Oregon legalizoval psilocybin. Malý krok pro lidstvo, ale velký pro uživatele lysohlávek

Pod slovem houbička si málokdo představí klasickou jedlou houbu, jako je je hřib smrkový, kozák nebo liška. Zato se většině vybaví lysohlávka. Buď její vizuální podoba nebo alespoň její název, neboť zdaleka ne každý, kdo o lysohlávkách slyšel, je i pozná.

Magické houbičky

U nás je známá lysohlávka česká (Psilocybe bohemica), ale uživatelé dokážou najít celou řadu dalších u nás rostoucích druhů. V Austrálii se užívá například druh Psilocybe cubensis (ten je vzácnější) či běžnější Psilocybe subaeruginosa. Atlas of Living Australia aktuálně má 2 936 záznamů nálezů hub rodu Psilocybe, takže i u protinožců kdo hledá, ten najde. Mexičané milují svou „národní“ Psilocybe mexicana, což byl mimochodem první druh, z něhož byly Albertem Hofmannem izolovány aktivní látky psilocybin a psilocin. Své druhy má i Afrika či Asie, rostou v Kanadě i Kostarice, Mexiku i Malajsii. V Oregonu si voliči v rámci referenda odhlasovali, že není trestné držení malého množství tvrdých drog a také legalizaci psychotropních hub pro léčebné účely.

Dva pohledy na houbičky

Co o lysohlávkách, tedy stopkovýtrusných houbách rodu Psilocybe píše Státní zdravotní ústav? „Lysohlávky obsahují přírodní halucinogen, který mění vnímání a myšlení. Popisovány jsou stavy od euforie přes sluchové i zrakové halucinace po poruchy vnímání prostoru a času. Jelikož plodnice mají různý obsah účinné látky, velice snadno může dojít k předávkování. Účinky drogy jsou nevyzpytatelné, uživatelé popisují i negativní zkušenost, která se projevila záchvaty panického strachu, úzkostmi či depresemi.

Lysohlávky mohou způsobit sebepoškozující a sebevražedné chování jedince, mohou spustit duševní onemocnění, např. schizofrenii, vysoké dávky mohou nenávratně poškodit ledviny a játra. Při předávkování je nutné vyhledat lékařskou pomoc.“

Na druhou stranu odborný magazín Scientific American v článku z 1. prosince 2020 napsal něco trochu jiného: „Oregon se zapsal do historie 3. listopadu a stal se nejen prvním americkým státem, který legalizoval psilocybin, psychoaktivní sloučeninu ‚magických hub‘, ale také první jurisdikcí na světě, která stanovila plány pro regulaci terapeutického užívání této drogy.“

Oregon chce vědecký výzkum

Vědci se snaží dostat halucinogenní houby do lékařských ústavů. Dekriminalizace je „jen“ snížení postihů za držení drogy, nikoliv jejich oficiální možnost prodeje. „Chceme tuto terapii vyvést z podzemí do bezpečného terapeutického prostředí,“ říká terapeut Tom Eckert. Titulky typu Oregon jako první stát legalizuje psychedelické houby zaplavily nejen americká média.

Oregon has become the first state to decriminalize all drugs. Instead of criminal charges or jail time, anyone found with small amounts of illegal drugs will be subject to a $100 fine or a ‘health assessment’ in a rehab facility. pic.twitter.com/ifAuF9rsKh

— NowThis Impact (@nowthisimpact) November 4, 2020

„Nový zákon umožní komukoli ve věku 21 let a starším, kdo projde screeningem, přístup k houbám zprostředkujícím osobní rozvoj,“ píše oregonlive.com

Co je psilocybin

„Psilocybin je přírodní sloučenina produkovaná stovkami různých druhů hub – zejména druhy celosvětově se vyskytujícího rodu Psilocybe. Když lidé konzumují psilocybin, jejich tělo ho rychle přemění na psilocin, který se váže na některé z našich serotoninových receptorů. Serotonin má silný vliv na náladu, ale vědci si ještě nejsou jisti, jakým způsobem může vazba psilocinu na receptory způsobit účinky, jako jsou zvýšené emoce, narušení vnímání a halucinace. Výsledky se velmi liší v závislosti na dávkování, jednotlivci užívajícím drogu a prostředí, ve kterém je užívána, ale většina uživatelů zažije trip zahrnující čtyři až šest hodin,“ píše server Popular Science.

Houby, respektive jejich psychoaktivní složky si pomalu razí cestu do oficiálních struktur společnosti. Vzdáleně se proces dá přirovnat ke konopí s obsahem THC. Psilocybin, ale taky LSD, jsou už dlouhou dobu v hledáčku psychologů. Vědci za nimi vidí obrovský léčivý potenciál, ale je to právě „kriminalizující“ legislativa, která paradoxně brzdí lékařské bádání. Oregon svým rozhodnutím pomalu prošlapává cestu k větším možnostem nejen vědeckého poznávání psilocybinu, ale v budoucnu i jeho jednoduššímu lékařskému využití.