Rovník: Magická linie kolem Země je plná unikátních paradoxů

Rovník. Myšlená čára kolem „pupku“ naší planety je pro někoho dovolenkovým snem, pro jiného místem podivných rituálů a pro dalšího snůškou senzací, polopravd a mýtů. Pravá podstata nulté rovnoběžky však všechny zkazky a legendy daleko převyšuje.
O rovníku se učíme už od dětství.
O rovníku se učíme už od dětství.
istockphoto.com

Pokud bychom se chtěli dívat na rovník z geopolitického hlediska, bylo by možná přiléhavější říkat mu nerovník. Na své trase kolem Země prochází čtrnácti státy, žádný z nich však nepatří mezi ty, kterým říkáme rozvinuté. Některé z nich, jako třeba Somálsko, naopak vévodí žebříčku těch nejchudších. Přesto rovník jako gigantický náhrdelník, na kterém jsou navlečené smaragdové drahokamy porostlé bujnou tropickou vegetací, spojuje neskutečnou řadu zajímavostí.

Dokument Rovník z výšky sledujte každou středu ve 20.00 na Prima ZOOM.

Rovník z výšky (1) - upoutávka
Rovník z výšky (1) - upoutávka

Nomen omen

Dva státy světa mají rovník ve svém názvu, jen jeden z nich však na rovníku skutečně leží. Africkou Rovníkovou Guineu totiž nultá rovnoběžka míjí o pouhých dvě stě kilometrů. Druhá z obou zemí odvozuje svůj název od latinského výrazu pro rovník a leží v Jižní Americe. Rovníková poloha je v Ekvádoru atrakcí číslo jedna. Právě tady před téměř třemi sty lety francouzská expedice během měření trvajících tři roky polohu rovníku určila a přispěla ke zjištění toho, že se Země kolem nejdelší rovnoběžky jaksi vydouvá v pase.

Ekvádorské hlavní město Quito je se vzdáleností dvaadvaceti kilometrů nulté rovnoběžce nejblíž ze všech metropolí a s nadmořskou výškou téměř tří tisíc metrů je zároveň nejvýše položeným hlavním městem světa. Pravé rovníkové šílenství se však odehrává v turistickém městě Mitad del Mundo, což znamená „střed světa“. Právě tady stojí pomník slavné rovníkové expedice korunovaný ocelovým globusem o hmotnosti pěti tun. Co na tom, že moderní navigace GPS udává polohu rovníku o čtvrt kilometru dál, než ji kdysi určili Francouzi. Pro turistické fotky je čára vyznačená na zemi dobrá víc než dost.

Kdo si však chce užít zeměpisných paradoxů až nad hlavu, měl by vyrazit do tichomořského ostrovního ráje s názvem Kiribati. Zdejších pětatřicet ostrovů, na kterých žije přibližně stejně obyvatel jako v Liberci, porcuje napůl nejen rovník, ale také datová hranice, tedy 180. poledník. Ostrovní stát roztažený na čtyřech tisících kilometrech oceánu díky tomu leží na všech čtyřech polokoulích zároveň a díky sjednocení času na celém svém území je prvním na světě, kde se slaví Nový rok. Jeho nejvýchodnější části mají o čtrnáct hodin více než Londýn.

Fámy a fakta o rovníku

Zmatený vodní vír nebo vajíčko postavené na špičku – mezi lidmi koluje překvapující množství pověr o jevech, které se na rovníku dějí. Většinou jim věří ti, kteří tam nikdy nebyli nebo jsou tu poprvé a vychytralejší z obyvatel rovníkových zemí na nich vydělávají. Na to, aby se do klobouku sypaly peníze udivených turistů, stačí někdy překvapivě málo, třeba trocha vody a umyvadlo s dírou pro sifon.

„Ochotní“ lidé usazení okolo rovníku turistům do omrzení ukazují, že se voda vypouštěná z umyvadla pár metrů na sever od nulté rovnoběžky otáčí proti směru hodinových ručiček, zatímco na jih od ní opačně. Vlastně proč ne, našeptává nám náš mozek. Stejně se přece chovají i hurikány či tajfuny. Ty chytřejší z mozků ještě přidají informaci, že se tomu říká Coriolisova síla a způsobuje ji rotace Země. Má to však háček. Vliv Coriolisovy síly na vodu v umyvadle je nulový, už jen proto, že tento jev působí pouze na předměty, které se vůči zemskému povrchu samy pohybují.

Konec rovníkových pověr

Jak je tedy možné, že rovníkovým „instalatérům“ celá věc funguje? Až vám to někdo bude předvádět, pozorně ho sledujte. Celý trik je totiž geniálně jednoduchý. Na sever od rovníku se voda do umyvadla lije zásadně vpravo od výpustního otvoru, což naprosto přirozeně vyvolá vířivý pohyb proti směru hodinových ručiček. Když vodní kouzelníci přejdou na jih, lijí tekutinu vlevo od sifonu a výsledek je samozřejmě opačný. Celé představení by se tedy dalo klidně uspořádat třeba v Praze na Staroměstském náměstí s identickým výsledkem jako na rovníku, jen turisté by za to platili mnohem méně ochotně.

Podobně nesmyslné je i tvrzení, že právě na rovníku jde nejsnadněji postavit vajíčko na špičku a vybalancovat ho na hlavičce hřebíku. Ve skutečnosti je to těžké všude na Zemi a neexistuje žádný důvod, proč by to měli mít ekvilibristé na nulté rovnoběžce lehčí. Ne všechny rovníkové podivnosti jsou však smyšlené. Je třeba pravda, že během jarní i podzimní rovnodennosti nevrhají předměty stojící na rovníku kolmo k zemi žádný stín. Tehdy totiž mají slunce přímo nad sebou, takže svůj vlastní stín zakrývají.

Na rovníku je také nejkratší západ či východ slunce, a tedy i svítání a soumrak. Slunce tu zapadá téměř kolmo k zemskému povrchu – k nelibosti fotografů, kteří hodlají pořizovat efektní noční záběry během takzvané „modré hodinky“ po západu slunce. Ta se tu počítá doslova na minuty. Na rovníku je také díky odstředivé síle zemské rotace o něco slabší gravitace než v blízkosti pólů. Kdo chce mít pocit, že váží o pár deka méně, by však měl vyrazit na vrchol peruánské hory Huascarán. Ta se sice tyčí nějakých tisíc kilometrů od rovníku, snoubí se tu však vliv jeho blízkosti s nadmořskou téměř sedmi tisíc metrů, takže tu panuje nejslabší gravitace na zemském povrchu.

Text: Michael Fokt

 

První letošní vydání časopisu Prima ZOOM je tady!

A tím zajímavosti kolem rovníku rozhodně nekončí. Celý článek (stejně jako desítky stran dalšího zajímavého čtení) najdete v letošním prvním vydání časopisu Prima ZOOM, jehož tváří se stal herec a příležitostný dobrodruh Ivan Trojan. Časopis najdete na stáncích ve čtvrtek 27. února.

Titulní strana časopisu Prima ZOOM 1/2020
Titulní strana časopisu Prima ZOOM 1/2020

reklama