Opice jsou rasistické, zjistili biologové. Je to základ i pro lidský rasismus, naznačují vědci

Evoluční podstata rasismu objevena? Je to dost dobře možné…
Gueréza zanzibarská
Gueréza zanzibarská
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

„Oni proti Nám“ – to je základní koncept rasismu. Tedy přesvědčení, že příslušníci vlastního „kmene“ jsou mnohem lepší než příslušníci jiného „kmene“. Tímto tvrzením se ohánějí extrémisté, nábožensší fanatici i otevření rasisté.

Vědci se dlouho domnívali, že by se stopy podobného vnímání světa měly dát odhalit také u primátů, ale důkazy se nepodařilo najít – až doteď. V odborném časopise Animal Behaviour vyšla studie britských vědců, kteří analyzovali již existující údaje o studiích, které popisovaly chování primátů starého světa – konkrétně paviánů, makaků, kočkodanů, gueréz a malp. Tyto studie popisovaly, jak se tlupy těchto primátů chovají při setkání s jinými tlupami zvířat stejného druhu.

Vědce přitom nejvíc zajímalo, jak vysoká byla mezi primáty míra nepřátelství při různých druzích setkání. Měli přitom pracovní hypotézu, že agrese a nepřátelství vůči příslušníkům jiných skupin budou mít pozitivní dopad na míru spolupráce a altruismu uvnitř těchto skupin. To se mělo projevit jasně měřitelnými činnostmi, jako je intenzivnější sdílení potravy nebo větším počtem vzájemného starání se o srst ostatních členů tlupy.

Vědci po analyzování obrovského množství dat dospěli k závěru, že mezi těmito jevy opravdu existuje prokazatelná korelace – podobně jako to bylo prokázáno u lidí. Antropologové ji prokázali u tzv. parochiální politické kultury.

Jedná se o tribální politickou kulturu, která se vyskytuje v jednoduchých společenstvích, v nichž chybí specializované politické role a funguje pouze silná pojící autorita vůdce (šaman, náčelník, král). Typicky se vyskytuje v různých afrických zemích.

„Tato tendence, tedy být sociální vůči vlastnímu kmeni a agresivní vůči jiným, je z evolučního hlediska velmi zajímavý jev,“ popisuje hlavní autor práce Bonaventura Majolo. „Doposud jsme si mysleli, že u Homo sapiens tento jev vznikl, když naši lidští předkové bojovali delší války proti nepřátelům, když bylo potřeba udržet kohezi skupiny proti dlouhodobému nepříteli.“ Nyní se ale ukazuje, že tento mechanismus je zřejmě daleko starší a funguje evolučně také u našich zvířecích předků…

Reklama
Reklama