Proč usínáme, když se nudíme?

V některých chvílích je to velmi nevhodné, ale přesto se nám stane, že prostě začneme usínat. Obvykle to souvisí s tím, že se nudíme. Jenže jak to přesně funguje?
Usínáme, když se nudíme?
Usínáme, když se nudíme?
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tenhle fenomén není třeba zdlouhavě představovat, stává se to totiž snad každému z nás. Když o něco jevíme zájem, jsme plni energie a vydrželi bychom zábavnému podnětu věnovat pozornost celou věčnost. Jenže jakmile nás něco nebaví, pozornost se velmi rychle ztrácí a často dokonce usínáme; což obzvlášť ve škole či v práci vede k řadě trapných situací. Považujeme to za zcela normální, ovšem víte, co se v takovou chvíli odehrává v mozku?

Propojení nudy a spánku

Nejspíš ne, jelikož donedávna to bylo vlastně tajemství. Skupina čínských a japonských vědců zaštítěných University of Tsukuba zjistila, že ústřední roli hraje část mozku zvaná nucleus accumbens. Pro ni nemáme hezký český název, jedná se však o shluk neuronů v oblasti koncového mozku. Tato část je spojena s motivací, potěšením a nyní se zjistilo, že zasahuje i do regulace spánku. A to takovým způsobem, že občas usínáme bez ohledu na to, jak vydatný spánek jsme si dopřáli v noci. Takže veškerá únava během dne nemusí souviset s prostým nevyspáním, nýbrž i s tím, že k provádění dané činnosti nejsme dostatečně motivovaní.

Pomocí složitých technologií se podařilo na dálku ovládat tuto oblast u myší. A právě samotný nucleus accumbens má zjevně velmi dobrou schopnost navozovat spánkové stavy, které vlnovou strukturou odpovídají pomalým vlnám přirozeného hlubokého spánku. V centru dění je pak pravděpodobně adenozin, známý somnogen (látka vyvolávající spánek), jehož receptory se v hojné míře nacházejí právě v nucleu accumbens.

Kofein a další stimulanty

To nám mimochodem zodpovídá ještě jinou otázku – právě na bázi blokování receptorů adenozinu totiž funguje kofein, nejužívanější psychostimulant na světě. Když jsou receptory blokované, adenozin nemůže působit, a tudíž jsme bdělí; takto alespoň působí kofein na většinu z nás. Ale měli bychom se dokázat obejít i bez něj – stejně (či někdy ještě lépe) může zabrat, když trochu protáhneme tělo a projdeme se po místnosti; důležitý je i pravidelný přísun vody během dne, a dokonce vydatně pomáhá i sluneční svit.

Zmíněné zjištění může pomoci především v léčbě nespavosti, jelikož pokud se tyto výsledky prokážou v dalších výzkumech, máme k dispozici další cestu k chemickému, leč přece jen relativně bezpečnému působení na mozek. Což může být pro mnoho z nás (především starších lidí) velmi dobrá zpráva! A ostatní, kteří z nevhodného usínání žádnou radost nemají, si alespoň mohou uvědomit, že když věnují čas opravdu nezábavným činnostem, ani sebelepší spánek jim nepomůže…

Text: MS

Reklama
Reklama