Článek 66: Co se stane, když prezident nemůže vykonávat svůj úřad?

Co se děje ve chvíli, kdy je prezident z jakéhokoliv důvodu nezpůsobilý vykonávat svůj úřad? Tento problém řešili už v 70. letech komunisté v případě Ludvíka Svobody – a i proto dnes máme v ústavě článek 66.
Prezident České republiky Miloš Zeman
Prezident České republiky Miloš Zeman
profimedia.cz

reklama

Ten pracuje s možností, že prezident nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svůj úřad. V takovém případě si jeho funkce mezi sebe rozdělí předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny. V případě, že by se úřad prezidenta uvolnil v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vstupuje do hry předseda Senátu.

Článek 66 Ústavy České republiky doslova stanoví, že:

„Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), h), i), j), čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k), l); uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu.“

Hledá se jeden poslanec nebo senátor

Otázkou zůstává, kdo a jakým způsobem navrhne, aby se příslušná část článku 66 uvedla do chodu. Svůj názor na to už před časem uvedl ústavní expert Jan Kudrna z Katedry Ústavního práva na Právnické fakultě UK Praha. „Nikde jsem nenašel žádný požadavek na to, kdo může návrh podat, z čehož mi vyplývá, že i jen jeden poslanec nebo senátor. Potom jde jen o zařazení na program schůze, což v konečném důsledku může být těžko odmítnuto. A tím by začala celá procedura. Je tedy závislá na jednom poslanci či senátorovi,“ napsal Kudrna pro blog politologa Jiřího Pehe.

Šlo o reakci na rozhodnutí českého Senátu podat ústavní žalobu (březen 2013) na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli podpisu Lisabonské smlouvy v roce 2009, přičemž podle Kudrny by tehdy použití článku 66 Ústavy mohlo do jisté míry být „procedurou schůdnější a k úřadu prezidenta i šetrnější“.

Od T. G. Masaryka k Miloši Zemanovi

Obavy tentokrát vyvolává zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, který podle Ústřední vojenské nemocnice není v současnosti schopný vykonávat úřad a v dohledné době dle ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala ani nebude. 

Pokud by poslanci nebo senátoři posuzovali schopnost výkonu úřadu prezidenta v souvislosti se zdravotním stavem Miloše Zemana, mohou se v naší historii opřít o silný precedens. Když byl v březnu 1973 již podruhé zvolen do čela státu Ludvík Svoboda, trpěl zdravotními problémy. Už v červnu 1972 prodělal mozkovou příhodu, zdravotní potíže se opakovaly a v dubnu 1974 Svobodu postihla plicní embolie a následně několik dalších mozkových příhod. Fakticky už nemohl úřad prezidenta vykonávat, podle historika Jiřího Bílka ale Ludvík Svoboda sám rezignovat nechtěl.

Ludvík Svoboda
Autor: profimedia.cz Ludvík Svoboda

Prezidentské funkční období bylo nakonec v případě Svobody předčasně ukončeno až na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb. v roce 1975 a prezidentem byl zvolen Gustáv Husák.

Zdravotní potíže pochopitelně postihovaly více našich prezidentů. T. G. Masaryk kvůli svému zdraví abdikoval koncem roku 1935, v červnu 1948 se k tomuto kroku odhodlal i Edvard Beneš. Jeho nástupce Klement Gottwald kvůli svým zdravotním potížím ve funkci prezidenta zemřel. Vážné zdravotní problémy měl i Václav Havel, který byl během své funkce 17krát hospitalizován.

reklama

reklama