Efekt McColloughové: Nebezpečný optický klam je pro vědce stále záhadou

Ne všechny optické klamy jsou jen pro zábavu – tento skýtá i nemalé nebezpečí. Poctivě si přečtěte instrukce, ať vás důsledky nepronásledují ještě dlouho...

Pozor, tentokrát se nepodíváme na klasický optický klam, u něhož zakroutíme hlavou nad složitostmi našeho vnímání a za pět minut o něm už nevíme. Tento jev, známý jako efekt McColloughové, totiž může mít dlouhodobé účinky – podle studií pozmění naše vnímání až na bezmála tři měsíce. Na co se tedy raději nedívat?

Záhadný jev

V polovině 60. let přišla americká psycholožka Celeste McColloughová s šokujícím popisem tohoto jevu, který se stal prvním zástupcem takzvaných náhodných přetrvávajících efektů. Zmíněná náhodnost spočívá v tom, že praktické důsledky jevu závisí na směru bílých a černých čar. Vystavení těmto obrázkům po dobu deseti minut může vést ke změnám ve vnímání až po dobu 2,8 měsíců – a to se vážně vyplatí zkoušet jen na vlastní nebezpečí!

Samotný jev spočívá ve sledování dvou obrázků – jednoho s horizontálními čárami v černé a červené barvě a druhého s vertikálními čárami v zelené a černé barvě. Pokud budete po dobu několika minut střídat v několikasekundových intervalech pohled na tyto dva obrázky, dostaví se účinek – a to když se pak podíváte na třetí obrázek s bílými a černými čárami. Měli byste v něm vidět zelenou a červenou barvu, přestože tam samozřejmě žádná není. Při dostatečně dlouhém experimentování můžete tyto barvy vidět i u dalších černobílých podnětů, například při čtení knih či textu na počítači; což skutečně žádná výhra není.

Na vlastní nebezpečí

Pro vyzkoušení přikládáme raději jen tříminutové video, jehož poctivé sledování povede k efektu v délce maximálně několika desítek minut. Pokud však mermomocí chcete tento jev vyzkoušet na vlastní kůži, na YouTube najdete i mnohem delší verze, jejichž následky mohou trvat mnohem déle; anebo jen stačí střídavě se dívat na oba barevné obrázky dostatečně dlouho.

Takzvané paobrazy jsou subjektivní vjemy vyskytující se po dlouhém vystavení smyslových orgánů určitým podnětům. Jinak řečeno – pokud se na nějaký předmět díváte dostatečně dlouho, obraz na sítnici zůstane i poté, co daný předmět už nevidíte. V tomto případě je náš vizuální systém stále přesvědčen, že se díváme na barvy, přestože tomu tak už není. Jak je však možné, že zrovna tato kombinace obrázků vede k tak dlouhodobým důsledkům, to je pro vědeckou obec stále záhadou. Každopádně si na ně dejte pozor!

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom