Proč po pivu chodíme pořád na záchod? Něco s tím můžeme dělat

Určitě jste také zaregistrovali, že při pití alkoholu musíte chodit mnohem častěji na záchod. Bez ohledu na to, kolik toho skutečně vypijeme, se s námi něco děje. Alkohol totiž ovlivňuje hormonální reakce spojené se zpracováním tekutin v ledvinách. Co s tím?
Pokud nepijete rovnou v moři, na záchod si prostě občas odskočit musíte.
Pokud nepijete rovnou v moři, na záchod si prostě občas odskočit musíte.
unsplash.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Známe to snad všichni. Na začátku večera dokážeme vypít několik půllitrů piva, aniž bychom na toaletu vůbec pomysleli, ovšem pak to přijde. Jednou si odskočíme a od té doby musíme chodit na záchod skoro každou čtvrthodinu. Došlo ke zvednutí stavidel a od té doby se návštěvy klozetu stávají nedílnou součástí našeho večerního programu. Čím je to však způsobeno? Když vypijeme podobné množství vody či jiného nealkoholického nápoje, tak se přece nic tak výrazného neděje, že?

Alkohol v pivu i panácích

Alkohol v ledvinách spouští reakce pudící k močení bez ohledu na to, kolik množství tekutiny člověk reálně vypije. Snižuje totiž produkci hormonu vasopresinu, který způsobuje reabsorpci vody do ledvin namísto jejího vyloučení skrze močový měchýř. Vasopresin je známý také jako antidiuretický hormon, jelikož působí proti diurézi – tvoření moči v ledvinách. Tento hormon se tedy stará především o to, aby tělo zvládalo zachovat dostatek vody namísto pouhého jejího vylučování, a tím pádem aby moč byla optimálně koncentrovaná škodlivými látkami. Při konzumaci alkoholu tedy dochází k mnohem menšímu množství reakcí tekutiny v ledvinách, a ta je namísto toho rychleji vyloučena.

Tyto důvody vedou v důsledku k tomu, že musíme chodit na záchod mnohem častěji, než když pijeme nealkoholické nápoje – a vlastně neúměrně tomu, kolik toho vypijeme. Stejný efekt se totiž dostavuje, když pijeme panáky. Navzdory tomu, že nepřijímáme do těla zdaleka tolik tekutin jako v případě piva, ethanolová složka každého alkoholického nápoje ovlivňuje naše ledviny výše popsanými způsoby. Prostě není úniku – kdo chce pít lihoviny, musí s častější návštěvou toalety počítat.

Záchodu se nevyhneme, voda ale pomůže

Možná jste narazili i na pověry, že čím déle vydržíte po začátku pití alkoholu nemočit, tím méně tekutin následně vyloučíte. Jenže takhle to nefunguje – produkce vasopresinu se začala snižovat ve chvíli, kdy jste si dali první drink, následná doba odchodu na toaletu už na tom nic nezmění. Doba, po které už si vážně musíte odskočit, již ale žádná tajemství neskýtá. Prostě jen chvilku trvá, než alkohol stihne produkci hormonu potlačit, ten navíc už částečně v těle máte předpřipravený. Než se celý proces spustí a vám se v měchýři začne hromadit moč, nejspíš máte už pár drinků za sebou. Ďábelský toaletní kolotoč už ale byl nastartován, ledviny pracují naplno a je jen otázkou (nedlouhého) času, než budeme muset vybavení nejbližší toalety zkoumat mnohem více, než by se nám líbilo.

Dá se s tím ale něco dělat? Bohužel ne. Tyto procesy jsou s konzumací alkoholu nerozlučně spjaty, a tak vyjma standardního pití vody zatím nikdo na nic nepřišel. Toto nadměrné močení je pro tělo totiž dehydratující, přicházíme o výrazně více tekutin, než kolik jich přijmeme; a tak nastolení rovnováhy pomocí vody či jiného nealkoholického nápoje je paradoxně tou nejlepší prevencí jak neustálého odbíhání na záchod, tak i bolestivé kocoviny druhý den.

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama