Na Sibiři se po 24 000 letech v ledu probudil organismus, který krade cizí DNA. Proč ho mají vědci za nesmrtelný?

Odborníci se dosud domnívali, že podobné organismy dokážou ve zmrzlém stavu přežít jen desetiletí. Existence organismu zároveň naznačuje potenciální hrozbu do budoucna.
Vlastnosti organismu připomínají tvory z filmu Věc a seriálu Akta X
Vlastnosti organismu připomínají tvory z filmu Věc a seriálu Akta X
Universal Pictures / FOX

reklama

Vědci v Ruské Arktidě objevili mikroskopický mnohobuněčný organismus z třídy pijavenek, který byl zamrzlý v jedné z místních řek. Když jej rozmrazili, okamžitě se probral ze stavu kryptobiózy, tedy jakési obdoby umělého spánku, který menší organismy používají k přečkání nepříznivých podmínek. A nejen to, pijavenky se ihned po probuzení začaly dokonce množit.

Když vědci radiokarbonovou metodou datování zjistili stáří organismu, byli v šoku. Pijavenka, o které se domnívali, že dokáže v ledu přežít maximálně deset let, je totiž nejméně 23 960 roků stará. 

Pijavenka
Autor: iStock Pijavenka

Tvor krade genetické informace jiných organismů

Co si z toho odneseme je, že mnohobuněčné organismy mohou takto zmražené a uchované žít po tisíce, desetitisíce let a pak zase oživnout,“ vysvětlil ruský výzkumník Stas Malavin. „To je splněný sen mnoha autorů science fiction,“ dodal.  

Pijavenky opravdu připomínají něco, co vypadlo z hororového sci-fi. Nemůžeme si pomoct, ale tak trochu nám připomínají záhadný mimozemský organismus ze slavného Carpenterova hororu Věc anebo tvory, které na Aljašce zkoumali Mulder se Scullyovou v jedné z epizod slavných Akt X. Jako jeden z mála pozemských živých tvorů jsou pijavenky odolné vůči radioaktivitě a netrápí je ani nedostatek kyslíku, natož takové maličkosti, jako potrava nebo voda. Bez té vydrží i roky.

A co víc, rozmnožují se bezpohlavně, bez samců. Aby si uchovaly genetickou rozmanitost, kradou DNA jiných organismů. Výsledkem je, že jsou z 90 procent pijavenkami a z 10 procent… něčím jiným. Výzkum ukázal, že si vypomáhají genetickou informací od hub, řas i prvoků. Tak holt nezbývá než doufat, že se nesplní vize Stephena Kinga a filmařů a toto genetické vypůjčování nenabere hrůznější podoby.

Co na nás číhá v tajícím permafrostu? 

Vědci se teď budou snažit zjistit, jak se vlastně těmto malým tvorečkům husarský kousek podařil. V laboratoři proto znovu zmrazili desítky rozmražených pijavenek, aby celý proces prozkoumali. Objev ovšem nevyvolal jen senzaci; slouží zároveň jako varování pro nás všechny. V oblasti Sibiře se kvůli změnám klimatu teploty zvyšují velmi rychle a kdo ví, jaké organismy se v tamním ledu mohou nacházet; podobnou schopnost přežití jako pijavenky by mohly mít totiž i prastaré bakterie a viry. A to by mohlo mít na svět, jak ho známe, obrovské dopady.  

reklama

reklama