Nestresujte své děti: Stres v dětství má ničivé důsledky v dospělosti

Nadměrný stres během vývoje plodu nebo raného dětství může mít dlouhodobé důsledky pro další vývoj mozku.
Stresování dětí nevede k přehršli pozitivních věcí...
Stresování dětí nevede k přehršli pozitivních věcí...
istock.com

reklama

Nedávný výzkum naznačuje, že je stres v dětství zcela reálný problém, současně ale také ukazuje nové přístupy k potlačení účinků takového stresu. Některé jsou pro českého pacienta, zvyklého maximálně tak na informace o antidepresivech, dost radikální a znějí jako ze sci-fi románu: Jedná se například o potlačení produkce stresového hormonu nebo „resetování“ imunitních buněk v mozku. Všechny tyto závěry byly představené na jedné z konferencí Neuroscience, každoročním setkání Společnosti pro neurovědy, která už mnoho let představuje vrchol roku pro všechny experty v oboru.

Stres dnes, následky zítra

Stres v dětství zvyšuje podle tohoto výzkumu celou řadu problémů – ale až později v životě, takže rodiče vlastně přímé následky svých chyb ve výchově nevidí; projeví se až příliš pozdě na to, aby se daly napravit. O jaké problémy se jedná nejčastěji? Výrazně stoupá pravděpodobnost výskytu úzkosti, deprese nebo drogové závislosti později v životě – vědci nyní uvádějí, že dva až čtyřikrát. Podobně rizikové je, když nastávající matka trpí stresem během těhotenství – to může zvýšit riziko, že se u dítěte vyvine onemocnění autistického spektra nebo několik dalších psychiatrických onemocnění. Proč se o tom dříve nevědělo? Odpověď je poměrně jednoduchá: vědci díky čím dál tím pokročilejším zobrazovacím metodám zjišťují více o mechanismech, jimiž dětský nebo fetální stres narušuje vývoj mozku a vede k těmto poruchám. Je to velmi pozitivní vývoj: může to totiž také pomoci najít nové terapeutické strategie.

Stres, který posiluje
Autor: Foto: Topi Pigula Stres, který posiluje

Je ale nutné poznamenat, že velké množství studií, z nichž vědci vycházejí, vzniklo na myších. Nicméně věnovaly se té části biologie, která by měla být u lidí i u drobných savců, jako jsou myši, velmi podobná.

Stres v hlavě a problém ve střevech

Zásadním se ukazuje být propojení mezi stresem a dopadem na střevní bakterie a na vývoj DNA. Zejména střevní mikrobiom, tedy nesmírně komplexní bakteriální život v lidském zažívacím traktu, je pro vědce nesmírně zajímavou oblastí: ukazuje se, že to, co se zde děje, může mít nesmírný dopad na mnoho oblastí lidského života. Nedávno například lékaři upozornili na to, že lidé s odoperovaným slepým střevem mají o dvacet procent menší pravděpodobnost, že u nich vypukne Parkinsonova choroba.

Střevní mikrobiom reaguje nesmírně citlivě právě na stres; mění se jeho složení, vlastnosti a především funkcionalita. Jak se ukazuje, jde o změny značně dlouhodobé a jen těžko pozorovatelné, jejichž dopady se projeví až po mnoha letech. Podle lékařů by měly být tyto poslední objevy pro rodiče výzvou, aby se zamysleli nad zdroji stresu, které mají na jejich děti dopad. Neznamená to, že by se měli snažit z dětského života stres úplně vymýtit, to je samozřejmě nesmysl – takové dítě by bylo v pozdějším životě nepoužitelné. Důležité ale je, aby dítě nebylo v dlouhodobém a nezvladatelném stresu, aniž by mělo nástroje, jak se s ním vyrovnávat nebo jak ho zpracovávat či snižovat.

reklama

reklama