25. června 2018 06:00

Ötzi trpěl civilizační chorobou. Jak je to možné, když "žil zdravě"?

Kde vzal Ötzi aterosklerózu?

Nejčastější doporučení lékařů ohledně prevence srdečního infarktu či mrtvice znějí: zhubněte, nekuřte, hýbejte se, nejezte stravu s vysokým obsahem tuků a cukrů. Slavný ledový muž Ötzi tohle všechno dodržoval, přesto měl aterosklerózu.

Nemocná mumie

Pokud by muž, jehož mumie byla nalezena v roce 1991 v Ötztalských Alpách, nebyl zavražděn, pravděpodobně by ho dříve či později postihl srdeční záchvat nebo mrtvice. Podle nové studie zveřejněné v německém a rakouském časopise Advances in the Field of X-Rays měl totiž Ötzi pokročilou aterosklerózu. Současní lékaři by pastevci, který žil před 5300 lety v Alpách, poradili, aby nejedl tolik tučného masa, a předepsali by mu léky na snížení cholesterolu a krevního tlaku. Případně by mu udělali koronární bypass.

Nic z toho náš muž z doby bronzové samozřejmě neměl k dispozici, navíc byl ve svých 46 letech zabit, a svým nemocem – bylo jich poněkud víc – tak „utekl“. Jelikož jeho tělo spočinulo v alpském ledu, stal se možná nejlépe prozkoumanou mumií. Zvláštní péče je už dlouho věnována jeho zdravotnímu stavu. Nejnovější výsledky naznačují nejen to, že choroby nazývané civilizační už tu jsou o něco déle, než by se podle názvu zdálo, ale také že u nich hrají genetické dispozice mnohem větší roli, než se dosud soudilo.

Nekouřil, cvičil, zkornatěl

Již před lety se při CT skenování zjistilo, že Ötzi měl aterosklerózu, tedy onemocnění tepen, při kterém se na jejich stěny ukládají tukové látky – zejména cholesterol – a vznikají tak tzv. aterosklerotické pláty. Ty byly nalezeny už dříve v některých Ötziho tepnách. Ovšem až nové skenování, které zahrnovalo též břicho a hrudník, odhalilo mnohem pokročilejší formu nemoci provázené kornatěním tepen. Na srdečních tepnách totiž vědci objevili důkazy o usazování vápníku, což je vlastně poslední fáze aterosklerózy. Kalcifikované sklerotické pláty mu našli na srdci hned tři, další na tepnách zásobujících krví mozek. Našemu ledovému muži tak podle všeho akutně hrozila mrtvice nebo srdeční záchvat.

Jenomže proč, když neměl ani jeden z tzv. rizikových faktorů, kterými dnes lékaři straší své pacienty? Ötzi byl štíhlý, při výšce 160 cm vážil přibližně 50 kg. Nadváhou tedy netrpěl, rovněž o nedostatku tělesné aktivity se u něj nedá vůbec mluvit. I když si rád pochutnal na mase, jeho stravovací zvyklosti určitě nezahrnovaly pravidelnou konzumaci tučných jídel. Tabák neměl k dispozici, ovšem v jeho plicích byly nalezeny stopy po tom, že za života vdechoval kouř. V současné době se ale neví, zda kouř z otevřeného ohně má stejný vliv na vznik aterosklerózy jako kouření.

Zkrátka, Ötziho by mezi lidi ohrožené touto nemocí dnes lékaři nezařadili, přesto ji měl. A na vině jsou genetické dispozice k rozvoji aterosklerózy.

Geny nepřetlačíš

DNA odebrali mumii už před lety z kyčelní kosti. Při čtení genomu ledového muže se vědci zaměřili mimo jiné na podrobnou analýzu genetických rizikových faktorů, které jsou spojené s nemocemi. A náš muž vykazoval silnou genetickou predispozici ke zvýšenému riziku koronárních onemocnění srdce. Šlo o stejné mutace v chromozomální oblasti, jaké byly nalezeny při velkých studiích mezi současnou populací.

Naši staří předkové nám tak prostřednictvím mumie Ötziho vzkázali, že ani oni nebyli před aterosklerotickou srdeční chorobou nijak v bezpečí. Jedinou pochybnou výhodu měli – často zemřeli na infekční nemoci, podvýživu či zranění dříve, než se jejich ateroskleróza stihla projevit. Podobně jako Ötzi.

Životní styl v jeho onemocnění zřejmě nebude hrát žádnou významnou roli,“ vysvětlil pro časopis Live Science newyorský kardiolog Philip Green, který se zúčastnil nejnovější studie. „Dnes by nebyl považován za rizikového pacienta. Byl to skoro vegetarián, takže ani změna stravy by mu nepomohla.“

Zkoumání pravěkého pastevce tak trochu upravuje směr, kterým by se měl ubírat boj s aterosklerózou jako civilizační metlou: na genetické předpoklady a prevenci u ohrožených skupin.

Nemocný starý muž

Kornatění tepen ale nebylo jediným zdravotním trápením Ötziho. Mnohem bolestivější byla nejspíš zubní paradentóza, která ostatně často souvisí právě s onemocnění srdce a oběhové soustavy.

Studie jeho genomu rovněž prokázala, že nesnášel laktózu – měl tedy jako mnoho našich dospělých předků problém s konzumací mléka, což se začalo měnit, až když se pastevci a lovci změnili ve farmáře a usadili se.

Ötzi také podle všeho onemocněl lymskou boreliózu. Při zkoumání DNA pravěkého pastevce totiž vědci našli také genetické stopy po bakterii zodpovědné za toto onemocnění, které se projevuje vyrážkou, únavou a bolestí svalů a kloubů. Pokud není léčeno, přidávají se potíže se srdcem a centrální nervovou soustavou.

V tkáních ze žaludku a střeva Ötziho byla nalezena bakterie Helicobacter pylori, která může způsobit vředy a rakovinu žaludku. Zda těmito onemocněními náš muž trpěl, už se ale nedozvíme. Zmíněnou bakterii má v sobě dnes možná až polovina světové populace, ale jen některým způsobí bakterie problémy.

Ötzi byl tedy podle všeho poměrně nemocný muž, přičemž většinu jeho potíží sdílíme po tisíciletích i my. Není to sice důvod vykašlat se na všechna doporučení ohledně zdravého životního stylu, ale rovněž bychom je neměli přeceňovat. Bohužel, zvláště v případě aterosklerózy platí ono okřídlené „geny nepřetlačíš“.

Text: Jana Patková

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom