Přezbrojí americká armáda na ruské pancéřovky?!

Kdo by neznal sovětské „erpégéčko“. Abychom byli přesnější, máme na mysli letitou pancéřovku RPG-7. „Erpégéček“, tedy reaktivních protitankových granátů a jejich odpalovačů, totiž v bývalém SSSR vznikla hned celá řádka, další pak i v Československu a Polsku.
Americká RPG - Obrázek 1
Americká RPG - Obrázek 1
US ARMY
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

RPG-7 je vedle útočných pušek Kalašnikov nejproslulejší zbraň pocházející ze sovětských dob. Sovětská armáda ji do své výzbroje zařadila už v roce 1951, do světa se začala šířit až o desetiletí později. Dnes je to nejrozšířenější protipancéřová zbraň na světě, která se stále vyrábí, a to v nejrůznějších klonech, podobách a verzích, legálních i nelegálních. Za desítky let vzniklo více než devět milionů RPG-7 a množství jejích podob v nedávné době obohatily i verze vzniklé poněkud překvapivě za velkou louží, v USA.

RPG-7 je samozřejmě technologicky, výkonnostně i ergonomicky beznadějně zastaralá záležitost, která nemá proti moderním tankům sebemenší šanci. Postupem času se tak z této sovětské pancéřovky stal poněkud univerzálnější bojový prostředek, který se používá proti méně odolným cílům, vozidlům, zodolněným úkrytům, ale i vrtulníkům či živé síle protivníka. I v těchto případech se však projevují nedostatky a nevýhody RPG-7 dané dobou jejího vzniku. Zbraň je značně nepřesná, má nízkou životnost a není kompatibilní s žádnými moderními zaměřovacími prostředky současnosti.

To se rozhodla napravit americká společnost AirTronic, která se zabývá vývojem a výrobou granátometů. RPG-7 může jako podpůrný palebný prostředek i dnes odvádět dobrou práci, a tak se u AirTronic rozhodli podrobit ji omlazovací kúře. První model firma představila v roce 2009 jako RPG-7 USA, později ale zbraň dostala nové označení PSRL-1. Koncepce je shodná s původním sovětským vzorem, ale američtí inženýři k výrobě zbraně použili moderní materiály, čímž ji pozvedli na vyšší úroveň. Zlepšila se životnost „erpégéčka“, ale hlavně přesnost a dostřel. PSRL-1 má odolnější hlaveň, která zvládá až tisíc odpalů pancéřových granátů a nehrozí její roztržení. S tímhle nešvarem původních zbraní se často setkávají vojáci i teroristi válčící například na Středním východě či v Africe. U AirTronicu „erpégéčku“ přidali ještě pažbičku pocházející z útočné pušky M4 a také upevňovací lišty pro příslušenství standardu Picatinny. PSRL-1 tak může být osazena různými denními a nočními zaměřovači, značkovači a dálkoměry, rukojeťmi atd.

 

U AirTronicu se ale nespokojili s málem a nedávno představili ještě více vylepšenou verzi známou jako Mk 777 či GS-777. Letos má být zahájena její výroba pod označením PSRL-2. Novinka přinesla především ještě výraznější redukci hmotnosti, původní RPG-7 váží kolem 7 kg, PSRL-1 má hmotnost kolem 6,5 kg, ovšem PSRL-2 pouhé 3,5 kg. Toho konstruktéři docílili použitím lehčích a odolnějších materiálů. Problémem ale je, že firma musí reaktivní granáty kupovat v zemích bývalé Varšavské smlouvy, které jsou vlastně identické s původními sovětskými vzory. AirTronic tedy chce ve spolupráci s některou z amerických firem vyrábět nové granáty, a to jak kumulativní, tak i dnes stále více používané termobarické, jež budou mít dostřel prodloužený až na 2000 m. Uvažuje se i o granátech s koncovým navedením.

Je otázkou, zda se novodobá podoba klasické RPG-7 objeví i ve výzbroji americké armády. Nicméně tento projekt vyhovuje americkým programům zahraniční vojenské pomoci. Americká vláda financuje dodávky zbraní armádám států, které se Spojenými státy spolupracují či jsou jejich spojenci, podmínkou však je, že tyto zbraně musejí vyrábět americké firmy. V případě „amerikanizovaných“ RPG-7 je výhodné navíc to, že mnoho vojáků armád ze Středního východu či Afriky zná a umí ovládat původní sovětský vzor, takže odpadá zdlouhavý výcvik. Přitom by se jim do ruky dostala mnohem výkonnější a přesnější zbraň.

AirTronic se svým výtvorem už zaznamenal i obchodní úspěch, verzi PSRL-1 nakoupila peruánská armáda. Nové pancéřovky testovali také příslušníci americké armády v rámci testů AEWE (Army Expeditionary Warrior Experiment). Testům je podrobilo i americké velitelství speciálních operací USSOCOM, které o zavedení do výzbroje speciálních jednotek vážně uvažuje.

DP

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama