Popírá mozek zákony fyziky? Jeho struktura je složitější, než jsme mysleli

Mezinárodní tým vědců díky složité metodě přišel s tvrzením, že náš mozek úmyslně vytváří struktury až o jedenácti dimenzích. Jak na to ale mohli přijít?
Odhalí Blue Brain Project tajemství mozku?
Odhalí Blue Brain Project tajemství mozku?
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

O fascinujících možnostech lidského mozku asi nikdo nepochybuje. Stále se jedná o nejtajemnější část našeho těla, a přestože ho po fyziologické stránce máme zmapovaný poměrně podrobně, tajemství myšlení a spousty mentálních procesů nám zůstávají skryta. Moderní technologie se snaží v tomto ohledu pomoci, ovšem občas jen prohloubí nejistoty kolem existujících poznatků. Jako se kupříkladu stalo vědeckému týmu kolem projektu Blue Brain.

Co je modrý mozek?

Ve švýcarském Lausanne byl v roce 2006 zahájen takzvaný Blue Brain Project, který se zaměřil na studium mozku, jeho stavby, struktury a funkcí. To vše prostřednictvím nejmodernějších superpočítačů, jejichž úkolem je sestavit digitální verzi mozku savců s přesností až na úroveň molekul. To by mělo pomoci k simulování myšlení a rekonstrukci mentální aktivity, v konečném důsledku by mohly být zodpovězeny leckteré otázky týkající se podstaty našeho vědomí. A proč zrovna tento název, který v překladu znamená „modrý mozek“? V projektu je totiž zainteresována technologická společnost IBM, známá pro svou modrou barvu. Peníze prostě hrají roli všude.

Skupina vědců nyní možná přišla s krokem kupředu. Otázka struktury a funkce totiž dosud nebyla spolehlivě zodpovězena. Víme, z čeho se mozek skládá, a také víme, jaké procesy se v něm odehrávají, ovšem spojení těchto dvou světů dosud nedávalo příliš smysl. Pojítkem by mohly být struktury, které si mozek vytváří. Rozličná a jedinečná propojená nervových buněk nevznikají náhodně, nýbrž mozek si je zcela záměrně tvoří. Některé takové struktury jsou jednoduché, jiné extrémně složité. Zatím není jasné, jestli jednodušší struktury slouží k jednodušším úkonům (či zpracovávají jednodušší informace) a naopak.

Víc, než si umíme představit

Některé části mozku dokonce vykazují struktury složené až z jedenácti dimenzí. To je vlastně nepředstavitelné, neboť i běžné čtyři dimenze nám leckdy dělají potíže. K tomuto podivnému zjištění pomohla metoda zvaná algebraická topologie, která využívá možnosti algebry pro popis různých prostorů. Multidimenzionalita jí tak nedělá problémy. Vědci metodu označují za dalekohled i mikroskop v jednom, umožňující simulovat v podstatě libovolné prostředí. Proto mohou pozorovat zmíněné struktury složené z klik (propojených shluků neuronů) a prázdných míst. Jak však tyto struktury přesně vznikají, zatím zůstává záhadou.

Ovšem pozor, jsme stále pouze na začátku. K tomuto zjištění postačil jen kousek sledovaného mozku u krysy, jejichž lebeční obsah vědci zkoumají od počátku projektu. Než bude možné podobné výsledky zjišťovat i u lidí, ještě si pár let počkáme. Současné výsledky však dokážou identifikovat mozkové procesy, které vedou třeba k tomu, že krysa zahýbe fousky. Pokud pochopíme, jak zpracovává informace mozek krysy, jsme na dobré cestě k poznání člověka. Částečně to zní jako sci-fi, ale věda se k těmto odpovědím postupnými krůčky skutečně dostává…

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama