Nepříjemní lidé mají nejvyšší platy. Víte, jak toho dosáhli?

Zajímavý výzkum načrtl spojitost mezi vyššími výdělky (a tedy manažerskými funkcemi) a poněkud komplikovanějšími osobnostními charakteristikami. Jak se to v praxi projevuje?
Vypadá tento boháč jako sympaťák?
Vypadá tento boháč jako sympaťák?
unsplash.com

reklama

Lež má krátké nohy a s poctivostí nejdál dojdeš. Jenže zároveň tu máme anglický idiom „nice guys finish last“, tedy že dobráci skončí poslední. Co se tedy vyplatí víc – být hodný a upřímný, nebo sobecký lhář? Všichni bychom rádi doufali, že platí spíše ta první možnost, ovšem minimálně v pracovní sféře to vždy tak idylické není. Nedávná studie však pohrozila, že milá osobnost s vysokými platy bohužel příliš nesouvisí…

Plat a nepříjemná povaha

Ve světě byznysu se neustále tvrdí, že se vyplatí mít ostré lokty. Výzkum Miriam Gensowski z dánské Kodaňské univerzity využil bohatého vzorku dat a zjistil… totéž. Podařilo se jí použít již existující vzorek dat z jedné masivní psychologické studie, která už od roku 1922 sledovala kariéry a osobnostní charakteristiky více než tisícovky vysoce inteligentních Američanů. Srovnání jednotlivých respondentů ukázalo poměrně malé rozdíly v jejich nadání či inteligenci, nakonec tak nejzásadnější vliv na výši platu měly právě osobnostní charakteristiky.

Vzhledem ke stáří těchto dat vás už možná napadlo, že se výsledky týkají pouze mužů – přece jen okolo poloviny minulého století ve Spojených státech dostatek žen pracujících mimo domov nebyl. V případě mužů je však dat mnoho, a tak Gensowski mohla zodpovědně určit tři osobnostní faktory, jež se na úspěšné kariéře podílejí. Jednak se jedná o faktor svědomitosti, tedy ochoty tvrdě a zodpovědně pracovat, dále hraje roli i extraverze čili míra otevřenosti a komunikace s druhými lidmi. To asi nikoho nepřekvapí, jenže u třetí charakteristiky se už láme chleba: dimenze přívětivosti, tedy míry příjemných vztahů s lidmi, korelovala s výdělky negativně; čili čím byli zkoumaní lidé na své okolí milejší, tím méně si vydělali.

Úspěch v manažerské kariéře

To bylo nejvíce patrné u mužů mezi 40. a 60. rokem života, tedy ve středním věku, kdy už ve svých profesích dosáhli určité expertnosti  a jejich kariéry směřovaly k manažerským pozicím. Právě tam se začaly ukazovat dramatické rozdíly v osobnostním faktoru přívětivosti, jež do značné míry určoval výsledný příjem. Tento vzorec byl navíc výraznější u mužů s vyšším vzděláním, a tedy i specializovanější profesí.

Vedlejším zjištěním bylo potvrzení faktu, že lidé si nejvíce peněz vydělají ve středním věku, kdy ve svém oboru už něčeho dosáhli a mohou postupovat v hierarchii výše. To je vcelku příjemné uklidnění pro všechny mladé, kteří obvykle chtějí na své pracovní úspěchy spěchat; jenže nic to nemění na faktu, že pokud si chcete přijít na lepší peníze, musíte cílit na manažerské pozice – a k těm se velmi hodí určitá nekompromisnost. Není to práce pro citlivky, ostatně i v dalších výzkumech zaměstnanci vyjádřili chuť pracovat pro někoho, kdo dokáže dávat zpětnou vazbu bez zbytečného obalu. Nepříjemní drsňáci tedy mají velkou šanci na úspěch!

reklama

reklama