Po světě řádí epidemie krátkozrakosti

Výzkum odhaluje vazby mezi environmentálními faktory a rostoucí epidemií krátkozrakosti. 
Proč je taková epidemie krátkozrakosti?
Proč je taková epidemie krátkozrakosti?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Epidemie krátkozrakosti 

Podle aktuální studie by děti měly být nabádány k tomu, aby trávily více času venku. Zábavnými aktivitami prospějí nejen svému fyzickému stavu, ale zároveň sníží riziko vzniku dětské myopie. Počty lidí s krátkozrakostí, tedy neostrým nebo zamlženým viděním do delší vzdálenosti, se totiž výrazným způsobem zvyšují po celém světě. Vůbec nejhorší situace panuje ve východní Asii, kde bez nadsázky dosáhla epidemických proporcí. Střízlivé odhady naznačují, že asi 90 % (!) tamních teenagerů a dospívajících sužuje nepříjemná krátkozrakost. Vědci se tedy snaží přijít na to, proč tomu tak je. 

Rozličné faktory 

Zatímco biologická věda zvaná genetika předpokládá, že v této problematice hraje zásadní roli příliš dlouhá oční bulva, aktuální výzkum připisuje důležité faktory životnímu prostředí. Genetika samotná zkrátka nemůže objektivně zdůvodnit takto rychle se vyvíjející problém. Je nicméně vědecky potvrzeno, že pokud má dítě dva krátkozraké rodiče, genetická hrozba myopie se zvyšuje na zhruba 60 %. Nyní ale k čerstvějším poznáním, které přinesl článek zveřejněný v britském časopise British Journal of Ophthalmology. Ta tvrdí, že dětem, které tráví více času venku, hrozí menší riziko vzniku krátkozrakosti. Vysvětlujících teorií se objevilo hned několik. Podle některých může hrát příznivou roli dlouhodobý pohled do dálky, jiní považují za klíčové působení venkovního světla. Mezi negativní faktory (podílející se na krátkozrakosti) bylo naopak zahrnuto hraní počítačových her, narození dítěte v letním období a matka s vyšším vzděláním. „Nemůžete dělat mnoho proto, kdy se vaše dítě narodí, ale čas strávený v interiéru zvyšuje riziko myopie,“ uvedla Katie Williamsová, autorka studie z King’s College London. Zároveň upozornila na důležitost zdravé rovnováhy času stráveného venku, zejména během raného věku dětí.

 

Brýle jsou sexy
Brýle jsou sexy
pixabay.com

Do výzkumu byla zahrnuta dvojčata narozená v Anglii a Walesu mezi lety 1994-1996, u nichž se během prvních šestnácti let sledoval vývoj, chování a vzdělání prostřednictvím dotazníků a testů. Mimo jiné byla studována také jejich genetika. Nashromážděná data prokázala, že děti, které se narodily po léčbě neplodnosti, měly během svého dospívání o 25-30 % sníženou pravděpodobnost krátkozrakosti. Za vším může podle Williamsové nižší porodní hmotnost kojenců a zpožděný vývoj (neplatí vždy). Opakem byly děti narozené v létě, které měly vůči svým vrstevníkům téměř dvakrát větší pravděpodobnost zrakového postižení. Za takový nárůst zřejmě může dřívější školní docházka. Pravděpodobnost krátkozrakosti také o celých 33 % vzrůstala s vyšším vzděláním matky, na čemž má údajně podíl genetická vazba mezi inteligencí a krátkozrakostí včetně sociální role, jako je třída a bohatství. 

Nezdravé technologie 

Mimo těchto činitelů se dostalo i na moderní technologie. Hodiny strávené digitální zábavou v raném dospívání pravděpodobně také přispívají k myopii. Sledování obrazovky z malé vzdálenosti vede k sedavým návykům, špatné stravě a nedostatku venkovních aktivit. Výzkumníci však opakují, že tyto environmentální faktory korelují pouze s krátkozrakostí, a jako takové nemusí nutně způsobit krátkozrakost. „Z předchozích studií víme, že genetika hraje velkou roli v rozptylu populace. Genetika to ale nedokáže vysvětlit (častější výskyt myopie), protože se geny nemohou rychle změnit po několik generací,“ uvedla Williamsová, podle níž způsobuje nárůst prevalence současný životní styl dospívajících dětí. 
Více hraní a více času stráveném studiem doma může zvýšit progresi myopie skrze mechanismus menšího času stráveného venku. Spojení s léčbou plodnosti se zdá být nové a mohlo by pomoci při cílení na léčbu nejnáchylnějších osob,“ uvedl James Wolffsohn, profesor optometrie na Astonově univerzitě v Birminghamu. Wolffsohn vysokou míru myopie v Asii přisuzuje hlavně genetické predispozici, nicméně souhlasil s tím, že faktory životního prostředí jsou také důležité. Zatímco krátkozrakost může být snadno „spravena“ brýlemi a kontaktními čočkami, často se zapomíná, že riziko zhoršení zraku se zvyšuje s úrovní krátkozrakosti. „Všechno, co lze udělat proto, aby bylo možné omezit její postup, je přínosem pro jednotlivce,“ dodal na závěr profesor James Wolffsohn.
Text: Petr Smejkal
 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama