17. března 2018 06:00

Rekord pokořen: čínští dobrovolníci strávili na virtuální „měsíční základně“ 200 dní

Číňané se chystají ma Měsíc. A pilně trénují.

Lunární palác

Čtyři studenti z Pekingské univerzity letectví a astronautiky (BUAA) se před půl rokem dobrovolně napěchovali do kabiny o rozloze 160 metrů čtverečních. Jejich pohodlné domovy nahradil stísněný prostor, ve kterém bok po boku trávili přes 28 týdnů. Lunární palác (Yuegong-1), jak se kabině přezdívá, byl po celou dobu zapečetěn a bedlivě sledován všímavými odborníky. Studenti se stali součástí projektu zaměřeného na vytvoření udržitelného ekosystému, který bude dlouhodobě schopen ukojit veškeré lidské potřeby k přežití ve vesmíru. Celý pobyt vlastně simuloval dlouhodobou vesmírnou misi.

Během testování se objevila řada nečekaných problémů. V jednom případě vznikla porucha elektrického spínače, vlivem čehož krátkodobě přestalo fungovat osvětlení. „Naštěstí k tomu došlo ve večerních hodinách, kdy šli dobrovolníci jednoduše do postele, aniž by je to (výpadek) nějak ovlivnilo,“ řekl spokojeně Liu Hong, hlavní konstruktér modulu.

Vesmírní zemědělci

Lunární palác je složen z velkého obytného prostoru a dvou modulů pro pěstování rostlin. Obytná část se rozkládá na ploše 42 metrech čtverečních, přičemž výška modulu činí 3,5 metrů. Součástí komplexu je několik kabin na spaní, společenská místnost, koupelna a prostor na úpravu odpadu. Posádka během svého pobytu využívala zařízení, která jsou schopna efektivně zpracovat lidský odpad procesem zvaným bio-fermentace, tedy recyklace fekálií.

Dobrovolníci se věnovali experimentům v oblasti pěstování rostlin, ovoce (především jahody) a zeleniny. Kromě soli, koření a malého množství uskladněného vepřového a kuřecího masa si všechny potraviny pěstovali svépomocí. Důležité živiny získávali z odpadů vedlejších produktů. Mezi běžné činnosti patřilo zpracování tuhého odpadu, moči, drcení slámy, mlácení pšenice, zpracování jídla a další práce. Kromě potravin byl recyklován také kyslík a voda.

Psychologické účinky

Náročný pobyt v uzavřeném prostoru má za úkol co nejvěrohodněji nastínit fyzické a psychologické účinky dlouhodobého pobytu na Měsíci. Posádka je od okolního světa doslova odříznuta, což reálnosti velkou měrou přispívá. Mapování psychického dopadu je obecně považováno za velmi důležité. Mohou se objevit deprese, úzkost a jiné problémy.

Byly také sledovány reakce člověka na dlouhodobý pobyt v prostředí bez slunečního záření. Některé moderní kratochvíle ale studentům odepřeny přesto nebyly. Kromě surfování na internetu hráli také šachy a šipky. K udržení kondice se věnovali józe. Po svém pobytu spokojený Wang Wei prozradil, že se konečně naučil dělat chléb, knedlíky, buchty a jiné dobroty.

Nový rekord

Zatímco první skupina čínských dobrovolníků v modulu přečkala po dobu 60 dní, poslední odvážlivci vydrželi úctyhodných 200 dní. Experimenty ale budou pokračovat i nadále, neboť Čína hodlá své astronauty vyslat na Měsíc do roku 2036. Těmito věrohodnými simulacemi se především snaží pomoci budoucím astronautům dobře se připravit na delší pobyt na měsíčním povrchu. Jedině tak se dokážou odhalit skryté problémy, které by vyšly na povrch až během samotné mise. Pobytem čínských studentů byl pokořen světový rekord, který v 70. letech podstoupili dobrovolníci v bývalém Sovětském svazu. Tehdy zůstali v podobném ekosystému 180 dní.

Čína ostatně není jedinou zemí, která se o lunární základy zajímá. Za klíčové a prioritní je označil americký podnikatel Elon Musk, přičemž také Evropská kosmická agentura (ESA) podnikla první kroky k vytvoření základny do roku 2030. Pozadu nezůstává ani Rusko, které do vesmírného programu nalévá velké finanční prostředky.

Text: Petr Smejkal

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom