Pět prestižních firem dneška, které spolupracovaly s nacisty. Používáte jejich výrobky?

Firem, které za války spolupracovaly s nacisty, bylo hodně. Vlastně tehdy skoro všechny...
Hugo Boss se podílel na nacistických uniformách
Hugo Boss se podílel na nacistických uniformách
JoJan

Máte rádi vůni Coco Chanel, obléká vás Hugo Boss, obdivujete elegantní křivky Volkswagenu Beetle a občas si dáte Fantu? Někdo by mohl říci že inklinujete k nacistické ideologii. Všechny uvedené značky, včetně těch amerických, spolupracovaly s hitlerovskou mašinérií. A pokud vás z toho rozbolí hlava, pomůže (nacistický) acylpyrin.

Hugo Boss – návrhář nacistických uniforem

Nadřazená rasa přece nebude chodit jen tam v něčem. Chce to na jednu stranu uniformu parádní, aby elegance vynikla během vítězných parademarschů a oslovila nové brance, a na druhou stranu musí mít oděv správného německého vojáka vlastnosti užitečné v poli. A neměl by být moc drahý. Kdo ví, třeba zrovna takhle uvažoval Adolf Hitler, když mu byli představeni vybraní vojáci coby figuranti v nových německých uniformách navržených zavedenou značkou oděvního průmyslu.

Hugo Ferdinand Boss (8. 7. 1885 – 9. 8. 1948) byl zakladatelem oděvní společnost Hugo Boss. „Samozřejmě, že můj otec patřil k nacistické straně. Ale kdo tehdy nepatřil? Celý průmysl pracoval pro nacistickou armádu,“ cituje Siegfrieda Bosse The New York Times. Bossova oděvní výroba měla k uniformám blízko. Než „přesedlal“ na uniformy fašistické, šil oděvy pro policii a poštu, k čemuž se následně vrátil.

Vůně se stínem hákového kříže

„Gabrielle Chanel, lépe známá jako Coco, byla bídným člověkem. Antisemitská, homofobní, sociální šplhoun, oportunistická, směšně snobská a mezi její hříchy patřila i fráze: Jste-li blondýna, použijte modrý parfém. Byla závislá na morfiu a aktivně spolupracovala s Němci v době nacistické okupace Paříže. Tak se o ženě, jež proslavila parfém (nebo on ji?) a stala se ikonou elegance, vyjádřily Los Angeles Times.

Gabrielle Chanel se rozhodně nenarodila se zlatou lžičkou v puse. Naopak, světlo světa spatřila roku 1883 v hospici pro chudé v údolí řeky Loiry. Přesto se ale díky své práci (a dost možná i krásné tváři a dokonalé postavě) vypracovala v ikonu v odvětví, kde je krása a její zvýrazňování na prvním místě – v módním návrhářství. Byla to ona, kdo řekla, že „dívka by měla vědět dvě věci: kdo je a co chce“.

Adolf Hitler ve své pracovně - pevně založené ruce možná měly před fotografem zakrýt třes

Hitler prohrál, protože měl „Parkinsona“. Vědci mají důkazy

Uvolněné archívy vynesly na světlo fakt, že pod krycím znakem F-7124 spolupracovala s nacistickou rozvědkou Abhwer. Celé pozadí její kolaborace odhalil americký novinář Hal Vaughan v knize Sleeping With The Enemy: Coco Chanel’s Secret War. Tato bisexuální žena, jež měla mít poměr se Salvatorem Dalím v době, kdy byl ženatý, skutečně věděla, kdo je a co chce.

Hitlerův brouk

Hitler už jako hlavní představitel národních socialistů měl představu, že by měl širokým masám Němců poskytnout levný, malý, leč spolehlivý vůz, který by byl elegantní a „bude vypadat jako brouk“. A Ferdinand Porsche mu ho stvořil. Roku 1939 byl na autosalonu Berlin Motor Show představen vůz KdF-Wagen, dnes známý jako Volkswagen Brouk. Vůdcovy parametry cituje Jonathan Wood v knize The Volkswagen Beetle: „Maximální rychlost 62 mil (100 km) za hodinu, spotřebu na 42 km galon benzinu (7 litrů na 100 km), musí být vzduchem chlazený a pojmout dva dospělé a tři děti. Cena nesmí přesáhnout 1000 říšských marek.“

Jak vidno, Vůdce pro svou tisíciletou říši plánoval silný populační boom. Porschově vývojovým kancelářím se povedl skutečný majstrštyk. Dnes už málokoho napadne, že v tomto voze je kousek Hitlerova myšlenkového dědictví...

Léky a plyn

I.G. Farbenindustrie AG byla německá chemická průmyslová konglomerátní společnost složená s šesti firem. Během plánování invaze do Československa a Polska úzce spolupracovala s nacistickým vedením na plánech, jejichž cílem bylo zabavení a předání chemických závodů na obsazeném území přímo do rukou přímo IG Farben. Pro správný běh válečné mašinerie měl chemický průmysl klíčovou roli. Jméno získala z německého Interessen-Gemeinschaft Farbenindustrie AG.

Jedním z nástupců firmy je dnešní Bayer, významná farmaceutická společnost, jejíž léky zachraňují životy po celém světě. Stejná firma dodávala nacistům nechvalně proslulé modravé krystalky granulované křemeliny nasycené kyanovodíkem. Ty se sypaly do plynových komor k prasknutí nacpaných lidmi. Cyklon B se tak stal plynem, jenž se stal synonymem nacistických válečných zvěrstev. Podle některých zdrojů platila firma Bayer 200 říšských marek za usmrcenou osobu samotnému Mengelemu, jenž k pokusům používal jako „živý biologický materiál“ vězně z koncentračních táborů. Absurdní vzhledem k historickému vývoji je fakt, že v nejedné české domácí lékárničce je aspirin firmy Bayer...

Fanta je nápoj nacistů?

Přijde vám titulek příliš za vlasy přitažený? Vysvětlete to Marku Thomasovi, který pro časopis New Statesman vyhledal informace o válečné historii tohoto nápoje. „Coca-cola to během druhé světové války hrála na obě strany. Na jednu stranu podporovala americké invazní jednotky a na druhou dodávala nápoje nacistům. Když v roce 1941 došly v rámci válečných restrikcí německé větvi Coca Coly dodávky amerického sirupu, vymyslela nový, ovocně chutnající nápoj s názvem Fanta.“

Dobová reklama na Fantu
Dobová reklama na Fantu
Wikimedia Commons

Ten byl, alespoň podle reklam, určen speciálně nacistům. Ve svém satirickém pořadu Last Week Tonight tuto skutečnost neopomněl zdůraznit a samozřejmě zesměšnit (jak jinak) britský moderátor John Oliver.

Dá se říci, že kdo nespolupracoval, sám sebe ohrozil na životě. Tak to alespoň platilo u firem na území spadajícím pod říšskou správu. Je snadné být kritikem a generálem po bitvě. Jenže právě ta „tichá spolupráce“ pomáhala nacistické ideologii stejně jako „obyčejné přežívání, hlavně ať nejsou problémy“ té komunistické.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama