Nová super potravina? Výměšky švábů

O hmyzu jako potravině budoucnosti se tu a tam mluví, ale švábi stále vzbuzují nepřekonatelný odpor. Možná se to změní. Nový objev ukazuje šváby z hlediska výživy ve zcela novém světle.
Máte rádi šváby? A jedli byste je?
Máte rádi šváby? A jedli byste je?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Švábů existuje celosvětově kolem 3500 druhů a jsou známí svou schopností přežít i ve velmi pro život nevstřícných podmínkách. Od vysoké radiace po extrémní změny teplot. To jim umožňuje šířit světem se a lodní doprava jim celosvětově velmi napomohla. V Česku se volné přírodě vyskytuje 5 druhů švábů a dalších zavlečených 6 druhů u nás přežívá zimu jen ve vytápěných prostorách. 

Švábi nemají mléko

Jakkoliv mezititulek vypadá jako samozřejmost, objevily se jak v českých, tak světových médiích zpráva o švábím mléku. Z principu mléko mají jen savci, od velryby po člověka, od netopýra po krtka, ale hmyz ne. Existuje sójové či mandlové mléko, které vzhledem ke svému neživočišnému původu mlékem není. Je to podobné, jako kdybyste šedě natřený dřevěný sloup prohlásili na základě vnější podobnosti za ocelový. Kde se tedy zprávy o švábím „mléku“ vzaly? 

Díky pozorování rusa tečkovaného, tedy švába druhu Diploptera punctata, objevili vědci novou substanci využitelnou v lidském jídelníčku. Druh žijící mimo jiné v Indii, na Havaji, v Austrálii či Myanmaru (Barmě) se z nutričního hlediska dostal do hledáčku vědců poté, co udělali rozbor výměšků, kterými švábi krmí své potomky. Ostatně hmyzí speciality můžete ochutnat i nás.

Čím se krmí švábi?

Vědci z institutu Stem Cell Biology and Regenerative Medicine udělali rozbor krystalů, výměšků, jimiž se živí narození malí švábi. Skutečně se jedná o jejich zrod, někteří švábi jsou totiž živorodí. Samice nosí ootéku a „porodí“ nymfy, o které se dál stará. Výše zmíněné výměšky slouží novorozencům jako první potrava a jsou čtyřikrát výživnější než v naší kultuře tolik populární kravské mléko. Jedná se vlastně o malé proteinové „bomby“. Nevýhodou je příliš malé množství látky vyprodukované jedním švábem, takže ani velké švábí farmy by nebyly dostatečně efektivní v dodávání požadovaného množství pro možné další využití v potravinové nabídce pro člověka.

Ani opravdu velká švábí farma by materiálu nevyprodukovala tolik, aby se farma ekonomicky vyplatila. Zároveň by se vůči podobnému zařízení bezesporu zvedla vlna nevole lidí bydlících poblíž. Dalším faktorem ve hře je fakt, že vědci nedokážou zatím zaručit, že tento produkt je skutečně pro člověka bez vedlejších následků. Přesto část vědecké komunity doufá, že prokázaný nutriční význam, tedy jeho příběh, bude mít další pokračování. Ne ovšem jako výměšek švábů, ale jako produkt geneticky upravených kvasinek, které by produkovaly stejný materiál. Přece jen mít za humny „kvasinkovou farmu“ (s kvasinkami pracují pivovary i pekárny) zní lépe, než tam mít švábí velkochov.

Dalším problémem bude překonat existující stereotypy, které u nás švába řadí mezi zvíře nečisté ba až nebezpečné. V tropech sice nepatří švábi mezi přímo vyhledávané pochoutky, ale čas od času na ně na tržištích narazit lze. V Thajsku nebo třeba na Papui Nové Guinei. Jihoafrická společnost Gourmet Group dokonce vychvalovala hmyzí „mléko“ (entomléko) jako přirozenou, k přírodě šetrnou alternativu bezlaktózového mléka. 

Text: Topi Pigula   

Reklama
Reklama