Plastový odpad se hromadí v nejkrásnější části norské divočiny. Čeká nás pohroma, varují vědci

Dost možná končí mýtus o zdravých norských rybách a čisté přírodě.
Sob - požírač norského plastu
Sob - požírač norského plastu
Alexandre Buisse CC BY-SA 3.0

Výzkumníci jsou obzvláště znepokojeni obrovskými koncentracemi úlomků mikroskopických kousků plastů v mořském ledu.

Vědci popsali, že našli kusy plastu téměř všude v Arktidě, vlastně kamkoliv se vydali a kdekoliv přírodu zkoumali. Norští rybáři se teď obávají, že jejich kořist může ztratit pověst skvělé a kvalitní potraviny, která není nijak zasažená chemií nebo znečištěním.

Většina plastového odpadu pochází právě od rybářů – z vyřazeného rybářského vybavení. Majitelé lodí přitom dokonce přiznávají, že chápou, že to bude trvat celé stovky let, než se podaří překonat několik bezohledných desetiletí zneužívání moře jako skládky.

A co na to vláda?

Norský ministr životního prostředí v reakci na tento objev prohlásil, že politici v minulosti úplně nepochopili rozsah problému. Souhrnná zpráva Norského polárního institutu na nedávné konferenci o polárních hranicích v Tromso popsala, že by se mělo ve studii plastů a jejich působení na ekosystémy pokračovat i v budoucnosti – je to klíčové pro pochopení toho, jak zabránit zničení jedinečné části planety i zdroje potravin pro svět.

Ve studii vědci konstatují, že už sledovali účinky plastů na zooplankton, bezobratlé, ryby, mořské ptáky i savce. Tento výzkum ukázal, že v jediném litru vody získané z arktického ledu se našlo až 234 částic plastů. To je velmi alarmující, protože se jedná o mnohem vyšší koncentraci umělé hmoty než na otevřeném oceánu.

Arktický led
Arktický led
pixabay.com

Výzkumníci vysvětlují, že mořský led se tvoří odshora. A bohužel plastové částice plavou po hladině, takže se dostanou do ledu, když voda zmrzne – proto je koncentrace tak extrémně vysoká. Zatím si ale experti nejsou úplně jisti, jak velkou hrozbu to představuje.

Plasty v ptačích žaludcích

Vědci mají obavy z dopadu na volně žijící zvířata v Arktidě; ty vycházejí z faktu, že led v Arktidě roztává – kvůli změně klimatu a planetárnímu oteplování, jež se právě v této části světa projevuje intenzivněji. Pokud se částice díky tomu uvolní, bude to znamenat prakticky určitě problém, velký problém.

Geir Wing Gabrielsen, jeden z autorů článku, uvedl pro britskou televizní stanici BBC News: "Na Špicberkách, kde pracuji, nacházíme stále více a více plastových odpadů." V této oblasti žijí nádherní mořští ptáci, buřňáci lední. "Na konci sedmdesátých let jsme ještě nacházeli v žaludcích těchto ptáků jen velmi málo plastů. Ale v roce 2013, kdy jsme je naposledy vyšetřovali, měli někteří z nich v žaludcích více než 200 kusů plastu,“ popsal velikost problému vědec.

Další nebezpečí

"Jiná zvířata se zaplétají do plastových sítí vyplavovaných na plážích – jedná se i o tak velké tvory, jako jsou sobi. Někteří zemřou, protože ze sítí nemohou uvolnit své parohy – nacházíme takto uhynulá zvířata pravidelně…"

Pozitivním zjištěním této práce je fakt, že si norští rybáři, od nichž pochází až 80 procent znečištění plasty, důsledky tohoto problému začínají uvědomovat – v posledních několika letech se jejich postoj změnil hodně k lepšímu, otázkou však je, zda už není pozdě…

Text: MK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama