Od vesmíru po nanovlákna – jsme prostě dobří. Výběr hlavních událostí ve vědě v českých zemích od roku 1918

Věda je v Česku podfinancovaná. To ale neznamená, že bychom nebyli úspěšní.
Věda nezná hranic... a přesto je posouvá
Věda nezná hranic... a přesto je posouvá
http://pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vědci světového jména

Světovou proslulost si v minulých 100 letech vybudovala řada českých vědců, kupříkladu Otto Wichterle, Jaroslav Heyrovský, Bedřich Hrozný, Karel Absolon, Antonín Holý a další. Chemici Wichterle, který se proslavil též objevem umělého polyamidového vlákna silonu, a Drahoslav Lím získali v květnu 1955 patent na měkké kontaktní čočky, vynález se ale později stal předmětem soudních sporů. V 70. letech pak Československá akademie věd prodala Wichterleho patent do zahraničí za cenu pouhého jednoročního výnosu z licencí.

- Tvůrce polarografické analytické metody Heyrovský získal v roce 1959 jako první Čech Nobelovu cenu za chemii. Jeho objev, který učinil již začátkem 20. let, měl velký vliv na vývoj elektroanalytické chemie ve dvacátém století.

- Světově proslulý orientalista Hrozný rozluštil jazyk Chetitů již během první světové války, kdy pracoval ve vojenském skladu. Pozdější děkan pražské Filozofické fakulty zjistil, že stará chetitština patří k indoevropským jazykům.

- Archeolog Karel Absolon objevil v červenci 1925 se svým týmem u Dolních Věstonic na jižní Moravě proslulou Věstonickou venuši. Zhruba 25 000 let stará soška se stala světovou senzací. Absolon též prozkoumal a pomohl zpřístupnit jeskyně Moravského krasu, vedl výzkum pravěkého sídliště lovců mamutů v Dolních Věstonicích či prozkoumal krasové terény v Chorvatsku a popsal desítky neznámých živočišných druhů z jeskyní.

- Preparáty organického chemika Holého (1936–2012) pomáhají léčit miliony lidí. Holý stál za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS, antivirotikem Viread, další jeho lék působí proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice a jiný preparát úspěšně potírá virovou hepatitidu typu B.

- Další významný vědec Jiří Bartek, který dlouhodobě působí v Dánském centru pro výzkum rakoviny v Kodani, se společně se svými kolegy zasloužil především o lepší pochopení chování buněk při rakovinovém bujení. Brněnský rodák, fyzik Georg Placzek (1905–1955) se zase podílel na projektu Manhattan, tedy výrobě první atomové bomby, zájem vzbudily i archeologické experimenty technika Pavla Pavla, který se proslavil tím, že se mu v roce 1986 podařilo na Velikonočním ostrově "rozchodit" obří sochy moai.

Akademické ústavy místo univerzit

- Vznikla i řada vědeckých institucí. Již komunistický režim po roce 1948 kladl po vzoru Sovětského svazu důraz místo na univerzity na akademie věd a další ústavy. Takto v listopadu 1952 vznikla sloučením Královské společnosti nauk, České akademie věd a umění a deseti samostatných vědeckých ústavů (mimo jiné Slovanský a Orientální ústav) centrální Československá akademie věd. V roce 1955 byl pak kupříkladu zřízen Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži u Prahy, kde byl v září 1957 spuštěn první československý jaderný reaktor.

- Po revoluci v roce 1989 bylo v ČR ve spolupráci s Evropskou unií otevřeno několik nových vědeckých center zaměřených mimo jiné na nanotechnologie a laserovou techniku (CEITEC v Brně, ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy), lékařské a výzkumné Centrum klinického výzkumu (ICRC) v Brně či biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev ve Vestci u Prahy. Vznikl i nový pavilon Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích, a to díky licenčním poplatkům za patenty od americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences za objevy dlouholetého šéfa této instituce Holého. Praha se v září 2012 stala též sídlem Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA), která řídí navigační systém Galileo. V Antarktidě byla v únoru 2012 založena česká Mendelova polární stanice.

- Vysokou úroveň měla po celou dobu egyptologie, která se prezentovala mimo jiné již od roku 1960 vykopávkami v Abúsíru. Ústav vznikl v roce 1958 a archeologové se pyšní třeba objevy hrobky faraonova majordoma a (správce paláce) a kněze Iufaa, hrobky princezny Šeretnebtej, hrobky jednoho z královských lékařů jménem Šepseskafanch či hrobky dosud nedoložené královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa.

- Archeologové učinili v minulých desetiletích (kromě Věstonoské venuše a egyptologů) řadu významných objevů. Již v červenci 1925 byly v Opavě-Kylešovicích objeveny unikátní meteority z paleolitického sídliště, starého přibližně 18 000 let, v květnu 1943 se nedaleko Mšeckých Žehrovic našla vzácná opuková keltská hlava pocházející zřejmě z druhé poloviny třetího století před Kristem, v červenci 1953 byla na ostravském vrchu Landek nalezena takzvaná Landecká venuše stará 23 000 let a v srpnu 1954 byl zahájen archeologický výzkum slovanského velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy nedaleko Hodonína.

- V lednu 1969 pak byla objevena Amatérská jeskyně v Moravském krasu, nejdelší jeskynní systém v ČR s délkou prozkoumaných prostor téměř 35 kilometrů, v listopadu 2003 byl v lomu nedaleko Kutné Hory oznámen nález prvních kosterních pozůstatků dinosaura na českém území, v říjnu 2007 se v v archeologické lokalitě Mašovice u Znojma našlo torzo plastiky ženy staré asi 7000 let (tzv. Mašovická Hedvika) a v srpnu o rok později zde bylo nalezeno další torzo plastiky ženy (tzv. Mašovická Johanka). V srpnu 2014 oznámili archeologové v rámci průzkumu v prostoru vyšehradské baziliky svatého Vavřince objev fragmentu neznámého kostela a jeho hlavní apsidy ze druhé poloviny 10. století až první poloviny 11. století.

Vesmír a jeho dobývání

- Výkladní skříní komunistického režimu byla účast na sovětském vesmírném programu Interkosmos, kdy byl v březnu 1978 ve vesmíru první československý kosmonaut Vladimír Remek (první člověk ve vesmíru, který nebyl občanem USA či SSSR). V listopadu 1978 pak byla uvedena na oběžnou dráhu první čs. družice Magion 1, určená pro výzkum magnetosféry a ionosféry (zanikla v 1981), kterou následovaly další podobné družice.

- Významné bylo i budování hvězdáren. Známé jsou profesionální hvězdárny na Kleti u Českých Budějovic nebo v Astronomickém ústavu v Ondřejově nedaleko Prahy, kde byl v srpnu 1967 uveden do provozu dvoumetrový dalekohled, největší zařízení svého druhu v ČR. Dříve byla velmi rozsáhlá síť tzv. lidových hvězdáren, určených k popularizaci astronomie. Jako první takto vznikla v roce 1929 Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně, v roce 1937 jako druhá českobudějovická hvězdárna a o rok později táborská hvězdárna.

ČTK

Reklama
Reklama