První člověk v historii se nakazil ptačí chřipkou H10N3. Jak je nebezpečná ve srovnání se známějšími kmeny?

Čínský Národní zdravotní výbor potvrdil hospitalizaci 41letého muže, který se stal vůbec prvním člověkem nakaženým kmenem ptačí chřipky s označením H10N3.
Každý kmen ptačí chřipky může být potenciálním základem pandemie
Každý kmen ptačí chřipky může být potenciálním základem pandemie
iStock

reklama

41letého muže z města Čen-ťiang nemocnice přijala 28. dubna s horečkou a dalšími chřipkovými symptomy, nyní čínský Národní zdravotní výbor potvrdil, že se v jeho případě jedná o nákazu kmenem ptačí chřipky H10N3.

Ten vědci naštěstí považují za jeden z méně nebezpečných. Podle výboru je navíc riziko jeho šíření velmi malé. Nakažený muž se už dokonce uzdravil a z nemocnice ho brzy propustí. Jak se virem nakazil, však nebylo uvedeno a odborníci údajně sledují všechny mužovy kontakty, mezi nimiž zatím neodhalilii žádný další případ. To ale neznamená, že bychom neměli být ve střehu.

Potíže začínají ve velkochovech

V Číně není ptačí chřipka nijak neobvyklá, jejích kmenů se zde vyskytuje poměrně mnoho. Ve výjimečných případech se jimi mohou nakazit i lidé, což může být nebezpečné.

Velkochov slepic je ideálním prostředím pro šíření viru
Autor: iStock Velkochov slepic je ideálním prostředím pro šíření viru

Chřipkové viry typu A, které postihují ptáky i savce a mezi které ptačí chřipka patří, jsou totiž o dost méně předvídatelné, než typy B a C, které infikují většinou jen lidi a několik málo zvířecích druhů. Je to dané tím, že mají schopnost velmi snadno mutovat a získat tak rychle nové hostitele, případně znovu nakazit ty, kteří už onemocněním prošli.

Tyto viry pak dál dělíme do subtypů podle dvou proteinů na povrchu viru. To jsou ona písmenka H a N v názvech jednotlivých kmenů.

Potenciálně nebezpečný je vlastně kterýkoli přenos chřipkového viru A na člověka. Proto se také v poslední době hovoří o problémech velkochovů. Většinou totiž onemocní lidé, kteří s drůbeží nebo i prasaty denně pracují. V podmínkách, které panují na farmách, kde jsou zvířata namačkaná na malém prostoru, je navíc výskyt zvířecí chřipky vždy jen otázkou času. Proto se postižené chovy masově vybíjejí. Což platí i pro Českou republiku.

Potenciální zabiják

Přestože většina případů přenosu na člověka končí stejně jako současný případ H10N3 v Číně, existují i tragičtější konce. Mezi lety 2016 a 2017 například ptačí chřipka H7N9 zabila skoro 300 lidí. A virus H1N1 nemá na svědomí jen pandemii prasečí chřipky z roku 2009, ale přičítáme mu také ruskou epidemii z roku 1977 a smrtící pandemii španělské chřipky v roce 1918, na niž zemřelo 50 milionů lidí.

Pandemický potenciál má podle vědců v současnosti kmen H5N8, který se mezi ptactvem rozšířil už do 46 zemí světa, je značně smrtící a v únoru 2021 se jím v Rusku poprvé nakazili i lidé.

reklama

reklama