Plastový odpad se hromadí v nejkrásnější části norské divočiny. Čeká nás pohroma, varují vědci

Výzkumníci jsou obzvláště znepokojeni obrovskými koncentracemi úlomků mikroskopických kousků plastů v mořském ledu.
Vědci popsali, že našli kusy plastu téměř všude v Arktidě, vlastně kamkoliv se vydali a kdekoliv přírodu zkoumali. Norští rybáři se teď obávají, že jejich kořist může ztratit pověst skvělé a kvalitní potraviny, která není nijak zasažená chemií nebo znečištěním.
Většina plastového odpadu pochází právě od rybářů – z vyřazeného rybářského vybavení. Majitelé lodí přitom dokonce přiznávají, že chápou, že to bude trvat celé stovky let, než se podaří překonat několik bezohledných desetiletí zneužívání moře jako skládky.
Norský ministr životního prostředí v reakci na tento objev prohlásil, že politici v minulosti úplně nepochopili rozsah problému. Souhrnná zpráva Norského polárního institutu na nedávné konferenci o polárních hranicích v Tromso popsala, že by se mělo ve studii plastů a jejich působení na ekosystémy pokračovat i v budoucnosti – je to klíčové pro pochopení toho, jak zabránit zničení jedinečné části planety i zdroje potravin pro svět.
Ve studii vědci konstatují, že už sledovali účinky plastů na zooplankton, bezobratlé, ryby, mořské ptáky i savce. Tento výzkum ukázal, že v jediném litru vody získané z arktického ledu se našlo až 234 částic plastů. To je velmi alarmující, protože se jedná o mnohem vyšší koncentraci umělé hmoty než na otevřeném oceánu.
Výzkumníci vysvětlují, že mořský led se tvoří odshora. A bohužel plastové částice plavou po hladině, takže se dostanou do ledu, když voda zmrzne – proto je koncentrace tak extrémně vysoká. Zatím si ale experti nejsou úplně jisti, jak velkou hrozbu to představuje.
Vědci mají obavy z dopadu na volně žijící zvířata v Arktidě; ty vycházejí z faktu, že led v Arktidě roztává – kvůli změně klimatu a planetárnímu oteplování, jež se právě v této části světa projevuje intenzivněji. Pokud se částice díky tomu uvolní, bude to znamenat prakticky určitě problém, velký problém.
Geir Wing Gabrielsen, jeden z autorů článku, uvedl pro britskou televizní stanici BBC News: "Na Špicberkách, kde pracuji, nacházíme stále více a více plastových odpadů." V této oblasti žijí nádherní mořští ptáci, buřňáci lední. "Na konci sedmdesátých let jsme ještě nacházeli v žaludcích těchto ptáků jen velmi málo plastů. Ale v roce 2013, kdy jsme je naposledy vyšetřovali, měli někteří z nich v žaludcích více než 200 kusů plastu,“ popsal velikost problému vědec.
"Jiná zvířata se zaplétají do plastových sítí vyplavovaných na plážích – jedná se i o tak velké tvory, jako jsou sobi. Někteří zemřou, protože ze sítí nemohou uvolnit své parohy – nacházíme takto uhynulá zvířata pravidelně…"
Pozitivním zjištěním této práce je fakt, že si norští rybáři, od nichž pochází až 80 procent znečištění plasty, důsledky tohoto problému začínají uvědomovat – v posledních několika letech se jejich postoj změnil hodně k lepšímu, otázkou však je, zda už není pozdě…
Text: MK