Olympijské hry provázejí bojkoty, krize a atentáty. Kde zůstal sport?

Olympijské hry jsou jedním ze symbolů antiky. Byly dílem bájného Hérakla a probíhaly v letech 776 př. n. l. až 393 našeho letopočtu. Tedy po neuvěřitelných 1169 let. Ty novodobé vzkřísil baron Pierre de Coubertine a poprvé se uskutečnily roku 1896 v Aténách.
Olympijské hry novověku poznamenaly bojkoty, krize, terorismus i doping
Olympijské hry novověku poznamenaly bojkoty, krize, terorismus i doping
profimedia.com

Jenže záhy se ukázalo, že olympijská myšlenka tak, jak ji pěstovali staří Řekové a Římané, nemá v moderním světě téměř žádnou oporu. Představu, že se v době konání olympiád neválčí, se povedlo naplnit jen občas. A i když utichly zbraně, nastoupily bojkoty motivované politickými nebo společenskými důvody. Je jedno, jestli si do některého z olympijských kruhů dosadíte Adolfa Hitlera, Jásira Arafata, Ronalda Reagana, Vladimira Putina nebo jiného diktátora či státníka, novodobé olympiády jsou zpravidla o všem možném, jen ne o sportu.

Politické a mocenské zneužívání olympijských her je hlavním tématem únorového vydání časopisu Prima ZOOM. Najdete ho na novinových stáncích včetně programu televize Prima ZOOM na celý měsíc.

obálka časopisu
obálka časopisu
archiv Prima ZOOM

Poválečné letní olympijské hry jako nástroj rozděleného světa

1948 Londýn

Na první poválečné hry nebylo pozváno Japonsko ani Německo. Sovětský svaz pozvánku dostal, ale na hry nedorazil. V hladovějícím a rozbombardovaném Londýně se museli atleti stravovat z vlastních zásob. Šlo o první olympijské hry přenášené televizí.

1952 Helsinky

Hry odrážely napětí studené války. Západní Německo se účastnilo poprvé a SSSR se na hry vrátil po 40leté absenci. Jeho sportovci měli původně bydlet v Leningradu a létat každý den tam a zpět, nakonec ale byly vybudovány oddělené ubikace.

Emil Zátopek finišuje v běhu na 5000 metrů na olympiádě v Helsinkách
Emil Zátopek finišuje v běhu na 5000 metrů na olympiádě v Helsinkách
profimedia.com

 

1956 Melbourne

Čína na protest proti tomu, že Mezinárodní olympijský výbor uznal Tchaj-wan, hry opustila a vrátila se až v roce 1980. Egypt, Irák a Libanon se her nezúčastnily kvůli izraelskému vpádu na Sinaj. Španělsko, Švýcarsko a Nizozemsko hry bojkotovaly kvůli zásahu Moskvy v Maďarsku. Tento konflikt se odrazil v legendárním finále ve vodním pólu, kdy proti sobě nastoupily týmy Sovětského svazu a Maďarska. Rozhodčí zápas museli pro vysoký počet brutálních faulů předčasně ukončit.

1960 Řím

Olympijské hry v Římě znamenaly konec účasti pro rasistickou Jihoafrickou republiku (vrátila se až v roce 1992 v Barceloně). Fenomenální bosý etiopský vytrvalec Abebe Bikila se stal prvním Afričanem černé pleti, který vyhrál nějakou olympijskou disciplínu (maraton).

1964 Tokio

Japonsko bylo první asijskou zemí, která hostila olympijské hry. Tokio utratilo 3 miliardy dolarů, aby předvedlo svůj „poválečný zázrak“.

1968 Mexico City

Rok 1968 byl rokem všeobecných nepokojů. Evropu zasáhla vlna studentských bouří, vrcholila vietnamská válka, zavražděni byli Martin Luther King a Robert Kennedy a vojska Varšavské smlouvy vpadla do Československa. NDR se her poprvé účastnila jako samostatný stát.

1972 Mnichov

Úspěch těchto her zcela zastínilo zavraždění 11 izraelských sportovců palestinskými teroristy. Hry po 34hodinovém přerušení nakonec pokračovaly.

1976 Montréal

Kolem 30 afrických zemí na poslední chvíli účast odřeklo na protest proti tomu, že MOV umožnil účast Nového Zélandu. Jeho ragbyový tým totiž krátce před tím hrál v Jihoafrické republice vyloučené z her kvůli své segregační politice. Z her odešel i Tchaj-wan poté, co Čína naléhala na hostitelskou zemi Kanadu, aby tchajwanským sportovcům zakázala účast.

1980 Moskva

Přes 60 západních zemí včetně Japonska, Německa a USA tuto olympiádu bojkotovalo na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu. Her se tak účastnil nejnižší počet zemí od roku 1956 (81 států).

Na moskevské olympiádě drtivě zvítězili sportovci ze SSSR a NDR, československá výprava skončila na 13. místě
Na moskevské olympiádě drtivě zvítězili sportovci ze SSSR a NDR, československá výprava skončila na 13. místě
profimedia.com

 

1984 Los Angeles

Sovětský svaz a 14 socialistických zemí se her neúčastnily oficiálně na protest proti jejich komercializaci.

1988 Soul

Poprvé od her v Mnichově žádný bojkot! Stranou sice zůstala KLDR, Etiopie, Nikaragua a Kuba, celkově ale byly hry velkým úspěchem.

1992 Barcelona

Německo se her účastnilo poprvé od roku 1964 pod jednou vlajkou, JAR byla pozvána po ukončení 32letého zákazu.

1996 Atlanta

První hry organizované bez podpory státu. To vedlo k jejich velké komercializaci (Atlanta je sídlem Coca-Coly) a znechucení mnoha zemí. Ve městě navíc vybuchla bomba, která dva lidi zabila a 110 dalších zranila. Motiv útoku se nikdy nepodařilo zjistit.

2000 Sydney

Ve své době největší (10 651 sportovců a 300 disciplín) a nejlépe organizované olympijské hry.

2004 Athény

První novodobé hry se zde konaly v roce 1896, ty v roce 2004 ale přispěly svou náročností k ekonomickému zhroucení Řecka.

2008 Peking

Hry vyvolaly vlnu protestů ze strany nevládních organizací a aktivistů bojujících za lidská práva, která Čína dlouhodobě porušuje.

Čínské roztleskávačky na olympiádě v Pekingu
Čínské roztleskávačky na olympiádě v Pekingu
profimedia.com

 

2012 Londýn

Organizačně i finančně dobře zvládnuté hry, které svou účastí podpořila i královská rodina.

2016 Rio de Janeiro

První olympijské hry v Latinské Americe. Brazílie kvůli nim vyhlásila stav finančního ohrožení, hodně se diskutovalo o znečištění životního prostředí i problematickém vlivu her na chudinské čtvrti.

2020 Tokio

Olympijské hry se vracejí do Japonska a mají být ve znamení robotů. Tedy doufejme, že jen v zázemí a ne na sportovištích.

Politické a mocenské zneužívání olympijských her je hlavním tématem únorového vydání časopisu Prima ZOOM. Najdete ho na novinových stáncích včetně programu televize Prima ZOOM na celý měsíc.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama