Proč máme horší výrobky ze dřeva než v minulosti? Zapomněli jsme zkušenosti našich předků

K výrobě nástrojů a předmětů denní potřeby se v minulosti používalo mnohem víc druhů dřeva než v současnosti.
Na co by se dalo použít toto dřevo?
Na co by se dalo použít toto dřevo?
pixabay.com

reklama

Dřevo v minulosti

K výrobě nástrojů a předmětů denní potřeby se v minulosti používalo mnohem víc druhů dřeva než v současnosti. Nyní dominuje ve velkoobchodech a na pilách smrk, případně buk, před zhruba 200 lety bylo spektrum pestřejší. K jednomu výrobku, například kolovrátku, využili řemeslníci hned několik typů dřeva, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

Téma je aktuální v kontextu navrhované bohatší druhové skladby lesů, uvedl v tiskové zprávě Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Smrkové monokultury totiž trápí sucho i kůrovec.

Vědci už mají za sebou několik souvisejících výzkumů. Jeden se týkal historických zemědělských nástrojů. Ve strážnickém skanzenu zpracovali 701 vzorků z 337 nástrojů z 19. a počátku 20. století. Zjistili, že byly z 19 druhů dřeva.

"Na některé nástroje měli naši předci jasno. Na mechanicky namáhané části použili tvrdé dřevo, a to nejen i dnes používaný habr, ale i hrušeň, švestku nebo dřín. Lípu nebo topol používali na dlabané výrobky," uvedl Kolář. Poměrně často se u nástrojů ze Slovácka objevuje právě švestka, což je podle Koláře spojené s hojným pěstováním stromu v regionu. Švestkové dřevo je navíc pevné a dobře vypadá.

Zapomněli jsme zkušenosti předků

U některých výrobků ale vědci zatím přesně nevědí, proč řemeslníci zvolili pro daný účel konkrétní druh dřeva. Například na výpusti z rybníků kromě dubu používali i jedli. "Zajímá nás, proč jedlové dřevo v tomto případě používali, když má prakticky stejné vlastnosti jako smrk. Také borovice, u které se uvádí, že je velmi odolná, má u vodních staveb z minulosti oproti jedli značně menší zastoupení," uvedl Kolář.

Brněnští vědci zkoumali i vzorky několika desítek kolovrátků z Moravy, východního Slovenska a Rakouska. Opět našli zhruba dvacítku různých druhů dřeva. Smrk mezi nimi prakticky není. "Málokterý kolovrátek je z jednoho druhu dřeva, většinou je ze tří až pěti druhů. Přitom na kolovrátcích není moc mechanicky namáhaných částí. Zatím nevíme, proč to udělali z tolika druhů dřeva a ne například celé z lípy, která se dobře opracovává a soustruží," řekl Kolář.

Další výzkumy budou pokračovat. Vědci čerpají z dobové literatury, procházejí skanzeny, zjišťují stáří dřeva. Chtějí také mluvit s rodinami tradičních řemeslníků, ve kterých se zkušenosti předávají z generace na generaci. To snad pomůže v budoucnu osvětlit některé detaily, například proč jsou zadní klanice většiny starých vozů z Česka a Rakouska z březového dřeva.

ČTK

reklama

reklama