Průměrný Čech je v multitaskingu horší než průměrný holub

Opravdu jsme pánové tvorstva?
Domestikovaná forma holuba skalního
Domestikovaná forma holuba skalního
Wikimedia Commons

reklama

ÚPRAVA: Pozor, níže popsaný zmíněn byl po čase stažen a jeho výsledky vinou chyby softwaru neplatí. Odezva lidí a holubů je podle správně provedené statistiky stejná, holubi tedy v multitaskingu nad lidmi zřejmě nevynikají. Více si o tom můžete přečíst ZDE.

Holubi jsou mnohem chytřejší, než dosavadní výzkumy naznačovaly. Mezi dvěma úkoly se umí přepínat stejně rychle jako průměrný člověk – a u specializovaných úkolů jsou dokonce ještě lepší než lidé.

Holubí multitasking

Když biopsychologové z německé univerzity v Bochumi testovali multitaskingové schopnosti u holubů, rozhodně nečekali, že v testech budou ptáci lepší než lidé. A přesně to se stalo...

Jeden z holubů v sicilské Taormině
Autor: Charlesjsharp Jeden z holubů v sicilské Taormině

Biologové si dlouhá léta mysleli, že hlavní výhodu savců oproti jiným druhům zvířat představuje jejich inteligence, která se ukrývá v takzvaném cerebrálním kortexu. Tato mozková struktura se ale u ptáků vůbec nevyskytuje – takže by oproti savcům měli být mnohem hloupějšími. Přestože u řady z nich to určitě platí, vědci už desítky let věcí o výjimkách; například schopnosti krkavcovitých ptáků (vrány, havrani, kavky, krkavci) jsou fascinující.

Z toho ale vyplývá, že struktura savčího cortexu nemůže být rozhodujícím faktorem v řadě kognitivních funkcí – jako je například multitasking,“ uvádí vědci ve své studii. Kde se tedy ukrývá tajemství schopnosti ptáků? Výzkum prokázal, že neurony holubů jsou šestkrát hustější než u lidí – na jeden krychlový milimetr se jich vejde šestkrát větší množství než u Homo sapiens… Je to možné díky tomu, že průměrná vzdálenost mezi dvěma neurony je o padesát procent kratší než u lidí.

Domestikovaná forma holuba skalního
Autor: Wikimedia Commons Domestikovaná forma holuba skalního

Holub je rychlejší o 250 milisekund

Protože rychlost přenosu signálu je u lidí i holubů stejná, je jediným vysvětlení rychlejšího multitaskingu u ptáků to, že tuto informaci dokáže jejich mozek rychleji zpracovat. V experimentu, kde vědci porovnávali 15 lidí a 12 holubů se to jasně prokázalo; obě skupiny měly za úkol vykonávat nějaký úkol a na signál začít vykonávat jiný úkol. Lidé i holubi měli stejné reakční časy; pokud však signál přicházel až krátkou dobu po ukončení prvního úkolu, reagovali holubi průměrně o 250 milisekund rychleji než lidé. Proč? Zřejmě kvůli tomu, jak koncentrované jsou jejich neurony.

Právě to je také zřejmě odpovědí na otázku, jak je možné, že papoušci a havranovití ptáci prokazují tak úžasné intelektuální schopnosti – jsou srovnatelné s šimpanzi, slony nebo velrybami a většinou překonávají ty psí. Přestože mají mnohem menší mozky než savci, jsou prostě mnohem lépe koncentrované a dosahují mnohem lepší „výpočetní kapacity“ než mozky savců.

Ptáci si zřejmě menší mozky museli vyvinout kvůli létání – každý gram navíc zhoršuje jejich letecké schopnosti a tedy i schopnost získat potravu.

Text: MK 

reklama

reklama