Nošení roušky pod nosem je možná pohodlné, ale nebezpečné

COVID-19 se zaměřuje na typy buněk, které se nacházejí v nose. Podle vědců tak odhalený nos může způsobit, že se nakazíte mnohem pravděpodobněji.
Rouška pod nosem opravdu není dobrý nápad...
Rouška pod nosem opravdu není dobrý nápad...
istock.com

reklama

Nošení roušky „na půl žerdi“, tedy s odkrytým nosem, fakticky popírá základní funkci tohoto jednoduchého nástroje v boji proti šíření nemoci COVID-19. Podle hned několika studií se totiž právě nosní sliznicí dostává nový koronavirus do těla nejsnáze a člověk, který má nos odkrytý, se infikuje mnohem pravděpodobněji, než ten, kdo má nos zakrytý.

Nos poprvé

Už v dubnu 2020 mezinárodní tým vědců zjistil, že je nos klíčovým vstupním bodem pro SARS-CoV-2, tedy virus, který způsobuje COVID-19. Studie publikovaná v časopise Nature Medicine vysvětlila, že zejména nosní buňky obsahují vysoké hladiny proteinů, na které se SARS-CoV-2 váže, aby se dostal do těla. Konkrétně se jedná o proteiny ACE2 a TMPRSS2.

Když vědci pátrali po „proteinových drahách“ koronaviru, zkoumali vzorky tkání od dárců, které zahrnovaly buňky plic, očí, nosu, střeva, srdce, ledvin a jater. Waradon Sungnak, imunolog z Wellcome Sanger Institute a hlavní autor studie uvedl, že zahrnout do výzkumu buňky nosu byl dodatečný nápad – nikdo nepředpokládal, že by byly tak důležité.

Jenže se ukázalo, že právě nos je hlavní vstupní branou koronaviru do těla, což podle Sungnaka vysvětluje, proč se COVID-19 na počátku pandemie tak účinně rozšířil. Nosem vdechujeme kapénky z okolního prostředí, a pokud se v nich koronavirus vyskytne, snadno se v nose usadí a replikuje. „Pokud existuje způsob, jak tomu zabránit, stojí to za to. Podle mě nemá smysl nasadit si roušku jen na ústa a ne na nos,“ doplnil Sungnak.

Nos podruhé

Také další studie publikovaná v odborném časopise Cell v červenci poukázala na důležitost ochrany nosu. Tým sledoval, jak se koronavirus dostal do plic, a kde bylo počáteční místo infekce.

Vědci mapovali povrchové receptory v dýchacích cestách, aby zjistili, které oblasti obsahují nejvíce proteinů ACE2, jehož prostřednictvím koronavirus do těla proniká. Při tom zjistili, že nejvyšší koncentrace tohoto proteinu není v plicích, jak předpokládali, ale v nose. Když pak vystavili vzorky tkání působení koronaviru SARS-CoV-2, ukázal se právě nos být tím „nejplodnějším“ místem infekce v rámci celé dýchací soustavy.

Tady jsou nosy v pořádku
Autor: AP Tady jsou nosy v pořádku

Podle autora studie Richarda Bouchera z University of North Carolina v Chapel Hill jsou tato zjištění v souladu s tím, že naše tělo využívá nos jako filtrační zařízení k nasávání a zachycování virů. Když už jsou v nose, mohou být viry během mikroaspirace vdechnuty dále do plic spolu s malými kapénkami tělních tekutin. A jakmile se virus dostane do plic, začne se pomocí tamních buněk replikovat.

Mikroaspirace je častější u starších lidí a pacientů se zhoršeným zdravotním stavem. Výsledkem je, že je u těchto skupin větší pravděpodobnost, že viry jako SARS-CoV-2 ovlivní jejich dolní cesty dýchací. Naproti tomu u mladších nebo zdravějších lidí je pravděpodobnější, že virus zůstane v nosních průchodech, což znamená, že se u nich objeví mírnější příznaky, jako je rýma nebo kýchání.

Podle Bouchera je jasné, že je ochrana nosu nesmírně důležitá pro ochranu plic a dýchacích cest před COVID-19. Na základě zjištění studie je pak nošení roušky pod nosem zcela neúčinné.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama