní polokouli. Od Islandu po Aljašku, od Sibiře po Kanadu.

Permafrost v Kanadě
Autor: Steve Jurvetson Permafrost v Kanadě

Nechtěný tok genů

V posledních několika málo desetiletích vešel díky několika epidemiím (ebola, ptačí či prasečí chřipka) ve všeobecnou známost pojem mutace, tedy změny v genetickém řetězci. Mluvilo a stále se mluví o mutacích virů, které pak mohou snadněji napadnout člověka. O čem se mluví mnohem méně, je vzájemná výměna genů mezi jednotlivými druhy bakterií. Tavenina z rozmrazené půdy stékající do Severního ledového oceánu s sebou nesla ze suchozemských druhů skupiny Actinobacteria, které se ale začlenily do planktonní bakterie Chloroflexi. Vypadá to jako záležitost pro vyhraněnou skupinu odborníků, která tématu rozumí, jenže skutečnost má o dost širší souvislosti. Nikdo neví, jaké části bakterií či virů se do moří dostávají a jaké to může mít následky.

Na Aljašce se nově objevily kožní léze způsobené orthopoxvirem skupiny Alaskapox a odborníci nevylučují možnost, že se mezi lidi dostal právě z rozmrzající půdy. Je to jen další ze zpráv zapadajících do dění kolem oteplování klimatu. A nikdo pořádně neví, co všechno ještě permafrost skrývá...

reklama

reklama