Norská společnost chce lodě pohánět energií z mrtvých ryb

Seveřané využijí organické zbytky ryb a dřeva pro ekologický pohon výletních lodí. Změní tak vysokou míru znečištění na naší planetě? Možná opravdu ano.
Výletní lodě jsou pro přírodu velkou zátěží.
Výletní lodě jsou pro přírodu velkou zátěží.
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Turistický lodní průmysl je stále na vzestupu. Paluby obřích výletních lodí nabízejí svým pasažérům nádherný výhled a plovoucí luxus vstříc exotickým destinacím. Stinnou stránku ovšem představují obří motory, které naši přírodu výrazně zatěžují. Vzhled k tomu, že touha po zaoceánských plavbách stále roste, rostou také obavy z dopadu na životní prostředí.

Ve skutečnosti i jediná výletní loď může každodenně vyprodukovat množství drobných částic odpovídající jednomu milionu vozidel. Žíznivé motory sto tun vážícího plavidla jsou za takto krátký čas schopny spotřebovat více než sto tun paliva. Nejde však o palivo, které využívají běžné silniční automobily. Lodní průmysl staví na směsích s vysokým obsahem síry, jejichž složení výrazně přispívá k okyselování moří a dešťových vod.

Palivo z ryb a dřevní štěpky

Situaci se před časem rozhodla řešit norská společnost Hurtigruten, která podniká dobrodružné plavby do Arktidy a norských fjordů. Na všech 17 lodích například zakázala používání plastů na jedno použití. Hurtigruten se však míní pochlubit zajímavým prvenstvím – motory svých lodí bude živit mrtvými rybami. Konkrétně hodlá do roku 2050 být zcela neutrální z hlediska uhlíku. Ačkoliv může tato metoda znít až prapodivně, ve skutečnosti je neuvěřitelně efektivní; zejména v rybářské velmoci jako je Norsko, které na nedostatek rybího odpadu rozhodně netrpí. A právě přehršel zbytků rybích vnitřností míní společnost přeměnit na legitimní palivo známé jako zkapalněný bioplyn.

Tuto formu paliva tvoří směsice zbytků ryb a jiného organického odpadu, jako jsou například dřevní štěpky. Když se taková sloučenina rozloží bez přístupu kyslíku, vznikne směs různých plynů, která je z větší části tvořena metanem a oxidem uhličitým. Finální výsledek pak může být upraven a zkapalněn do „zeleného“ paliva. „To, co ostatní považují za problém, považujeme za zdroj a řešení. Zavedením bioplynu jako pohonné hmoty pro výletní lodě se stane Hurtigruten první výletní společností k napájení lodí bez fosilních paliv,“ uvedl její generální ředitel Daniel Skjeldam.

Vedení 125leté společnosti zatím plánuje, aby do roku 2021 poháněla kombinace bioplynu, zkapalněného zemního plynu a velkých akumulátorů minimálně šest lodí. „Zatímco konkurenti běží na levném, znečištěném topném oleji, naše lodě budou doslova poháněny přírodou. Udržitelnost bude klíčovým motorem nové éry lodní dopravy a cestovního ruchu. Naším konečným cílem je provozovat lodě zcela bez emisí,“ doplnil Skjeldam ve svém prohlášení.

Špinavá lodní doprava

Velké obchodní a dopravní lodě využívají ke svému pohonu paliva, jejichž složení obsahuje až 3500krát více síry než běžná motorová nafta. Vznětové motory obřích kolosů jsou schopny spalovat širokou škálu ropných destilátů. Mimo zemního plynu si například poradí s nekvalitní motorovou naftou, topnými oleji či zbytkovými palivy. Lodní motory jsou náročným podmínkám přizpůsobeny, tudíž odolají směsím méně čistých a levnějších paliv. Námořní doprava se podílí na produkci více než 13 % světových ročních emisí oxidu síry.

Ačkoliv se nově nastolené globální úmluvy zasloužily o snížení množství síry v lodní dopravě, i přesto budou paliva obsahovat 500krát vyšší množství tohoto chemického prvku než v případě běžných motorových vozidel. Lodní doprava se také výrazně podílí na produkci emisí oxidu uhličitého. Přitom ještě donedávna nebyly lodní motory středem pozornosti. Ke znečištění totiž z velké části dochází na otevřeném moři, bez povšimnutí aktivních organizací a zvídavých tváří. Počty lodí se však i přesto stále navyšují, vlivem čehož dochází k výraznějšímu znečištění půdy kolem přístavů a kotvišť.

Takový vývoj nezůstal bohužel bez následků. Například studie z roku 2007 odhadla, že škodlivé látky vypouštěné z lodních komínů způsobují úmrtí až 60 000 osob ročně. S přihlédnutím k aktuálnímu vývoji je tedy více než pravděpodobné, že současná situace bude mnohem horší než ještě před několika roky.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7