Pablo Escobar: znáte příběh jednoho z nejbohatších a nejnásilnějších zločinců všech dob?

Pablo Escobar: znáte příběh jednoho z nejbohatších a nejnásilnějších zločinců všech dob?  Měl dokonce vlastní vězení.
Kolumbijský kokain má světové renomé
Kolumbijský kokain má světové renomé
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pablo Emilio Escobar Gaviria se narodil v kolumbijském městě Rionegro 1. prosince 1949 do rodiny učitelky a farmáře. Namísto očekávané trpělivosti, odříkání a tvrdé práce se již v mladém věku vydal na dráhu zločinu. Nechvalně slavná role největšího drogového bosse všech dob se rýsovala pozvolna. Escobar si zprvu vydělával drobnými krádežemi, později kradl motorová vozidla, unášel lidi, až se nakonec přesunul k pašování cigaret. K nadnárodnímu drogovému byznysu chyběl už jen kousek… 

„Drogový boom"

Na počátku 70. let minulého století se jihoamerický stát Kolumbie zapojil do velkého obchodu s marihuanou a kokainem. K intenzivnímu rozkvětu přispěla zejména ideální poloha země: pěstitelské velmoci koky, tedy Peru a Bolívie, byly vynalézavým kolumbijským pašerákům takřka nadosah ruky. Stále nespokojený Pablo Escobar využil situace a spojil síly s dalšími zločinci. A jak čas ukázal, pro kolumbijského rodáka to byl krok správným byznysovým směrem. Uzavřením spojenectví vznikl Medellínský kartel, který krvavou rukou ovládl a pokryl více než 80 % veškerého kokainového exportu do Spojených států amerických. Mezi cílovými destinacemi nechybělo například ani Mexiko, Portoriko a mnoho zemí Asie. Ilegální drogový trh rostl těžko představitelným tempem strmě vzhůru. Již v polovině 80. let bylo do Ameriky každodenně propašováno asi 50 tun „bílého zlata“. Stále sílící kartel si tak týden co týden přišel na několik stovek milionů dolarů. Z neznámého potulného zlodějíčka se stal milionář vlastnící pašeráckou flotilu s více než 15 letadly, několika helikoptérami a dálkově řízenými ponorkami. Escobar si mimo bohatství získal také popularitu u místních obyvatel, kterým stavěl domy a jejich kapsy plnil ilegálně vydělanými finančními prostředky. Tohle ale nebyla pravá tvář Pabla Escobara…

Escobarův dům zmizí
Autor: profimedia.cz Escobarův dům zmizí

Atentáty, zastrašování, popravy…

Ne nadarmo byl považován za jednoho z nejobávanějších bossů své doby. Spolupráce s Escobarem se ostatně nedala ani odmítnout. Každý musel přijmout úplatek, jinak brzy zemřel násilnou smrtí. K dosažení svých cílů úřadující drogový baron nařídil mnoho atentátů, sponzoroval teroristické útoky, zastrašoval vysoce postavené úředníky a inicioval převraty. Svými „krvavými“ penězi podplácel místní lid, který pro něj ochotně odváděl špinavou práci. Na strategických lokalitách se pohybovali všímaví informátoři a ulice brázdily civilní hlídky. Mnozí podplacení se ani nestranili zabíjení nic netušících policistů. Jak situace v Kolumbii vypadal, dokládá rok 1992, kdy bylo evidováno 20 000 násilných úmrtí, z nichž 600 jmen patřilo zavražděným strážcům zákona. Dá se nicméně předpokládat, že se poprav stalo mnohem víc. Rodinám se ztráceli sousedé a příbuzní, jejichž tváře už nikdy nikdo nespatřil. A pokud ano, pozůstalé čekal jen nehezký pohled srovnatelný s nejstrašnější noční můrou. 

Pablo Escobar
Pablo Escobar

Smírné řešení

Konec Escobarova černého byznysu se začal rozepisovat po vraždě Luise Carlose Galána, který opakovaně kandidoval na prezidentské křeslo Kolumbie. Galán byl samozvaným nepřítelem drogových kartelů, což se mu nakonec stalo osudným – byl zavražděn během volební kampaně. Kolumbijská vláda začala konečně jednat a nad kokainovým bohatstvím se pozvolna stahovala mračna zákona. Došlo i na podepsání smlouvy mezi USA a Kolumbií, která umožnila vydání osob podezřelých z obchodování s drogami americkému soudnictví. Escobarovi bylo jasné, že v případě dopadení hrozí vydání a uvěznění na doživotí také jemu. Zcela logicky se na výzvy úřadů nejenže odmítl vzdát, ale doslova podnítil válku proti kolumbijské vládě. 

Situace začala být velmi kritická. Narkobaronovi a jeho organizaci začal šlapat na paty konkurenční kartel Los Pepes a kartel z Cali. Došlo k více než 300 vraždám členů Medellínského kartelu, a dokonce i několika osob Escobarovy rodiny. O co se nepostarala drogová konkurence, to dokončila policie. Po odstranění klíčových postav došlo i na laboratoře ukryté hluboko v neprostupné džungli.

Tajné debaty mezi Escobarem a kolumbijskou vládou ovšem pokračovaly dál. Kokainový magnát sliboval zastavení krveprolití v ulicích, za což na oplátku požadoval nevydání své osoby americkým úřadům. Aby se situace uklidnila, tamní představitelé nakonec souhlasili a požadavkům vyhověli. V prvé řadě došlo na zrušení ústavy umožňující vydávání občanů k trestnímu stíhání za hranice země, čehož se drogový boss nejvíce obával. Zdá se to až neuvěřitelné, ale Escobarovi bylo umožněno postavit si vlastní vězení, kde si měl „odpykat“ 5 let odnětí svobody. A jak se brzy ukázalo, takový pobyt mnohdy nenabízí ani současné pětihvězdičkové hotely… 

Vězeňský luxus La Catedral

Po tiché dohodě se stavitelé pustili do práce a na téměř sedmi akrech půdy vyrostl vězeňský komplex La Catedral, neoficiálně nazývaný „Club Medellín“ nebo „Hotel Escobar“. Pablo Escobar si záměrně vybral vyvýšenou lokalitu, kde si hrál jako dítě a odkud viděl na svoji rodinu, kterou během svého pobytu za mřížemi také pozoroval dalekohledem. Vězení, dáli-se La Catedral vůbec takto označit, svému odsouzenci nabízelo naprostý přepych a luxus. Součástí komplexu byla vířivá vana, bazén, diskotéka, herna s ruletami a kulečníky, fotbalové hřiště, několik ložnic s manželskými postelemi, nejmodernější elektronické vybavení a třeba i několik kuchyní. La Catedral zahrnovalo pohodlné salónky, posilovnu, kanceláře a sofistikovaný alarm. Také ostrahu věznice si Escobar vybral podle sebe. 
Za brány vězení nemířily pouze zásoby potravin, ale také obdařené společnice, Escobarova rodina, přátelé a obchodní partneři. Ani kokainový byznys neustal. Do Spojených států i nadále mířily obrovské zásoby drog a narkobaron pohádkově bohatl. Kolumbijské úřady o situaci moc dobře věděly, ale raději nijak nereagovaly, aby snad nenarušily status quo. Situace se ovšem začala rychle měnit poté, co Escobar nechal přivést za bránu La Catedral několik mužů, kteří byli po mučení zavražděni. Kolumbijská vláda rozhodla o přemístění nepohodlného Pabla Escobara do standardního vězení, s čímž ale protistrana nesouhlasila. Do věznice byla vyslána armáda, jejichž spárům ale vězeň unikl. Ve vězení nakonec z původních 5 let strávil pouhých 13 měsíců. Osud jednoho z největších zločinců všech dob byl ale zpečetěn. 

Konec kokainového krále

Začal skutečný hon. Pátrání se zúčastnilo přes 600 osob vycvičených americkou Delta Force, která úzce spolupracovala s tamními speciálními kolumbijskými jednotkami. Na hlavu pronásledovaného zločince byla vypsána odměna ve výši 6 milionů dolarů. Escobar se najednou ocitl v těžké situaci: neměl kam jít a na koho se obrátit. Nikomu nedůvěřoval a paranoidní stavy se rychle zhoršovaly. Pravidelně měnil své skrýše, až byl nakonec 2. prosince roku 1993 zabit střelou do spánku během přestřelky v Medellínu.

Dosud se spekuluje, zda smrtelná střela vyšla ze zbraně policisty nebo se unikající boss připravil o život sám. Na útěku pobyl téměř rok a půl. Osudným se mu stal dlouhý telefonát, který policie odposlouchávala. Po smrti obávaného narkobarona převzal milionový drogový trh kartel z Cali. Ovšem ne nadlouho, neboť byl později policií zlikvidován. Také luxusní věznice La Catedral nedopadla nijak valně. Po opuštění došlo na rabování a ničení. Čas od času k ní zamířili policejní složky, novináři nebo hledači pokladů. Ostatně jejich hledání neustalo ani dnes, neboť mnoho dobrodruhů stále věří, že je na území bývalé věznice ukryto bohatství. Pokud vás příběh Pabla Escobara zajímá a chcete nasát nervy drásající atmosféru, mimo poutavých dokumentů stojí za zhlédnutí populární seriál Narcos.

Text: Petr Smejkal

Aktuálně můžete film na téma život tohoto mafiána získat v naší Videopůjčovně.
 

Reklama
Reklama