Řepka, nebo brambory? Zajímavé srovnání ploch, na kterých tyto plodiny rostou

K čemu slouží řepka a k čemu brambory? A proč brambory zdražily. Český statistický úřad dodal zajímavá data.
Pole řepky
Pole řepky
Myrabella
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Brambory – řepka: tvrdá data

Z brambor se dělal rum a bramborový salát, z řepky olej a biosložka do paliv. Když porovnáme tyto dvě rostliny, respektive plochy, na kterých se pěstují, dojdeme k zajímavým výsledkům. Co říkají o pěstebních plochách tvrdá data? Zatímco v roce 1990 byly pěstební plochy brambor a řepky vyrovnané, 109 664 ha ku 105 102 ha, o deset let později se situace změnila na 69 239 ha brambor a 325 338 ha zabrala řepka. Její vítězné tažení se dá dokumentovat o další desetiletí později, tedy v roce 2010. Tehdy se brambory pěstovaly na 27 078 ha, zatímco řepka se rozšířila na 368 824 ha. A jaký byl loňský výsledek: Brambory klesly na pouhých 22 889 ha, zatímco řepka zabrala 411 802 ha.

Letmým pohledem lze zjistit, že to není tak, že plochu, kterou opustí brambory, zabere řepka. Naopak řepkové lány se stávají mnohanásobně rozšířenější. Řepka je, kromě jedlého oleje, známá zejména jako rostlinné aditivum, tedy část biosložky přidávající se ke spalovacím motorům.  

K čemu je dobrá řepka…

Brukev řepka, lidově řečeno řepka olejka (Brassica napus), je významná tržní komodita, tedy lidově řečeno, na řepce se dá vydělat. Na rozdíl od brambor nepotřebuje tak pečlivé skladování a vzhledem k tomu, že se používá do biopaliv, mají zemědělci zajištěný odběr. Povinný podíl biopaliv ve výši 10 procent do roku 2020 zavedla EU původně jako prostředek ke snižování emisí a snížení závislosti EU na ropě, jenže se ukázalo, že vůbec nešlo o šťastný tah a ze strany EU je snaha podíl biopaliv snížit. 

Biosložka do paliva

Methylester řepkového oleje (MEŘO) je látka, která se vyrábí esterifikací. Během této reakce se mísí surový řepkový olej společně s metanolem za přítomnosti alkalických hydroxidů jako katalyzátorů. Teprve výsledný produkt se po vyčištění používá jako biosložka do spalovacích motorů. Jakkoliv je dnes biosložka kritizovaná a Evropská unie už svůj postup k povinnému používání dávno přehodnotila, česká vláda naopak snížení podílu odmítla. Návrh, který měl snížit, respektive zrušit podíl řepky v české krajině, neprošel.

Okamžitě se vyrojily spekulace o tom, že za obratem ministerstva dopravy, které původně bylo pro poslanecký návrh zákazu a pak najednou prudce názor změnilo, souvisí byznys jednoho z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobce metylesteru, společností Preol z holdingu Agrofert. V proběhlém připomínkovém řízení ministerstva poukázala na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv, by Česko nesplnilo závazek EU. Podle něho musíme použít v dopravě deset procent energie z obnovitelných zdrojů (platí do roku 2020). Aktuální situace je taková, že nejméně 4,1 procenta biosložky putují do benzínu a šest procent do nafty.

… a k čemu brambory

Už v březnu 2011 napsaly Hospodářské noviny, že „českým farmářům se více vyplatí pěstovat kukuřici pro bioplynové stanice. Závislost na dovozu znamená riziko růstu cen“. Aktuálně se mluví o zvýšení ceny brambor (mnohé obchody k reálnému zvýšení cen už před časem sáhly). „V říjnu 2017 zemědělská cena za jeden kilogram konzumních brambor dosáhla průměrné hodnoty 4,30 Kč. V porovnání se stejným měsícem minulého roku cena mírně vzrostla, a to o 4,4 %, avšak v porovnání s říjnem roku 2015 poklesla o 25 %. K výraznějšímu nárůstu cen konzumních brambor v roce 2017 došlo v červnu a následně v červenci, kdy se cena vyšplhala až k hodnotě 6,78 Kč/kg,“ napsal v roce 2017 pro časopis Statistika a my Jiří Šulc z oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb Českého statistického úřadu.

Nemá smysl, a nebylo by fér, srovnávat cenu zemědělskou a cenu maloobchodní, faktem ale je, že „supermarketová“ cena více než 20 korun za kilogram brambor je nejvíce za poslední léta. Jsou za úpadkem „bramborových“ ploch jen snahy rozšířit řepkové lány? Důvodů, proč se zemědělcům do brambor nechce, je více. Předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan pro deník E15 mimo jiné tvrdí, že svůj význam mají i levné dovozy, kterým nejde konkurovat, což samozřejmě české zemědělce od pěstování brambor odrazuje. Ve hře bezesporu jsou i měnící se klimatické faktory.

Jenže upřímně řečeno… co z toho zajímá ženu, které se zásadním způsobem zdražila základní surovina na bramborový salát, nebo strávníka, jemuž stoupla cena menu v oblíbené restauraci, kam pravidelně chodí na oběd? 

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama