20. listopadu 2021 11:50

Evropa v pozoru: Clustery neočkovaných sytí epidemii, jen očkování ji ale nezastaví

Evropa se probouzí. V proočkovanosti obyvatel vakcínou proti nemoci covid-19 je sice hned za Severní Amerikou, jenže očkování zřejmě není vše.

Evropa je na špici nově nakažených

Jen v období 30 dnů od poloviny října do poloviny listopadu 2021 se Evropa podílela na všech celosvětově zachycených nových případech nemoci covid-19 více než 60 procenty. Jak poznamenává americká televizní stanice CNN, vlády většiny zemí zpozorněly a mnohé začaly jednat.

Irsko, které s 89,1 % očkovaných starších 12 let patří v Evropě k premiantům, zavedlo od půlnoci policejní hodinu pro všechny bary, restaurace a zábavní podniky. V Portugalsku s jeho 87 % očkovaných v rámci celé populace vláda uvažuje o nových opatřeních. A Británie, která s očkováním vakcínou od firem BioNTech/Pfizer v Evropě začala jako vůbec první, si musela projít bolestivými vlnami pandemie s více než 144 000 mrtvými.

Pozornost se nově soustředila hlavně na střední Evropu. Rakousko a Německo od října 2021 hlásí raketový nárůst nově odhalených případů a pozadu nezůstaly ani Slovensko a Česká republika. Tady v úterý 16. listopadu zachytily testy přes 22 479 nových případů nemoci covid-19, což je nejvíc od začátku epidemie v březnu 2020.

Rakouský a německý model

Rakousko a Německo se předhánějí v tvrdých opatřeních. V Rakousku se jen několik dnů poté, co začal platit lockdown pro neočkované, totální uzávěra rozšířila na celou společnost. Vládě navíc došla trpělivost a jako první v Evropě začne 1. února 2022 očkování vyžadovat povinně.

I liberální Německo šokované rekordním počtem 65 000 nových případů za jediný den, přičemž reálně je toto číslo nejspíš třikrát vyšší, sáhlo po tvrdých restrikcích. Do metra a další částí hromadné dopravy se dostanete jen s platným očkováním, protilátkami po prodělání nemoci nebo negativním testem. To samé platí pro vstup do restaurací, barů, divadel nebo kin. V některých regionech se přestává uznávat negativní test. „Mnohá z opatření, která vyhlašujeme, by nebyla nutná, kdyby bylo naočkováno více lidí,“ prohlásila odstupující kancléřka Angela Merkelová.

V České republice se vláda Andreje Babiše vládnoucí v demisi nakonec rozhoupala k přijetí tvrdších opatření. Zavedla pravidelné testování na školách a v podnicích a ze svaté trojice potvrzení bezinfekčnosti (očkování/testy/nemoc) nutné ke vstupu do restaurací, barů, divadel, kin nebo k návštěvě kadeřníka vyřadila PCR a antigenní testy.

Epidemie neočkovaných

To vše se děje navzdory základní tezi, která zůstává pravdivou – vakcíny fungují a fungují dobře, protože zabraňují vážnému průběhu nemoci a snižují riziko úmrtí. „Očkování pomáhá,“ řekl CNN Reintjes, profesor na hamburské Univerzitě aplikovaných věd. „Je jedním z prvků v procesu zastavení viru. Jenže samo o sobě není dost silné.“

Právě probíhající epidemie je totiž epidemií neočkovaných. Přestože v Irsku je nenaočkovaných jen asi 10 % populace starší 12 let, šíření viru to nezastavilo. Větší či menší clustery neočkovaných se nacházejí v každé evropské zemi včetně Česka a právě kvůli nim se agresivní mutace delta rychle šíří. A tak, i když jsou vakcíny pravděpodobně nejdůležitějším nástrojem v boji proti viru, nelze očekávat, že by samy jeho přenos potlačily. Jejich účinnost se navíc postupně snižuje.

Dvě studie zveřejněné v říjnu 2021 potvrdily, že imunitní ochrana, kterou nabízejí dvě dávky vakcíny BioNTech/Pfizer, začíná klesat přibližně po dvou měsících, přestože ochrana proti závažným onemocněním, hospitalizaci a úmrtí zůstává silná. Studie prokázaly podobné výsledky i u vakcín AstraZeneca a Moderna. Tato skutečnost mimo jiné vysvětluje, proč se v aktuální vlně začínají v nemocnicích objevovat i senioři očkovaní jako první na jaře 2021.

Přetrvávající dostatečná ochrana před vážným průběhem ale také znamená, že lidé mohou příznaky nemoci jednoduše přehlédnout. To podle profesora Rentjese způsobuje, že šíření nemoci je hůře kontrolovatelné.

Co napomáhá šíření?

Bez ohledu na to, jak působivě proočkovanost v dané zemi vypadá, odborníci trvají na tom, že nelze očekávat, že by vakcíny samotné epidemii zastavily. Vakcína snižuje smrtnost viru, ale odlišnost opatření přijatých v různých zemích světa umožnila viru snáze se šířit a stát se v podstatě endemickým.

Velký vliv má i přístup obyvatelstva. Tam, kde se například lidé rádi a často sdružují a mají tendenci brát restrikce a doporučení na lehkou váhu, je i přes vyšší proočkovanost šíření viru snazší.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom