19. října 2017 16:16

Pod antarktickým ledem byla objevena téměř stovka vulkánů. Je důvod k obavám?

Největší vulkán v Antarktidě je stejně vysoký jako vrcholek hory Eiger ve Švýcarsku.

Na území západního antarktického riftového systému odhalil dálkový průzkum celkem 91 sopečných hrozeb. Ani o jedné z nich přitom dosud nikdy nikdo neslyšel. Vulkány leží na území obrovského regionu, jehož plocha se rozprostírá 3500 kilometrů na jih od Rossova moře k Antarktickému poloostrovu na severozápadě. Výška sopek se pohybuje od 100 až 3850 metrů.

Antarktida – ráj neviditelných sopek

Šikovný vysokoškolský student začal studovat Antarktidu poté, co se z jiných zdrojů dozvěděl o vulkanické historii nejchladnějšího kontinentu. A nemusel přitom ani opouštět teplo domova. Stačila mu přesná satelitní data, radarové údaje o průniku ledu a letecké průzkumy. Kombinací těchto informací společně s dalšími výzkumníky dokázal identifikovat 91 míst, kde pod ledovou pokrývkou číhají bazaltické nebo vulkanické kameny.

Ověření nebylo příliš složité, protože podobně výrazný popis nesou známé sopky daného regionu. Nové sčítání chladnou oblast Antarktidy zařadilo mezi právoplatné soupeře Východoafrické příkopové propadliny, která patří mezi nejhustší vulkanickou oblast světa. Na Antarktidě je tak nově napočítáno úctyhodných 138 sopek.

Antarktida stále patří mezi nejméně studované oblasti zeměkoule. Po prozkoumání stávajících údajů o západní Antarktidě jsem začal objevovat stopy vulkanismu. Přirozeně jsem se na to podíval blíž, což vedlo k objevení téměř stovky sopek ukrývajících se pod ledovým povrchem,“ řekl pro magazín Geological Society spoluautor Max Van Wyk de Vries, student geovědy z University of Edinburgh ve Skotsku.

Spící hrozba

Jedna z nejzásadnějších otázek ale zůstává stále nezodpovězena. Vědci zatím nevědí, kolik z 91 vulkánů je vlastně aktivních. Některé z nich činné být mohou, protože aktivní magmatická činnost na antarktickém kontinentu stále roste. A ty, co stále dřímají, mohou být dokonce probuzeny. Oním budičem jsou klimatické změny, které stojí za ohříváním kontinentu a ztenčováním ledu.

Ve svém prohlášení badatelé ostatně potvrzují, že Antarktida byla během teplejších období geologické historie vulkanicky aktivnější než dnes. Nová zkoumání také výraznou měrou poslouží k lepšímu pochopení toho, jak se kontinent během minulých klimatických podmínek vlastně měnil.

Text: Petr Smejkal

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom