Poslední místa bez koronaviru: Astronautům nic nehrozí, na ponorkách o pandemii ani nevědí

Spolu s tím, jak se nový koronavirus šíří po světě, vyvstává otázka, zda existují bezpečná místa, kam se nakonec nedostane. Dokáže zákaz cestování ochránit izolované ostrovy? A přečkají pandemii bez úhony posádky jaderných ponorek?
Koronavirus se ISS zatím vyhýbá...
Koronavirus se ISS zatím vyhýbá...
istock.com

Každý den se ze zpráv dozvídáme, kde všude už koronavirus je. Zamysleli jste se ale nad tím, kde není a s trochou štěstí ani nebude?

Izolované ostrovy i turistické ráje

Palauské ostrovy v Pacifiku vzdálené stovky kilometrů od nebližší pevniny zatím nabízejí na mapě šíření koronaviru hluché místo. Dokáže ale zákaz cestování 18 000 obyvatel ostrovního mikrostátu ochránit?

Nový koronavirus už zasáhl víc než milion lidí a míst, která hlásí nulový výskyt nemoci COVID-19, rapidně ubývá. Že nepřicházejí žádná data z izolované KLDR nebo rozstříleného Jemenu tolik nepřekvapí, ostrovní státy jsou na tom ale jinak. Často jde o vyhledávané destinace, kam se koronavirus dostal hlavně s turisty a ani naprostá odlehlost není zárukou bezpečí.

Letecký pohled na Palauské ostrovy
Autor: istockphoto.com/Norimoto Letecký pohled na Palauské ostrovy

V Pacifiku jsou už zasažena území patřící Spojeným státům, tedy Havajské ostrovy, Guam a Severní Mariany, ale také Fidži nebo Francouzská Polynésie. Palau má zatím štěstí, i když i zde už se podezření na výskyt koronaviru řešilo.

Bez nákazy bylo ještě 3. dubna i Nauru ležící asi 4500 km severovýchodně od australského Brisbane. Ostrov patří mezi nejméně navštěvované země světa – podle BBC sem ročně přijede pouhých 160 turistů.

Vědecká laboratoř Antarktida

Celosvětové pozdvižení kolem nového koronaviru zatím z bezpečného odstupu pozorují vědci zkoumající Antarktidu. Na nejjižnějším kontinentu je přes léto, které zanedlouho skončí, kolem 4000 výzkumníků. Další přibližně tisícovka lidí jim poskytuje podporu na lodích a v letadlech. V zimě se ale počet obyvatel Antarktidy prudce snižuje až na 200 lidí.

Největší základnou je americká McMurdo s asi tisícovkou dočasných osadníků. Američané jsou ostatně nejpočetnějšími obyvateli Antarktidy – mají zde téměř 1300 výzkumníků. Více než 100 lidí zde mají i Argentinci, Chilané, Rusové, Australané, Francouzi, Italové, Japonci a Britové.

Argentinská stanice Orcadas je nejdéle trvale osídlenou základnou v Antarktidě
Autor: istockphoto.com/ValerieVS Argentinská stanice Orcadas je nejdéle trvale osídlenou základnou v Antarktidě

V Antarktidě se pohybují i Češi – česká stanice Johanna Gregora Mendela, kterou provozuje brněnská Masarykova univerzita, leží v severní části ostrova Jamese Rosse na pobřeží průlivu prince Gustava. Letos v lednu se sem vypravila devítičlenná expedice, před koncem března už ale výzkumníci byli zpět.

Jaderné ponorky bez informací

Kuriózní, i když logickou skupinu obyvatel Země, kteří jsou zatím spolehlivě chráněni před nemoci COVID-19, tvoří posádky jaderných ponorek. Podle britského listu Daily Mail je ale situace ještě zajímavější, protože posádky nejspíš o probíhající pandemii vůbec nic netuší.

Ponorky vyplouvají na tajné mise v rozsahu 60–70 dnů, během kterých jsou posádky zcela odříznuté od zpráv a informací z okolního světa. „Chlapci potřebují být plně k dispozici pro plnění úkolu. Ti, kdo jsou na moři, podobné informace nepotřebují,“ komentoval obvyklou praxi Dominique Salles, který byl kapitánem francouzské jaderné ponorky L'Inflexible. Podle něj se zprávy z okolního světa sdělují posádce nejdříve dva dny před návratem na základnu.

Posádky jaderných ponorek o pandemii nic netuší
Autor: AP/Francois Mori Posádky jaderných ponorek o pandemii nic netuší

ISS – lidé na oběžné dráze

Zřejmě posledním místem, kam by se mohl nový koronavirus rozšířit, je sterilní prostředí Mezinárodní vesmírné stanice ISS obíhající ve výšce 408 km nad Zemí. Na její palubě je teď tříčlenná posádka – velitelem je Rus Oleg Skripochka, dále jsou zde Američané Andrew Morgan a Jessica Meir.

Astronauti jsou z hlediska koronaviru v dokonalé izolaci, to se ale brzy změní. NASA chystá jejich střídání, o které se má poprvé v historii kosmických letů postarat soukromá společnost. Zřejmě ve druhé polovině května odstartuje raketa Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska s pilotovanou lodí Crew Dragon a astronauty Bobem Behnkenem a Dougem Hurleym k ISS. Půjde o vůbec první let této lodi s lidskou posádkou.

Mezinárodní vesmírná stanice přelétá nad hurikánem
Autor: istockphoto.com/t.light Mezinárodní vesmírná stanice přelétá nad hurikánem

Stávající posádka ISS strávila na oběžné dráze několik měsíců a vrátí se na Zemi, která se mezitím díky pandemii zásadním způsobem mění. Omezení nastala i v samotném oboru kosmonautiky. Evropská vesmírná agentura ESA už uzavřela svůj kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně a převedla většinu svých meziplanetárních sond do stand-by režimu. Na rok 2021 se posouvá start dalšího marsovského roveru a ohrožené jsou i testy nové nosné rakety Ariane 6.

(mih)

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama