Na Sibiři se po 24 000 letech v ledu probudil organismus, který krade cizí DNA. Proč ho mají vědci za nesmrtelný?

Vědci v Ruské Arktidě objevili mikroskopický mnohobuněčný organismus z třídy pijavenek, který byl zamrzlý v jedné z místních řek. Když jej rozmrazili, okamžitě se probral ze stavu kryptobiózy, tedy jakési obdoby umělého spánku, který menší organismy používají k přečkání nepříznivých podmínek. A nejen to, pijavenky se ihned po probuzení začaly dokonce množit.

Když vědci radiokarbonovou metodou datování zjistili stáří organismu, byli v šoku. Pijavenka, o které se domnívali, že dokáže v ledu přežít maximálně deset let, je totiž nejméně 23 960 roků stará.

Tvor krade genetické informace jiných organismů

„Co si z toho odneseme je, že mnohobuněčné organismy mohou takto zmražené a uchované žít po tisíce, desetitisíce let a pak zase oživnout,“ vysvětlil ruský výzkumník Stas Malavin. „To je splněný sen mnoha autorů science fiction,“ dodal.

Pijavenky opravdu připomínají něco, co vypadlo z hororového sci-fi. Nemůžeme si pomoct, ale tak trochu nám připomínají záhadný mimozemský organismus ze slavného Carpenterova hororu Věc anebo tvory, které na Aljašce zkoumali Mulder se Scullyovou v jedné z epizod slavných Akt X. Jako jeden z mála pozemských živých tvorů jsou pijavenky odolné vůči radioaktivitě a netrápí je ani nedostatek kyslíku, natož takové maličkosti, jako potrava nebo voda. Bez té vydrží i roky.

Here, we report the survival of an obligate parthenogenetic bdelloid rotifer, recovered from northeastern Siberian permafrost radiocarbon-dated to ∼24,000 years BP#rataseläin https://t.co/R7Ae7jn49O video: Lyubov Shmakova pic.twitter.com/ksXD74uycV

— 𝘔𝘪𝘬𝘬𝘰 𝘒𝘰𝘭𝘬𝘬𝘢𝘭𝘢 (@XCsci) June 8, 2021

A co víc, rozmnožují se bezpohlavně, bez samců. Aby si uchovaly genetickou rozmanitost, kradou DNA jiných organismů. Výsledkem je, že jsou z 90 procent pijavenkami a z 10 procent… něčím jiným. Výzkum ukázal, že si vypomáhají genetickou informací od hub, řas i prvoků. Tak holt nezbývá než doufat, že se nesplní vize Stephena Kinga a filmařů a toto genetické vypůjčování nenabere hrůznější podoby.

Co na nás číhá v tajícím permafrostu?

Vědci se teď budou snažit zjistit, jak se vlastně těmto malým tvorečkům husarský kousek podařil. V laboratoři proto znovu zmrazili desítky rozmražených pijavenek, aby celý proces prozkoumali. Objev ovšem nevyvolal jen senzaci; slouží zároveň jako varování pro nás všechny. V oblasti Sibiře se kvůli změnám klimatu teploty zvyšují velmi rychle a kdo ví, jaké organismy se v tamním ledu mohou nacházet; podobnou schopnost přežití jako pijavenky by mohly mít totiž i prastaré bakterie a viry. A to by mohlo mít na svět, jak ho známe, obrovské dopady.