Polsko se rozhodlo zničit svůj vzácný Bělověžský prales. Proč?

Jediná vzpomínka na doby evropského pra-lesa...
Magický Bělověžský prales - Obrázek 1
Magický Bělověžský prales - Obrázek 1
Thinkstock

reklama

Před desítkami tisíc let vypadala Evropa úplně jinak než nyní. Prakticky celou ji pokrýval prales – jeden obří evropský les plný divoké zvěře, temnoty a podivných zvuků. Z tohoto pralesa vzešli naši předkové, celá evropská civilizace – v boji s ním, v součinnosti i ve strachu z něj.

Dnes je prales pryč – zůstaly z něj místo zeleného moře jen drobné izolované ostrůvky. Tím největším, který opravdu jako prales ještě funguje, je polský Bialowiezský prales. Něco jako Boubín na Šumavě, ale mnohem větší, výrazně pestřejší a řádově víc vzácný.

Białowieża neboli Bělověžský prales se rozkládá na 1500 kilometrech čtverečních, leží nejen v Polsku, ale zasahuje také do sousedního Běloruska. Žije zde 20 000 druhů zvířat, mimo jiné 12 druhů šelem. Hnízdí tu 120 druhů ptáků a stovky vzácných a mnoho endemitických druhů. Prales pokrývá 96 procent území, tak jako v dávných dobách, kdy ještě lidé obývali jen těsná okolí řek. Białowieża je prostě ekologický poklad nevyčíslitelné hodnoty pro celou Evropu: podobnou vzpomínku na pradávné časy evropského pralesa už nemáme…

Kde je problém?

Jen malá část, asi šestina celého pralesa, je chráněným územím. Kolem něj normálně žijí lidé v běžném kontaktu s lesem – využívají ho, sbírají tu maliny a houby, berou si z něj dřevo. Až doposud si mohly místní komunity vytěžit 48 000 kubíků dřeva z pralesa; nová polská vláda tento objem ale zvýšila na trojnásobek.

 

Podle ekologů z Polska i evropských ekologických a enviromentalistických organizací to znamená velký problém: prales v podobě pralesa v podstatě zanikne… „Jsme z toho úplně zničení,“ řekl britskému Guardianu jeden z polských vědců, kteří prales studují. „Pokud povolíme, aby se z pralesa stal kontrolovaný les, jeho hodnota a biodiverzita budou ztracené. Trvalo by pak stovky let, než by se vrátil do původního stavu…“

Kůrovec zabere vždycky

Podobně jako u naší Šumavy totiž trpí polský prales kůrovcem. Změna klimatu, monokulturní lesy – to vše nahrává jeho šíření. Tradiční zbraní lesníků v boji proti tomuto hmyzu je kácení: nakažené lesy se prostě zlikvidují a tečka. Je to ale možné v případě Bielowize?

Ekologové z Polska i z OSN se obávají, že ne – a že kůrovec je jen výmluva. Hodnota pralesa a také princip jeho fungování spočívá v tom, že se řešení problémů nechává na něm samotném. To znamená, že v případě napadení kůrovcem je přirozené a správné, že mu slabší stromy podlehnou a zůstanou se pak rozkládat. Tlející kmeny tvoří ideální ekosystém pro tisíce druhů hmyzu, což zvyšuje biodiverzitu celého systému. Silné stromy si najdou cestu, jak se kůrovci ubránit, přirozený výběr si s tím poradí. A pak předají své silné genetické informace další generaci stromů, která bude proti kůrovci zase odolnější… (pochopitelně i kůrovci se v tomto věčném boji budou stále zlepšovat, takže bitva nebude nikdy vítězně vybojována žádnou stranou)

Upírské zuby

Hrob upírů v Polsku: tady se pohřbívali ti, co sáli krev

 

O co jde opravdu?

Ekologové se obávají, že ve skutečnosti jde o něco úplně jiného – o kvalitní dřevo starých stromů, které tvoří prales. Podle ekologických iniciativ se nový ministr (vzděláním lesník) snaží přihrát lesy těžařům, kteří si na tom hodlají namastit kapsu…

reklama

reklama