Proč prokrastinujeme? Věda to ví a nabízí rady, jak se ztrácením času bojovat

Chorobnému odkládání povinností se občas nevyhne nikdo. Prokrastinace se stala životním stylem, ale naštěstí tu máme neuropsychologii, která nám dokáže život usnadnit. Jak?
Porazit prokrastinaci je těžké, ale mozek nám může pomoci...
Porazit prokrastinaci je těžké, ale mozek nám může pomoci...
istockphoto.com

reklama

S odkládáním úkolů bojuje naprostá většina z nás. Zábavné video či news feed na sociálních sítích jsou vždy atraktivnější než nepříjemný úkol do školy či práce. To však není jediný důvod, proč se prokrastinace stala tak častým jevem a skoro až definicí dnešní doby. A rovněž se s ní dá dělat víc, než se prostě smířit se smutným faktem.

Věda za odkládáním

Kanadský psycholog Donald Hebb se proslavil především jako praotec neuropsychologie. Zkoumal totiž paměť, vztah těla a mysli a byl jedním z prvních, kdo začali uvažovat o konceptu neuronových sítí. Zároveň se dotkl také neuroplasticity, čili vývoje mozku během života. To spolu úzce souvisí, neboť pokud si představíme náš mozek jako síť nervových buněk, mezi nimiž jsou vytvořena určitá spojení, nabízí se i možnost jejich změny. Jestliže nějaké vzorce chování či způsoby řešení problémů používáme častěji, tyto nervové dráhy mozek aktivuje jednodušeji.

Tím si můžeme vysvětlit, proč se tak často uchylujeme k tradičnímu řešení situace – mozek ho prostě zná, má ho naučený. A totéž platí i naopak – když nějaké dráhy nepoužíváme, spoje mezi nimi se postupně oslabují a snižuje se pravděpodobnost, že si mozek vybere právě tento způsob. Rozhodně tedy neplatí, co kdysi tvrdil Sigmund Freud, totiž že s koncem dětství je vývoj mozku v podstatě ukončen a do smrti tento orgán zůstává stejný; naopak během celého života je možné veškeré dráhy posilovat či oslabovat, a posilovat tak libovolné vzorce chování.

Tipy proti prokrastinaci

Právě touto cestou však většina z nás propadla démonu prokrastinace. Internet nabízí takové množství zábavy na dosah několika kliknutí, že zůstat oddaný práci bývá velmi náročné a lákadla obvykle zvítězí. Následně si takto promrhaný čas dáváme za vinu a považujeme se za méněcenné – a to je jen další krok k tomu, abychom se k oddávání se prokrastinaci vraceli.

Publicista Brian Daignault nabízí několik tipů, kterak nenáviděnou prokrastinaci překonat a pomocí drobných triků navést mozek zpět na správnou dráhu:

  • Přijměte svou nedokonalost a fakt, že čas od času prostě budete prokrastinovat. Jsme chybující lidé a občas se to prostě stane. Když to nebude pořád, nic se neděje.
  • Pomocí mindfulness meditací a podobných technik se naučte lépe si uvědomovat, co zrovna děláte a co se kolem děje. Díky tomu budete mít menší tendenci utíkat ke zbytečnějším činnostem.
  • Udělejte si pořádek v povinnostech. Pokud jste zavaleni úkoly a nevíte, kam dřív skočit, je možnost na všechno se vykašlat velmi lákavá. Když si ale úkoly sepíšete, prioritizujete a následně se budete soustředit na splnění pouze jednoho z nich, vše půjde mnohem snáze.
  • Nejtěžší je vždy začátek, takže na nic nečekejte, nevymýšlejte zdlouhavé přípravy a hned se pusťte do práce. Udělejte třeba jen kousek, ale jakmile na náročném úkolu začnete pracovat, zjistíte, že je mnohem méně děsivý, než jste si mysleli.
  • Když jste unaveni, dejte si pětiminutovou pauzu (bez dívání se na mobil). Až skončíte, dopřejte si odměnu, zasloužíte si ji. Mozek se tak bude učit, že náročné úkoly skýtají i následné potěšení. A že se to nepovedlo stoprocentně správně? Nevadí, hlavně že je něco hotovo. Nebuďte na sebe přehnaně tvrdí, ale stanovte si hranice, co je potřeba udělat. Uvidíte, že to půjde.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama