Přichází konec éry letadlových lodí! Drony změní námořní válku víc než tu na souši

TernPhase
TernPhase

reklama

Po více než půlstoletí je paradigma námořních bitev více méně neměnné - dominantou zůstávají operační svazy letadlových lodí, které mohou díky doletu svých stíhaček zasahovat cíle o řád dále, než tomu bylo v předešlé éře bitevních lodí. Příchod bezpilotních letounů však naznačuje největší změnu námořní války od vzniku palubního letectva - nově totiž budou univerzálním letectvem zřejmě disponovat i menší plavidla. Naznačuje to alespoň nový koncept, který na konci loňského roku představila americká DARPA.

S kolmým startem i přistáním

Budoucnost moře se jmenuje TERN od zkratky Tactically Exploited Reconnaissance Node. Tento bezpilotní vrtulový letoun, vznikající dle zakázky DARPA v dílnách Northrop Grumman, umí kolmo odstartovat i přistát na svých "zádech" způsobem, který byl doposud pro piloty krajně nepraktický. TERP totiž nepotřebuje drahou změnu úhlu rotoru jako konvertoplány V-22, resp. změnu hybridní proudový motor jako Harrier nebo F-35. Jednoduše se z vertikálního letu přesune do kolméno a pozadu "nacouvá" na přistávací plochu lodi.

Tento typ kolmého přistání se testoval již dříve například na pokusném letounu XFY-1, pro lidské piloty byl však krajně dezorientující. Počítače s ním ovšem problém nemají. Díky tomu je konstrukce TERN velmi levná a dosáhne solidní rychlosti na úrovni vrtulových stihačů. Prozatím je TERN zvažován pouze pro průzkum a udržení komunikace se vzdálenými jednotkami. Nic krom zmenšeného doletu by však nemělo bránit jeho osazení řízenými střelami proti cílům na moři, na souši i ve vzduchu. Pokud by se osvědčil, mohl by on či jeho následovníci snadno vyplnit taktickou mezeru po zavedení stíhaček F-35B do služby. Díky možnosti nasadit drony i při sebevražedných misích by roje TERNů či jeho následovníků mohly v budoucnu být nebezpečnější než letka stihačů F-35B - ať už pro vlastní munici, či navádění houfu řízených střel ve svých zádech.

0616CJA22724 Foto:

Oproti palubnímu letectvu nemá TERN sice nejlepší rychlost ani dolet. Taktéž nejsou současné válečné lodě uzpůsobeny jeho častějšímu nasazení. Již nyní by ale TERN notně vylepšit schopnosti běžných křižníků či i civilních lodí. V budoucnu se význam jeho následovníků zřejmě jenom navýší. Čím efektivnější totiž bezpiltní stroje budou, tím více jich budou moci využívat standardní válečné lodě jako torpédoborce a křižíky - a tím ohroženější budou specializované letadlové lodě.

O narušení jejich hegemonie se mluví už dlouhou dobu. Především řízené střely doposud vyzývaly její pozici, za studené války se však počítalo i s masivními ztrátami po atomových útocích. Již dlouho se ale tuší, že rovněž při boji s pouhou regionální velmocí by letadlovky byly velmi ohrožené - naznačuje to například neslavné cvičení Millennium Challenge 2002.

Konec letadlovek?

Během toho simulovaná velmoc z blízkého východu (pod vedením generála Paula Van Ripera) kombinováním archaických metod komunikace (fyzicky předávané zprávy, světelné signály) a moderních zbraní (především řížených střel naváděných z rychlých člunů a civilních lodí) zdevastovala simulovanou americkou flotilu včetně potopení jedné letadlové lodi, pěti obojživelných lodí a deseti křižníků. Jednalo se doslova o ukázku asymetrické války na moři. Admirály tehdy Riperova taktika tak vyděsila, že byly výsledky zničujícího útoku anulovány a cvičení začalo nanovo s okleštěným scénářem.

Robotický švád made in Rusko

Rusové vyrobili švábí drony. Rozhodně ne ke špionážním účelům!

Faktem však zůstává, že řízené střely mají zásadní nevýhodu ve své ceně a využitelnosti. Jednoduše řečeno: jsou pouze jednorázové. V 90. letech například vznikl koncept tzv. Arsenal Ship, tedy plavidla vybaveného stovkami střel s plochou dráhou letu, které by teoreticky bylo obdobně schopné zahltit obrannu letadlové lodě včetně doprovodných lodí a potopit ji. Ačkoliv je Arsenal Ship oproti letadlovce levnější, pořád jde o velmi drahý špáz s velmi limitovaným, opět čistě jednorázovým využitím. Daleko racionálnější proto bylo pro většinu státu stojících v opozici vůči USA vsadit na letectvo, které lze využít levněji, na moři i na souši, a především opakovaně. Letadla jsou ovšem nevhodná k doslova sebevražedným útokům, jaké předpověděly Millennium Challenge 2002 i Arsenal Ship.

Právě tento faktor by masové využití dronů v námořním bojišti drasticky změnilo. Drony totiž v sobě kombinují jak opakovatelnost misí na způsob dosavadního pilotovaného letectva, tak i možnost dalekého dosahu a sebevražedného využití na způsob řízených střel. Obejdou-li se bez dlouhých přistávacích drah, bude díky nim možné dosáhnout letecké mobility i bez fixace na letadlové lodě. Možná i proto se v námořnictvech po celém světě mluví o blížící se periodě decentralizace, kdy opět dojde na příchod menších plavidel.

Letadlové "supernosiče" budou možná první a největší obětí příštího velkého konfliktu. Výsadkové lodě podobné zmenšeným letadlovkám na moři zůstanou, avšak dále od linie boje a ohrožení. Hlavní role války se však zřejmě přenese na budoucí levné křižníky a ponorky, tentokrát však vybavené roji řízených střel a dronů. Vyšší riziko zásahu pak může být sníženo skutečností, že mnohé z budoucích plavidel se dost možná již zcela obejdou bez lidské posádky.

Ladislav Loukota

Nový dron NASA: posel budoucnosti je tu! - Obrázek 1

Čína zavedla ve školách drony: hlídají, aby studenti neopisovali!


reklama

reklama