Pití vína je pro lidský mozek lepší než řešení matematických rovnic

Špičkový neurovědec dr. Gordon Shepard ze slavné Yale University má dobrou zprávu pro všechny milovníky vína. V konzumaci se totiž nemusejí omezovat zdaleka tolik, jak by jeden čekal.
In vino veritas
In vino veritas
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Neexistuje žádná jiná lidská činnost, která by byla prospěšnější pro šedou kůru mozkovou, než je pití vína, uvádí Shepherd. Neradujte se ovšem předčasně, k většímu rozvoji vašeho mozku vám totiž nepomůže jen prostá konzumace krabicového vína – podle vědce je potřeba víno pít opravdu kultivovaně, přesněji tak, jak to dělají vinaři. Proč?

Smyslové požitky

Víno je totiž látka nesmírně bohatá na chutě. Tedy samozřejmě víno kvalitní, nikoliv mnoho laciných variant, které najdete v českých obchodech. Když ho člověk povaluje po jazyce, chuťové receptory se snaží analyzovat, s jakou látkou právě přišly do styku. A pro nejednoznačnou povahu vína to pro ně není vůbec snadné: chutí a jejich variací je totiž tolik, že se do procesu rozboru musí zapojit obrovské množství mozkové hmoty. Stejná věc se děje i při čichání k vínu – jen tentokrát se do analýzy nezapojují buňky chuťové, nýbrž čichové. Což ve výsledku znamená, že se rozvíjí další část mozku.

Podle Shepherda je tento proces propojen i s dalšími kognitivními centry v mozku – například s pamětí, vizualizací apod. Snaha spojit si čichové a chuťové vjemy se vzpomínkou, o jakou odrůdu vína se jedná, je velmi ojedinělou – paměť se u lidí většinou spojuje spíše se sluchovými nebo obrazovými vjemy. Rozebírání kvality a povahy vína tedy nutně vede k rozvoji mozkových oblastí, které jinak spíše zanedbáváme.

To nejlepší?

Neurovědec tvrdí, že se za svou kariéru zatím nesetkal s jinou činností, jež by aktivovala tolik mozkových oblastí jako právě správná konzumace vína; konkrétně ji porovnával například s luštěním různých rébusů nebo počítáním složitých matematických rovnic.

Popíjení vína zapojuje dokonce i více emocionálních oblastí mozku než poslech vážné hudby, který byl doposud považován za rekordní činnost. Podle Shepherda je totiž konzumace vína i velmi emocionální záležitostí, při níž se aktivují centra vzpomínek, emocí a dalších zásadních fenoménů, které činí člověka člověkem. 

Text: MK

Hmyz na talíři. Tedy vlastně na trhu

Čtyři potravinové trendy, které přijdou do roku 2050

Reklama
Reklama